TerezaMondeková přečtené 289

Dlouhá noc 2015, Amanda Quick (p)

Skvělá kniha! Úžasný chytlavý začátek, ze kterého mi běhal mráz po zádech a to se dělo i později během knihy. Skvělý popis opuštěných, strašidelných a temných míst. Taková ta temná atmosféra a napětí, co dalšího se stane. Navíc se mi neskutečně líbí, že je to směs romantiky a detektivní zápletky. To jiskření mezi hlavními hrdiny, pomalé sbližování, budování důvěry, strach a starost o toho druhého. Vyrovnávání se s minulostí. Vyšetřování a touha najít odpovědi na otázky, kterému člověku chybí, aby se mohl pohnout dál. Musím sice uznat, že na konci jsem si opravdu musela znovu ujasnit, co všechno se stalo, proč a kdo, ale zápletka byla i tentokrát skvěle vymyšlená a nezůstaly mi žádné otázky. Taky rozhodně nechybělo překvapení, nebezpečí, akce a šok z toho, co se dělo. Doufám, že autorka napíše víc takových knih.... celý text

Nedotknutelný 2019, Amanda Quick (p)

Kniha rozhodně patří mezi ty lepší od autorky. Zápletka v knize byla skvěle vymyšlená. Možná trochu moc komplikovaná, že jsem si na konci musela všechno srovnat, kdo, co udělal, kdo to byl, ale rozhodně to bylo promyšlené a nezůstaly mi žádné nezodpovězené otázky a otevřené konce. Rozhodně nechybělo napětí, překvapení, láska, nebezpečí, akce, zvrat a jiskření mezi hlavními hrdiny. Oblíbila jsem si hlavní hrdiny a i vedlejší postavy. Jen mě trochu mrzí, že jsem nezačala od prvního dílu, ale rozhodně si je přečtu a těším se na ně.... celý text

Ne/promlčeno 2022, kolektiv autorů

Opravdu musím říct, že se mi neskutečně líbí nápad, proč kniha vznikla... boj za to, aby byl zrušen zákon o promlčení vraždy. Já musím souhlasit! Zákon o promlčení vraždy mi připadá jako blbost. Jednou vrah... vždycky vrah! Takový zákon mi nepřipadá jako spravedlnost pro oběti a pozůstalé. Proto velice oceňuji, že lidi rozhodli bojovat za to, aby byl takový zákon zrušen. Jinak kdybych měla hodnotit samotnou knihu... Nebyla špatná. Některé případy byly opravdu otřesné a šokující a bylo mi strašně líto, že si někdo něčím takovým musel projít. Ale některé případy by si zasloužily větší prostor. Některé případy na mě působily opravdu krátce. Navíc jsou v knize i fotografie... Některé byly opravdu děsivé, smutné, ale bohužel reálné.... celý text

Nejkrutější psychopati v dějinách 2009, John Marlowe

Kniha je rozhodně zajímavá, docela poutavě napsaná a jedna z nejlepších ohledně téhle kategorie, co jsem zatím četla. Nechyběly tu známé příběhy typu Alžběty Báthoryové, Jacka Rozparovače, Teda Bundyho, ale ani Johna Wayna Gacyho...Takzvaná předloha pro knihu a film To. Vraždící klaun. Už jsem o něm viděla dokument, takže jsem z příběhu v knize šokovaná nebyla, i když je to silní káva. Ale knize jsem nemohla dát plný počet bodů. Má to hned několik důvodů... První je, že případy vybrané do knihy pro mě nebyly žádným překvapením, protože jsem o většině slyšela, četla nebo jsem viděla dokument. A u těch zajímavějších případů se mohl autor více rozepsat. Přišlo mi, že některé příběhy byly docela krátké a zasloužily si větší pozornost. Ale zase musím uznat, že dost zajímavé zpestření knihy byly fotografie, které byly občas trochu... kruté, děsivé, šokující, ale bohužel opravdové. Šokující pro mě byl případ Jerryho Brudose... nejvíc asi to, že se přímo doktorům svěří se svými touhami a sny, které byly neskutečně zvrácené, ale přesto všechno usoudí, že pacient trpí pouhými potížemi spojenými s dospíváním. Je to osoba, která nemá sklony k násilí. Jestli tohle řekne člověk, který má vystudovanou psychologii a měl by být schopný poznat narušeného člověka, tak naprosto selhaly... ne jenom v pracovním životě, ale i v lidském. Přijde mi to jako kdyby mě někdo řekl, že jeho snem je postřílet lidi, já řekla, že rozhodně není nebezpečný a ještě mu dala do ruky zbraň! P.S. Jak to už u legend bývá, s odstupem času je těžké posoudit, co z příběhu je ještě pravda a co už jsou různá vylepšení!... celý text

