talonym
přečtené 253
Kniha apokryfů
2000,
Karel Čapek
Kniha apokryfů by se dala nazvat jako soubor příběhů, které se mohly, ale nemusely stát (ať už v reálném nebo literárním světě). Ne všechny apokryfy se zde týkají náboženství (Bible), mnohé z nich také hovoří o jiných slavných postavách, např. o Prométheovi, o Romeu a Julii atd. Jak se dá očekávat, odevšad vyzařoval styl psaní Karla Čapka, který si nemůžete s ničím splést. Většina apokryfů byla vyvedena jako rozhovory, jiné však jako dopisy, nebo jako divadelní scénáře. Opravdu se mi líbily tyhle "dodatky" k různým slavným dílům, někdy si i říkám, kolik fantazie se na to vlastně potřebovalo. V porovnání s knihou "Čtení z Biblí kralické" od Ivana Olbrachta mě apokryfy, které se právě týkaly Bible, více bavily a přišly mi i zajímavější. Postavy v nich žijí jako opravdoví lidé, něco pociťovaly a byly u nich vidět nejen dobré, ale i špatné stránky. K tomu mě hned zaujal jiný pohled do biblických textů, co by se stalo, kdyby se to odehrálo takhle, a ne jinak. Apokryfy byly z mého pohled také hovorovější, dramatičtější, obsahovaly větší zápletky, připadaly mi více jako knihy objevující se všude kolem nás. Musím však podotknout, že kdyby "Čtení z Biblí kralické" bylo stejným způsobem napsáno, ztratilo by to svoji vážnost, přímočarost a navíc by bylo o dost delší (což nevím, zda by čtenáři povinné četby moc rádi uvítali).... celý text
