stepmare1
přečtené 2
Chromý bůh
2012,
Steven Erikson (p)
Tak jsem tuhle ságu dotáhnul do konce. Trvalo mi to 8 let a byla to teda dřina. První čtyři knihy byly špička, ty další...bylo to utrpení číst stovky a stovky stran filozofování o všem a všude, cesty odnikud nikam. Konce knih byly většinou dobrý, ale rozhodně nevyvážily tu předchozí vatu. Mraky vaty. Filozofování mi nevadí, naopak, když jsem četl sérii Nadace, tam mě to velmi bavilo a často to bylo úžasně napínavé. Tady vůbec. Jo některé myšlenky byly zyjímavý, a co je moc, to je moc. Mraky zbytečných postav, které rozmělňují děj a jejichž osud je mi úplně jedno. Icarium tam byl jen proto, aby se mohlo kolem něj filozofovat. Např. Karsa Orlong, ultimátní bojovník, putuje za císařem, který je neporazitelný.. a putuje a filozofuje a putuje a vy se těšíte na epický souboj a ono....nic. A toho je kniha plná. A záporáci Assailové? Kde se vzali tu se vzali. Namachrovaní s charismatem nula...Ale abych jen nenadával..autor umí napsat skvělé postavy. Kalam , Šumař, Apsalar, Rychlej, Karsa Orlong, Mistr Kápě, Stínupán, Kotilion, Flaška a další. Umí skvěle popsat bitvy, to byla radost číst. A má výborný jazyk, skvělé metafory. V tom vyčnívá nad jiné autory. A to byl důvod proč jsem to zvládnul dočíst do konce . Ač to bylo místy, hodně místy úmorné dějově, ten jazyk to podržel. No když už člověk přečte 7000 stran, tak se Vám s tím už nechce seknout. Tohle není u mě špička ani omylem, ale byla by a skvělá, kdyby to nebyla tak naředěná kaše místy bez chuti. Jsem šťastný, že to mám za sebou.... celý text