Ukradli bohům smrt 2003, Václav Pavel Borovička

Zatím nejhorší kniha, kterou jsem od Borovičky četla. Žádné napětí, žádné překvapení... dokonce ani případy vybrané do knihy mě skoro vůbec nebavily. Většinu knihy jsem se nudila a musela se do čtení nutit.... celý text

Na hraně 2020, Amanda Quick (p)

Další skvělý díl. Chytlavý, dobře napsaný, promyšlený. Nechyběl skvěle poutavý začátek, vraždy, nebezpečí, záhady, spousta překvapení, zvrat, ale ani erotika a jiskření mezi hlavními hrdiny. Navíc se mi líbilo, jak autorka propojila svět podsvětí a svět cirkusu. Navíc jsem strašně ráda, že jsme se opět setkali s Lutherem a Rainou. Moje zvědavost jenom vzrostla. Byla bych ráda, kdyby měli samotnou knihu. Ale znovu... moc vrahů.... celý text

Dáma na útěku 2019, Amanda Quick (p)

Skvělé pokračování. Skvělé prostředí malého města, ale i odkrývání pravdy ohledně oslnivého Hollywoodu. Chytlavý začátek, vraždy, nebezpečí, překvapení, záhady, ale i erotika. Ale musím říct, že mě zaujala Raina a Luther. Snad nebudou chybět v dalším dílu. Ale opět... moc vrahů, bylo to přehnané.... celý text

Tajné sestry 2016, Amanda Quick (p)

Z knihy jsem nadšená! Za mě je to nejlepší kniha od autorky. Skvělá zápletka, tajemství, záhady, vraždy, napětí, nebezpečí, překvapení, ale i špetka erotiky. Líbilo se mi prostředí malého tajemného městečka a starého záhadného hotelu. Oblíbila jsem si hlavní hrdiny, ale i vedlejší postavy. Samozřejmě jsem tipovala, kdo by mohl mít všechno na svědomí, ale i tak jsem byla na konci překvapená. Snad bude od autorky více podobných knih.... celý text

Dívka, která věděla příliš mnoho 2017, Amanda Quick (p)

Jsem překvapená... většinou hodnotím knihy od téhle autorky jako průměr, ale tentokrát se mi kniha opravdu líbila. Hned na začátku bylo jasné, že kniha bude plná vražd, záhad, překvapení, nebezpečí, ale i erotiky. Líbilo se mi, že se kniha odehrává v prostředí Hollywoodu a hvězd. Zajímavé bylo i téma kouzel a iluze. Hlavní hrdinové se mi hned líbily, to jiskření mezi nimi. Ale bohužel jsem nemohla dát plný počet. Myslím, že těch vrahů bylo v knize trochu moc. Ale do dalších dílů rozhodně půjdu.... celý text

Fotografie smrti 2021, Amanda Quick (p)

Úžasné zakončení. Celá série mi přijde skvělá. Malé město, oslnivý svět Hollywoodu, paranormální schopnosti. Pro mě bylo zajímavé i to, že je v knize fotografování, umění. Vraždy, napětí, překvapení, nebezpečí, ale i erotika a jiskření mezi hlavními hrdiny. Ale žádnému dílu jsem nemohla dát plný počet kvůli tomu, že v každém díle byla až moc vrahů. Dost se mi to pletlo... kdo, co udělal a proč. Kdyby autorka ubrala, tak by to bylo lepší.... celý text

