-

TaLu TaLu přečtené 1341

☰ menu

Poslední porotce

Poslední porotce 2005, John Grisham
4 z 5

Zajímavá zápletka, kniha od autora, který nezklame. Celá ta dějová linka ( nebudu prozrazovat) pozoruhodně proudící celou knihou a zasahující hlavní i vedlejší postavy se mi líbila. Náhled do prostředí a doby, kde udržet určité postoje vyžadovalo osobní hrdinství. A napětí rozhodně nechybí.... celý text


Panenky z ráje

Panenky z ráje 1998, Barbara Wood
4 z 5

První kniha, kterou jsem od autorky četla. Dle mého názoru se jí podařilo velmi lidským způsobem popsat naprosto odlišnou mentalitu muslimského světa. Místy drsné, udržující v napětí a některé postavy nelze jinak, než litovat.... celý text


Noční vlaky

Noční vlaky 2000, Barbara Wood
5 z 5

Kniha, kterou autorka napsala ve spolupráci, proto mi to přišla tak trochu "jiná Woodová". Ovšem ta jinakost byla výrazně plusová. Děj knihy probíhající v období druhé světové války v Polsku je výborně vykresleným obrazem doby. Osudy jednotlivců i celých národů. Napínavé, hluboké. Boj o člověka i lidství obecně. Válku nelze vyhrát. Každá válka v každé době v sobě nese jen zkázu, smrt a utrpení, na všech stranách. Pro mne nejlepší kniha autorky.... celý text


Poslední žid

Poslední žid 2001, Noah Gordon
4 z 5

Dle mého názoru velmi dobře vykreslený příběh ve velmi zvláštní době, kterou Španělsko za dob inkvizice určitě bylo. Jde o beletrii, o příběh a ten příběh je poutavý, plný reálného napětí. Boj o život, boj o lidství. Neubránila jsem se myšlenkám, že v začátcích dob inkvizice šlo místy o snahu proměny a očisty církve, ale jak už to mezi námi lidmi bývá, dobré myšlenky zneužité sobeckými zájmy jednotlivců, dopadají úplně jinak...... celý text


Vzpomínky na půlnoc

Vzpomínky na půlnoc 2012, Sidney Sheldon
5 z 5

Přečetla jsem velmi rychle, kniha mne udržela v napětí a mohu určitě doporučit. Moje zatím nejoblíbenější kniha od autora, který ale má velmi vyrovnanou kvalitu svých děl.... celý text


Nebezpečí pravdy

Nebezpečí pravdy 2010, Sidney Sheldon
4 z 5

Knihy od autora jsou napínavé a udržují čtenáře od prvních stran v pozornosti až do konce. Má velmi vyrovnanou kvalitu knih. Vždy si ráda přečtu jeho další knihu. Místy nereálné situace ničemu nevadí, protože se u jeho knih čtenář, podle mne, velmi dobře baví.... celý text


Z deníku kocoura Modroočka

Z deníku kocoura Modroočka 1976, Josef Kolář
5 z 5

Knížka z mého dětství, i z doby kdy naše děti byly malé. Tedy dávná kniha. Přesto mám vždy radost, když po ní v knihovně sáhne další malé dítě a tím se znovu a znovu vytváří ten svět vzpomínek, člověků a koťat... celý text


Markétka už ví, jak na to

Markétka už ví, jak na to 2002, Alena Špačková
5 z 5

Nejoblíbenější kniha malých čtenářů v naší knihovně, jen škoda, že ji nemohu nikde sehnat znovu, ta naše už je řádně opotřebovaná a dokonce nám v ní chybí jedna stránka, takže se nedozvíme, jak to dopadlo, když se Markétka nechtěla mýt. Ilustrace velmi krásně doplňují krátký, vtipný, srozumitelný text. Po přečtení knihy by mne neudivilo, kdyby každý malý posluchač zatoužil po vlastním medvídkovi.... celý text


Brno - město uprostřed Evropy

Brno - město uprostřed Evropy 2012, Jaroslav Štěpaník
4 z 5

Naučná publikace města Brna, kterou jsem dostala od dětí a mohla se tak více seznámit s tímto místem, které, jak doufám, poznám i osobně trochu více.


Příběhy z Medové stráně

Příběhy z Medové stráně 1990, Václav Deyl
4 z 5

Vzdálená vzpomínka a přesto tak intenzivní. Nedělní chvíle u tety , kdy nám, dětem, tuto knihu četla velmi často. Jsem tak ráda, že knihy, se kterými mám spojeny dávné dětské chvíle, vycházejí znovu a mohou dalším dětem připravit chvíle podobné :o)... celý text


Pohádkový dědeček

Pohádkový dědeček 2006, Eduard Petiška
5 z 5

Je tak krásné vidět, že knihy zasunuté v mých dětských vzpomínkách, vycházejí stále znovu a mohou tím dalším a dalším dětem darovat nezapomenutelné chvíle. Moje oblíbená: O nenasytném vrabci. Jak já mu přála, aby to s ním, i přes jeho chybu dopadlo dobře !... celý text


Než jsem tě poznala

Než jsem tě poznala 2013, Jojo Moyes
5 z 5

Spisovatelka píše tak, že vtáhne čtenáře do života svých postav natolik, že i čtenář se stává součástí příběhu. Tento způsob psaní je darem. Dokázat takto psát je vlastně určitá moc – slova nás ovlivňují, ta slyšená, ta vyřčená i ta napsaná. Myslím, že v tomto směru se autorka zachovala tak, jak by se autor, podle mne, asi chovat měl – popsala emotivní příběh jednoho života a životů s ním souvisejících tak, aby ona sama viditelně neovlivňovala. Přidávat své názory na příběh, by bylo spoilerem a proto jsem k tomu napsala článek jinam.... celý text