SoňaKábová
přečtené 91
Hovor se smrtí
2017,
Chris Carter
V recenzi na Nenávist jsem psala, že to je Carterova nejlepší kniha, ale po přečtení tohohle skvostu měním názor. Hovor se smrtí je za mě zároveň nejzajímavější, nejčtivější a pro mě osobně kniha s nejuspokojivějším závěrem z celé série... celý text
Na západní frontě klid
1967,
Erich Maria Remarque (p)
Normálně nemám ráda válečná témata, ale musela jsem knížku přečíst kvůli škole. Začala jsem s nechutí právě kvůli tématu, postupně jsem se začetla a než jsem se nadála, byl konec. Chytlavě a věrohodně popsaná krutost a zbytečnost války, z pohledu mladého vojáka.... celý text
Dívka ve věži
2019,
Katherine Arden
Absolutně nezklamala. Další poutavý příběh, díky kterému se těším na další díl.
Medvěd a Slavík
2018,
Katherine Arden
Po pár stránkách, co jsem se dostala do děje a tak nějak pochopila kdo je kdo, jsem se nemohla odtrhnout a četla opravdu každou možnou chvíli. Hlavní postava je mi velmi sympatická a není taková ta "tajemná kráska" nebo něco podobného. Tahle knížka u mě vyhrála první místo v mém seznamu a neskutečně se těším na druhý díl a doufám, že nezklame. Jednoznačně doporučuji přečíst... celý text
Holka mimo rytmus
2019,
Becky Albertalli
Je to hodně jednoduchá oddechovka. Není to žádný umělecký dílo. Znovu si ji nepřečtu, ale ztráta času to nebyla.
Z ohně a papíru
2018,
Rachel Caine (p)
Za mě poutavější než první díl. Konec je hodně otevřený a strašně doufám, že se dočkám třetího dílu
Z kostí a inkoustu
2017,
Rachel Caine (p)
Tohle je přesně typ knížky pro mě. Věřím, že ne pro všechny- pro někoho to asi nebude vůbec. Pro mě ale byla napínavá, emotivní a děj postupoval rychle. Ze začátku ale asi může chvilku trvat, než se začtete... celý text
Papírová města
2014,
John Green
Moc se mi líbí myšlenka knížky a i ty metafory a tak, ale provedení se podle mého už zase tolik nepovedlo. Trvalo mi poměrně dlouho ji přečíst oproti ostatním knihám. Sice je mnohem lepší než film, stejně ale nepatří mezi oblíbené. Dala bych dvě a půl hvězdy, ale bohužel... celý text
Všichni jsme hleděli vzhůru
2016,
Tommy Wallach
Je to sice takový ten typ oddechové knížky, ale myslím, že si z ní každý něco odnese. Ve výsledku moc fajn čtení.