Ochraňuj mě 2015, Maya Banks

Lepší než první díl. Více nebezpečí, akce, překvapení, ale i napětí. Byla jsem napjatá a zvědavá, co dalšího se stane, jaký bude konec. Jsem i ráda, že ani tady autorka nevynechala jiskření mezi hlavními hrdiny, lásku a špetku erotiky. Tentokrát mi ten vývoj vztahu, ten vznik přišel uvěřitelnější než v prvním dílu. Ale opět opakující se myšlenky... bylo to dost únavné. I konec se mi líbil víc, než v prvním dílu. Arial se mi líbila více jako Ramie. Líbilo se mi, že jen tak neseděla a dokázala jednat. Líbili se mi i její schopnosti, i když si myslím, že jim autorka mohla věnovat větší pozornost. Ale i já musím uznat, že tolik krve kolik hlavní hrdinka během knihy ztratila... by nepřežil ani "nadpřirozený" člověk. Beau... ten mi přišel stejný jako Caleb. Majetnický, ochranitelský, dominantní... stále hlavní hrdinku ujišťoval o své ochraně a lásce. Neříkám, že se mi to nelíbilo, ale po čase mě to opět začalo unavovat.... celý text

Opatruj mě 2015, Maya Banks

Nápad na příběh se mi opravdu líbí. Směs krimi, nebezpečí a erotiky. Kniha mě chytla hned na začátku, byla jsem zvědavá, co dalšího se stane. Nechybělo napětí, překvapení, ale ani ta jiskra mezi hlavními hrdiny. Ale dost mi vadily opakující se myšlenky. Po čase mi to začalo unavovat. Navíc mě docela zklamal konec. Přišel mi moc rychlý. To jsem čekala celou knihu, aby to s tím sociopatem dopadlo takhle a navíc tak rychle? To ne. Bylo mi i líto, že v knize nebyl epilog. Ramie... nevím. Taková nemastná neslaná. Autorka chtěla udělat z hlavní hrdinky jedinečnou, inteligentní, neskutečně odvážnou ženu, ale mě přišla jako fňukna. V jednom kuse sesypaná, uplakaná... dá se pochopit, proč se tak chovala, ale po čase mi to začalo lézt na nervy. Až později, když se sebrala a začala konat, tak se to zlepšilo. Ale musím říct, že mě mrzí, že autorka nevěnovala více pozornosti minulosti hlavní hrdinky, nebo jejímu daru. Něco jsme se dozvěděli, ale autorka se do toho mohla více ponořit. Caleb... Jeho chování na začátku jsem upřímně chápala. Každý z nás by udělal cokoliv, kdyby osoba, která je nám blízká byla v ohrožení života. Musím říct, že mám slabost pro majetnické, ochranitelské a dominantní chlapy, ale i mě trochu vadilo, jak se okamžitě zamiloval do hlavní hrdinky. Bylo to neuvěřitelné. Kdyby tomu autorka dala víc času, větší prostor, tak by to bylo lepší, uvěřitelnější. Navíc to jeho neustále přesvědčování o jeho lásce, ochraně... bylo to docela únavné. Ale musím říct, že i u hlavního hrdiny bych ocenila, kdyby autorka věnovala více pozornosti jeho minulosti.... celý text

