SoňaKábová komentáře u knih
(SPOILER) V recenzi na Nenávist jsem psala, že to je Carterova nejlepší kniha, ale po přečtení tohohle skvostu měním názor. Hovor se smrtí je za mě zároveň nejzajímavější, nejčtivější a pro mě osobně kniha s nejuspokojivějším závěrem z celé série
Normálně nemám ráda válečná témata, ale musela jsem knížku přečíst kvůli škole. Začala jsem s nechutí právě kvůli tématu, postupně jsem se začetla a než jsem se nadála, byl konec. Chytlavě a věrohodně popsaná krutost a zbytečnost války, z pohledu mladého vojáka.
Nedočetla jsem, absolutně se mi nešlo začíst, takže jsme po 150 stránkách odložila. Za mě nic moc bohužel
Absolutně nezklamala. Další poutavý příběh, díky kterému se těším na další díl.
Po pár stránkách, co jsem se dostala do děje a tak nějak pochopila kdo je kdo, jsem se nemohla odtrhnout a četla opravdu každou možnou chvíli. Hlavní postava je mi velmi sympatická a není taková ta "tajemná kráska" nebo něco podobného. Tahle knížka u mě vyhrála první místo v mém seznamu a neskutečně se těším na druhý díl a doufám, že nezklame. Jednoznačně doporučuji přečíst
Je to hodně jednoduchá oddechovka. Není to žádný umělecký dílo. Znovu si ji nepřečtu, ale ztráta času to nebyla.
Za mě poutavější než první díl. Konec je hodně otevřený a strašně doufám, že se dočkám třetího dílu
Tohle je přesně typ knížky pro mě. Věřím, že ne pro všechny- pro někoho to asi nebude vůbec. Pro mě ale byla napínavá, emotivní a děj postupoval rychle. Ze začátku ale asi může chvilku trvat, než se začtete
Moc se mi líbí myšlenka knížky a i ty metafory a tak, ale provedení se podle mého už zase tolik nepovedlo. Trvalo mi poměrně dlouho ji přečíst oproti ostatním knihám. Sice je mnohem lepší než film, stejně ale nepatří mezi oblíbené. Dala bych dvě a půl hvězdy, ale bohužel
Je to sice takový ten typ oddechové knížky, ale myslím, že si z ní každý něco odnese. Ve výsledku moc fajn čtení.
První jsem viděla film a hodně toho lituju. Nebyl sice špatný, ale ta knížka je o ničem úplně jiném. Lepší závěr a celkově nádherná. Předvídatelná, ale u tohohle typu příběhu se to dá očekávat.
Nemůžu říct, že je to špatná knížka. Sice nemá nějak extra originální příběh, ale čte se dobře a rychle a má zajímavý konec. Jako oddechovka dobrý, ale už se k ní nebudu vracet.
Osobně se mi strašně líbila, ale až tehdy kdy jsem se do ní začetla. Často čtu více knih najednou a vždycky mi chvilku trvalo, než jsem si zase zvykla na tento typ psaní. Rozhodně to ale nebyla ztráta času a pravděpodobně se k ní někdy vrátím.
Za mě zatím nejlepší z jeho knih. Napínavé, nečekané a -jako téměř všechny jeho knihy- velmi chytlavé. Jsem neskutečně ráda, že jsem na Ch. Cartera omylem narazila a od té doby ho nepustila. Je to velmi zajímavá kniha jednak z dějové části, ale je zde i mnoho informací, které se dozvíte během četby. Rozhodně stojí za to, si ji přečíst.
Osobně mě kniha nijak nenadchla, ale přečíst to ztráta času nebyla. I když jsem si od ní slibovala mnohem více, nebylo to tak špatné. Za mě je to ten typ knihy, co si přečtete jednou a to bohatě stačí.
I když jsem si myslela, že to bude další knížka, která mě zaujala obalem a názvem a děj nebude nic moc, spletla jsem se. I když většinou mnohem radši čtu mnohem delší knížky, tahle mě bavila. Byly tam i ty chvilky napětí a třeba zrovna já jsem se trochu našla v Lumikki. Na druhou stranu, mi tam byl velmi nepříjemně napsaný styl příme řeči. Mám doma i dva další díly a těším se, až je budu číst. Pravděpodobně si to přečtu i znovu.
Knížku jsem si koupila proto, že mě zaujala obálka. Od začáktu se mi knížka opravdu líbila, ale mě zklamal konec.
Přečetla jsem ji za chvíli, ale znovu už ji číst nebudu. Nebyla nějak strašná, ale že by se stala jednou z mých oblíbených knih, to rozhodně ne.
Stejně jako u první knihy mě opravdu bavil příběh, i když jsem se často ztrácela ve jménech.