Teresita
přečtené 574
Poslední aristokratka
2012,
Evžen Boček
O této knize jsem toho slyšela hodně, má moc dobré recenze a všichni ji chválí. Bohužel mě Aristokratka moc nezaujala a zjístila jsem, že humoristické romány asi nejsou pro mě to pravé. Nepřipadalo mi to nějak extra vtipné, humor se točil vesměs pořád kolem toho samého, autor si zaměřil na několik vtipných situací, které točí pořád dokola, měla jsem pocit, že moc tlačí na pilu a snaží se být vtipný za každou cenu. Myslím, že téma je to velice zajímavé a dalo by se z něj vytěžit mnohem více, příběh prostě neměl žádnou hloubkou, žádný děj, vyprávění hlavní hrdinky mi přišlo velice neosobní.... celý text
Podivuhodný případ Benjamina Buttona / The Curious Case of Benjamin Button (dvojjazyčná kniha)
2009,
Francis Scott Fitzgerald
Povídka vypáví životní příběh Benjamina, který se narodil jako stařec a celý život mládne. Benjamin celý život trpí a naráží na nepochopení lidí, kniha je kritikou povrchnosti a dívání se na lidi skrz prsty. Benjamin se nestká s pochopením své situace, kterou sám ovlivnit nemůže, ani od jeho nejbližší rodiny. Konec je velice smutný. Narozdíl od filmu nám v knize neservírují osudovou lásku, ale poze příběh muže, který je celý život nepochopen, šťastný je pouze v období, kdy se jeho skutečný věk protíná s věkem vzhledovým a na konci, jako bezstarostné dítě. Benjamina mi bylo mockrát velice líto, jeho příbuzní se k němu chovali strašně - syna obtěžoval, manželka se ho ani na chvíli nesnažila pochopit, otec se s jeho hendikepem nikdy nesmířil. Myslím, že by povídce prospělo, kdyby byla delší a více propracovaná, téma je to velice zajímavé a hodně věcí je zde pouze naznačeno. Benjaminova matka je zde zmíněna snad jednou, jeho vztah s manželkou je pouze naznačen. Začátek mi silně připomínal novější díly mého oblíbeného seriálu Arabela. Scéna, kdy Benjaminův otec přichází do nemocnice a setká se se svým synem je naprosto stejná jako když Petr Majer poprvé uvidí své děti - staré dědky.... celý text
Stín větru
2006,
Carlos Ruiz Zafón
Je to úžasná kniha, která mě naprosto dostala, nemohla jsem se odtrhnout od čtení, když jsem nečetla, tak jsem nad příběhem pořád přemýšlela. Kniha je to celkem tlustá, začátek je trochu rozvlačný. Děj se odehrává v Barceloně, v letech 1933 -1955 a vypráví ho sympatický Daniel, kterého otec na jeho narozeniny vezme na pohřebiště zapomenutých knih, což je taková knihovna s velkým množstvím zapomenutých knih. David tam najde knihu od neznámého autora, a ta ho naprosto pohltí. Rozhodne se o autorovi něco vypátrat a začíná postupne odhalovat příběh plný osudové lásky, tajemna, pomsty. Kniha je místy strašidelná a připomíná gotický román, je napsána moc hezkým jazykem a obsahuje mnoho zajímavých myšlenek.... celý text
Destiminutovky: španělština
2008,
Olga Juan Lázaro
Skvělá cvičebnice na procvičení španělské gramatiky. Ideální formát knihy pro každodenní připomenutí si španěštiny například v autobuse, ve vlaku, na dovolené. Oceňuji české vysvětlivky a připomínky a líbí se mi, že každé cvičení je jiné.... celý text
Láska na zavolanou
2012,
Madeleine Wickham
Typická Sophie Kinsella. Veselá, oddychová, romantická, praštěná, předvidatelná, velice čtivá, ale především vtipná. Dlouho jsem se u nějaké knihy takto nenasmála, při scéně, kdy se Poppy snaží zaujmout Japonce v recepci hotelu, jsem se začala několikrát smát nahlas, a to až tak, že jsem vzbudila manžela.... celý text
Jarní horečka
2007,
Pelham Grenville Wodehouse
Musím teda říct, že mě kniha moc nenadchla, myslím, že příběh by byl lepší jako divadelní hra. Děj se odehrává na zámku Beevor, kde žije zchudlý Lord Shortland se svou oblíbenou dcerou Terry, namyšlenou a panovačnou dcerou Adélou a jejím bohatým manželem. Hlavních postav je tam asi ještě pět a všechny jsou nesympatické, všichi myslí jen na peníze, ženy se chtějí vdát jen za bohaté zajištěné muže. Myslím, že se jedná také trochu o satiru, autor se vysmívá tehdejší vyšší společnosti zaměřené na peníze, vysmívá se šlechtě, která přichází o své postvení ve společnosti. Hezky je zde vystižená anglická vyšší společnosti tehdejší doby.... celý text
Dej mamce pusu
1993,
Joy Fielding
Komentář obsahuje spoilery. Stejně jako ostatní knihy od Joy Fielding je i tato velice čtivá. Řeší se v ní nejen téma psychického týrání, ale také boj rozvádějících se rodičů o své děti. Věc, která je v současné době velice aktuální. V době, kdy byla kniha napsaná, ještě nebyl rozvod tak častý jako dnes a například únos dětí jedním z rodičů nebyl v Americe nijak právně ošetřen (alespoň podle knihy). Dej mamce pusu stojí rozhodně za přečtení, kniha má spád, zároveň se prolíná více časových rovin, můžeme sledovat myšlenkové pochody hlavní hrdinky a námět je děsivý pro každého rodiče. Nelíbila se mi část, ve které Donna žije sama v hotelu, obzvláště scéna s "mládenečkem", která mi prostě k celé knize nějak neseděla. Musím také souhlasit s ostatními komentáři, že překlad je naprosto příšerný a amtérský. Scéna s klíštětem byla naprosto postavená na hlavu - copak obyčejné klíště způsobí cca dvě hodiny po přisátí stav do kterého se dostala Donna? Také nechápu, jak to vlastně bylo s tím detektivem. On vysledoval úplně jiného muže se dvěma dětmi, který tu noc náhle zmizel a úplně naprosto náhodou se v tom samém malém městečku schovával i Victor? Přišlo mi to trochu přitažené za vlasy. A pak mě také trochu zklamal závěr, myslím, že by si zasloužil trochu více prostoru.... celý text
My
1989,
Jevgenij Ivanovič Zamjatin
V poslední době jsem přečetla několik dystopických knih, tuto řadím mezi takový střed. Kniha je to rozhodně nadčasová, z některých myšlenek mrazí, je neuvěřitelné kolik věcí předpověděl skoro přesně (systém voleb, strážci, snaha o rovnost mezi lidma...). Děj se odehrává v daleké budoucnosti, lidé žijí v absolutní nesvobodě, nemají právo vůbec na nic, ani na jméno, jsou označeni čísly. Vše je veřejné, společné, žijí v průhledných domech a všichi dělají pořád to samé a ve stejnou dobu. Zajímalo by mě, jak to měli s hygienou, mělii průhledné i toalety? Možná mi chybělo, že některé věci nebyly vysvětleny, hodně toho bylo pouze naznačeno, ráda bych se například dozvěděla více o početí a výchově dětí. Tento citát vystihuje knihu naprosto přesně: "Ve vztahu k Jednotnému státu mám právo – přijmout trest, a toho práva se nevzdám. Nikdo z nás čísel nesmí, neodváží se odmítnouttoto své jediné – a tím cennější právo.... celý text