Manažer 2021, Kristen Callihan

Bomba! S čistým svědomím můžu říct, že kniha je nádherná! Za mě v knize nic nechybělo... překvapení, napětí, zvrat, pravé přátelství, nechyběly dojemné chvíle, u kterých tekla slza. Nechyběla ani láska, bolest, zklamání, důvěra a naděje. Ta touha a chtíč mezi hlavními hrdiny byl neuvěřitelný. Napjatě jsem čekala, co se mezi nimi stane a kdy. Dokonce jsem byla tak nedočkavá, že jsem taky měla chuť zakřičet "tak už na to konečně vlítněte". Ale zároveň to i oceňuji, protože kniha takhle nebyla jenom o sexu, ale i o přátelství, sbližování, budování důvěry. O tom, jak těžké pro někoho je pustit si toho druhého do života. Ani tentokrát (díky bohu) autorka nevynechala svůj úžasný smysl pro humor. Od začátku, až do konce knihy jsem měla na tváři úsměv... vlastně jsem se smála jako měsíček na hnoji. Jsem neskutečně ráda, že i v tomhle díle jsme se setkali s celou kapelou a přáteli, bez kterých by ten příběh nebyl tak zábavný a záživný. Sophie mi okamžitě přirostla k srdci. I když moc nemusím ukecané lidi, tak Sophie byla úžasná. Líbilo se mi, jak měla na všechno odpověď, nebála se projevit, co si myslí, co cítí, každému pomohla. Navíc to byla taková bláznivka, která se radovala z každé maličkosti. Scottie... do toho jsem se asi zamilovala. I když to byl úplný protiklad Sophie, tak mi k sobě skvěle pasovali, doplňovali se. Ale jak se říká... protiklady se přitahují. Ale když se pak začal projevovat, ukazoval jaký pod tou slupkou chladnosti a odtažitosti je, tak můžu upřímně říct, že jsem hlavní hrdince záviděla. Pod vší tou slupkou byl citlivý, bolavý, upřímný, ochranitelský... svým způsobem i zábavný. Měl své bolístky, kvůli kterým se bál si někoho pustit k tělu, i když šlo o lidi, které miloval. Ale co mě mrzí je, že v knize nebyla více popsaná minulost hlavního hrdiny. P.S. Láska je ten, komu se v životě věnujete!... celý text

Záhadné policejní případy 2011, Václav Pavel Borovička

Knihu hodnotím opět jako průměr. Nebylo to špatné čtení, ale opět mě něco bavilo a něco ne. Přišlo mi, že autor popisuje něco, až moc zdlouhavě, některé informace byly zbytečné. Něco mě i nudilo. Případy byly v celku zajímavé, ale samozřejmě ani tady nechyběl případ Jacka Rozparovače. Což mě vlastně i docela naštvalo, protože mi přijde, že pokud jde o vraždy, krimi a záhady, tak všichni píšou jenom o Jacku Rozparovači. Furt hledají nové a nové důkazy po takové době, ale mě přijde, že opravdová identita Jacka Rozparovače zůstane skryta. Jistě jsou podezřelý a dohady o tom, kdo to byl, ale to jsou jen dohady. Co se stalo, jaký byl motiv, jak to doopravdy bylo a kdo byl vrah se už asi nikdy nedozvíme. Takže upřímně... příběh mě moc nebavil. Nejvíc mě zaujal případ Prezidentova milenka a Dům hrůzy Rallington Place 10. Musím ale uznat, že při čtení téhle knihy mě hodně překvapil přístup policie. Kdyby si policie dělala svoji práci, tak se některé nevyřešené případy mohly uzavřít. Prezidentova milenka... Marguerite Steinheilová byla opravdu chytrá a nebezpečná žena. Podle mého názoru s tím určitě měla něco společného. Bohužel se už přesně nedozvíme, jak to přesně bylo a co se stalo. Dům hrůzy Rallington Place 10... příběh byl zajímavý, ale kdyby byla policie pečlivější, tak to mohlo dopadnout jinak. Nemuselo zemřít tolik žen, nemuseli odsoudit nevinného. Taky mě mrzelo, že případ nebyl lépe popsaný. Nikdo nikdy nezjistil, co se doopravdy stalo Evansově manželce a dcerce, jaký měl vrah motiv? A proč Evans tak poslouchal, proč se přiznal ke zločinu, který nepáchal? Ani tohle se už nedozvíme, bohužel...... celý text

