Smrť
přečtené 577
Motýlek
2005,
Henri Charrière
Motýlka jsem četl poprvé před 15-20 lety a docela se mi líbil, ale když jsem se k němu nyní vrátil nestačil jsem se divit, jak moc jsem byl z knihy zklamaný. Je více než pravděpodobné, že můj názor ovlivnili tři roky, kdy jsem pracoval jako dozorce ve věznici. Za tu dobu jsem vyslechl hned několik povídaček o tom, jak si na odsouzeného zasedla policie a justice jen proto, aby zrovna jeho dostala za mříže. Jenže se pak stačilo podívat do složky odsouzeného, kde byl popis jeho trestné činnosti a bylo celkem zřejmé, jak se věci mají. Navíc Charrière hned několikrát píše, že byl odsouzen za zabití, což není pravda, protože to bylo za vraždu. Ono vůbec o pravdivosti této knihy se dá dosti pochybovat, protože Charrière osobně prožil jen malou část toho, o čem tvrdí, že je v podstatě jeho autobiografie. Zbytek jsou historky jiných odsouzených, což je pro mě osobně zdroj nanejvýš nedůvěryhodný. Takže jsem si po prvních kapitolách řekl, že budu raději ke knize přistupovat jako k románu. Jenže ani tak to nefungovalo. Jednak mi neskutečně vadila postava hlavního hrdiny. Nemám rád tyhle supermanovské typy. Motýlek je dle svého líčení nejkrásnější,nejrychlejší, nejsilnější, nejchytřejší, nejspravedlivější, zkrátka nejlepší. Každý se může přetrhnout, aby pomohl skupince uprchlých vrahů, všechny ženy jsou z nich hned naměkko a každý, kdo jim nechce v útěku pomoci, je hned zkorumpovaný gauner. Tohle černobílé líčení mě neskutečně štvalo. Horší ovšem bylo, že ta kniha je neskutečně repetitivní. Spravedlivý útěk, život na svobodě, zrada, chycení a další nespravedlivé uvěznění. V půlce už jsem měl všeho dost a ačkoliv to obvykle nedělám, nechal jsem knihu nedočtenou a odnesl ji do nejbližší knihobudky. Na závěr bych ještě knihu porovnal s filmem, který jsem viděl několikrát a mám ho opravdu moc rád. Ve filmu je děj značně zredukovaný, ale tím i mnohem koncentrovanější a příběh tak lépe drží pohromadě. Navíc díky tomu, že divákovi nejsou předkládány Charrièrovi egomaniacké výlevy o vlastní dokonalosti a bezchybnosti, je Motýlek mnohem uvěřitelnější a sympatičtější postavou. Na film, který bych ohodnotil silnými čtyřmi hvězdičkami se kdykoliv rád podívám znovu, ale knihu, které dávám slabé dvě hvězdičky už do ruky nikdy nevezmu.... celý text