Strašení v Rookwardu 2022, Darcy Coates

Po přečtení téhle knihy už chápu, proč se říká, že nejnebezpečnější a nejhorší je zhrzená žena! Tohle bylo opravdu psycho. Musím říct, že tentokrát mi kniha už přišla jako horor. Vraždy, znechucení nad tím, co se stalo rodině, která v domě žila. Nemůžu říct, že by se mi příběh nelíbil... Líbil, ale nemyslím si, že patří mezi nejlepší knihy od téhle autorky. Pěkná obálka, popis, zajímavý námět na příběh, ale autorka se do toho mohla více ponořit. Nechybělo sice překvapení, napětí, dobře popsaná atmosféra strašidelného domu, ale příběh mi přišel opravdu nedotažený. Na konci mi zůstala spousta otázek a nevyjasněných věcí. Navíc mi konec přišel otevřený. Taky si myslím, že autorka mohla dát Thomasovi a jeho rodině vetší prostor, mohla se o nich více rozepsat. Navíc mi chyběl nějaký epilog. To je důvod, proč jsem nemohla dát plný počet bodů. Ale co se mi opravdu líbilo, tak to byly obrázky, které v knize byly. Dobře ladily k příběhu, z některých šel děs, strach a navíc to bylo takové zajímavé zpestření. Snad budou i v dalších knihách.... celý text

Aliance 2014, Veronica Roth

I třetí díl přečtený a co mě napadá jako první... To si ze mě děláte srandu? To se to všechno dělo, aby to dopadlo takhle? To ne! Ne, ne, ne, ne, ne. Ten nápad je úžasný. První díl... byla jsem nadšená. Druhý díl... docela dobrý. Třetí díl... absolutně ne, ale po přečtení posledního dílu jsem zklamaná. V příběhu sice nechybělo překvapení, akce, láska, přátelství, odpuštění, dost emoční okamžiky, u kterých jsem brečela jako malé dítě, ale konec knihy... ten mi celý dojem z knihy i ze série zkazil. Navíc mi přišlo... jako by třetí díl vůbec nesouvisel s těma předešlýma. Jako by byl zbytečný. Ani romantická linka nebyla nic moc, chování postav ani komentovat nebudu. K sérii se vracet nebudu. Raději zůstanu u filmu a k téhle sérii se vracet nebudu. P.S. Zlo může mít různou podobu!... celý text

Rezistence 2012, Veronica Roth

Co se týče druhého dílu... nechybělo překvapení, vzrušení, akce. Ani láska, přátelství, jak se vyrovnat se ztrátou blízkých, jak je těžké žít s vinou, jak odpouštět. Nechyběly ani dost emoční okamžiky. Ale přijde mi že knižní a filmové zpracování se teď docela lišilo. Ať už jde o charaktery postav, děj, konec. Romantická linka... nevím. Mezi Čtyřkou a Tris to dost skřípalo. I když... kdo z nás by měl romantický a dokonalý vztah bez hádek, když je válka. A navíc i když se hádali, tak mezi nimi bylo pouto, které i přes to všechno bylo evidentní. Jsem moc ráda, že jsme se v knize opět setkali s předešlými postavami, které jsem si oblíbila a blíže jsme se s nimi seznámili. U některých jsem ráda nebyla a samozřejmě mi bylo líto některých postav, které v rámci války zemřeli. Co mi dost zkazilo dojem z knihy, tak to byla Tris. V tomhle díle mi dost lezla na nervy. V prvním dílu se mi líbila... odvážná, nebojácná, citlivá, nesobecká. Ale teď mi přišlo, jako by ze sebe dělala schválně mučednici. Na jednu stranu jsem se jí snažila pochopit, přišla o všechno. Rodinu, přátelé, výčitky z toho, co udělala, ale po čase to prostě lezlo na nervy. Navíc to její myšlení "Já jsem divergentní, já všechno můžu dokázat, nikdo jiný ne". Prostě ne. P.S. Neohrožení jsou svobodný a umí žít!... celý text

Divergence 2012, Veronica Roth

Bomba! Jasně, že jsem viděla i film. Všechny tři díly. Strašně se mi líbí ten nápad. Svět, který je rozdělen do 5 frakcí... Odevzdanost, Neohroženost, Sečtělost, Mírumilovnost a Upřímnost. Je to rozhodně originální a zajímavý. Dlouho jsem se rozhodovala, jestli se pustit i do knihy, ale moje zvědavost nakonec zvítězila. Zajímalo mě, jak se bude filmové a knižní zpracování lišit. V prvním díle... Nějaké rozdíly tam jsou, ale smysl zůstává stejný. I když jsem od začátku věděla, co bude následovat, co se bude dít, jak co dopadne, tak mě kniha velmi bavila. Pro mě bylo v knize všechno... akce, vzrušení, překvapení, napětí, ale i láska, přátelství, odvaha, naděje, dost emoční a smutné okamžiky, slzy jsem občas neudržela. Nechybělo ani spousta moudrých a naučných věcí. Že pravá odvaha je to, že se za někoho postavíte. Jak je potřebné pomáhat druhým, slabším. Že pravé umění je myslet na někoho víc než na sebe. Jsem i ráda, že během toho všeho byla v knize i milostná linka. Tris a Čtyřku jsem si strašně oblíbila a líbilo se mi, jak to mezi nimi od začátku jiskřilo. Oblíbila jsem si i spousta vedlejších postav a na některé jsem se naopak stala alergickou. Dost často jsem při čtení knihy přemýšlela, jestli bych chtěla žít v takovém světě. A kdybych v něm žila, jakou frakci bych si vybrala, nebo která by mi byla daná. Já musím přiznat, že bych si vybrala Neohrožené. I když na to nevypadám, tak miluji adrenalin, výzvy. Ta jejich odvaha, riskování, nebojácnost... Navíc jsem odjakživa milovnice tetování, piercingů a černé barvy, takže je to moje cílová skupina. Jsem moc ráda, že autorka dala prostor právě Neohroženým. Že se rozhodla právě jejich frakci blíže popsat. P.S. Chci být statečnej, nesobeckej, chytrej, laskavej a čestenej!... celý text

Dům u hřbitova 2020, John Everson

Jsem obrovská milovnice hororů... Noční můra v Elm Street, Halloween, Saw, Pach krve, Vřískot, Vymítač ďábla s spousta dalších. Já navíc miluji strašidelné domy a ještě k tomu dům, který by byl takhle vyzdobený a na Halloween... sakra! Do toho bych šla! A plus tomu dává povedená obálka. Upřímně... mě to přišlo jako docela průměrný horor. První polovina mě moc nebavila. Přestavování domu, výzdoba domu, žádné napětí, akce, překvapení... první polovina není moc záživná. Jediné co bylo zajímavé, tak to bylo sbližování Mika a Katie. Taky musím říct, že autor ohledně jmen postav nebyl moc originální... Jillie, June, Jeanie... pletlo se mi to. Druhá poloviny knihy už byla lepší. Překvapení, akce, vzrušení, zvraty, trocha milostného dramatu... Akorát mě mrzí, že nebyla více rozvinutá minulost toho domu. Co všechno se tam opravdu stala a proč. Navíc mě mrzí konec. Takový jsem rozhodně nečekala. Nevím, jestli se ke knize vrátím, ale jestli vyjde další kniha od autora, tak si ji přečtu.... celý text

Katakomby 2017, Madeleine Roux

Třetí díl se mi líbil asi nejvíc. Líbí se mi autorčin styl psaní. Jednoduchý, rovnou k věci, žádné zbytečné protahování, ale pořád chytlavé a dokáže čtenáře udržet v napětí až do samotného závěru. Kniha byla plná akce, překvapení, napětí a tajemství. Pomalé odkrývání toho, co se dělo dřív a jakou to má spojitost s přítomností. Opět se líbilo přátelství mezi hlavními hrdiny. Jak si navzájem kryli záda, pomáhali si, nenechali jeden druhého ve štychu. Opět nechyběly ani zajímavé fotky jako zpestření příběhu. Ale je pár věcí, které mě trošičku mrzí. Strašně jsem doufala, že se vztah Abby a Dana pohne dál. To jiskření mezi nimi... jsem zklamaná, že tomu autorka nevěnovala moc pozornost. Doufala jsem i v lepší epilog. Přišlo mi to jako moc rychlé ukončení. Navíc když si si vezmu všechny tři díly, tak je asi pravda, že těch záhad, hledání, tajemství, tajných spolků... bylo toho dohromady asi moc. Kdyby autorka něco vynechala a dala to třeba do úplně jiné série, tak by to bylo všechno lepší, jasnější. Ale i přes to všechno musím knize dát plný počet bodů. K této sérii se určitě vrátím. P.S. Nevím proč, ale ta postavička na obálce mi připomíná panenku Annabelle!... celý text