Nové komentáře u knih John Everson
Dům u hřbitova
„Takový young adult hororový příběh. Nebylo to špatné, ale dobré také ne.“
— lalela
Dům u hřbitova
„No wow musím uznat že tohle pro fanoušky Darcy určitě nebude. Mě se to však líbilo četlo se to dobře. Jediné co tak to není žádná duchařina spíš pořádaný krvák kde se konec opravdu dost zvrtne. Jako podařený horůrek já jsem spokojená.“... celý text
— Lenča678
Dům u hřbitova
„Dům u hřbitova rozmarně hází cinefilní odkazy na všechny strany, ale jako hlavní inspirační zdroje bych viděla stejnojmenný film od Fulciho (z tohoto důvodu budiž nenápaditý název odpuštěn) a Hellraiser (téma 'co je znuděná manželka ochotna udělat pro svůj sexuální život' je pozměněno na 'co je rozvedený tesař ochoten udělat pro svůj sexuální život'), který byl zase pravděpodobně ovlivněn Zulawského analýzou rozpadu manželství 'Possession'.
Člověka ale při čtení napadne, že Clive je prostě jenom jeden. Více než 300 stran je na plytké postavy a řídký děj příliš. Ženské postavy mají jména na 'J', mužské na 'L', jsou mezi nimi naznačeny jakési vztahy, ale ve finále je jejich jediná úloha posloužit v závěrečných, naprosto přehnaných, jatkách. Pravidla slasheru jsou zachována, máme jednu 'final girl' (která je svědkem věcí, z nichž by každý přišel o rozum, ale zvládá to překvapivě chladnokrevně, ani se nepozvrací), přežije a uteče, ale je to naprosto nepodstatné, už o ní neuslyšíme.
Konec se mi zamlouval (vzpomněla jsem si na Gillian Flynn), ale celkový dojem už nezachránil. Každopádně jsem ráda, že se u nás objevují nakladatelství specializovaná na horory, tak snad příště budu mít u Carcosy šťastnější ruku.“... celý text
— Calypso
Dům u hřbitova
„Tuhle knížku jsem si koupila na nějaké akci Hororconu, pokud si dobře vzpomínám. Anotace zní docela lákavě. Starý dům u hřbitova, který podle pověstí obchází přízrak se má proměnit v zábavní strašidelný dům. Co se může pokazit, že?
Začátek je hodně pomalý, trochu jsem se nudila a vadilo mi, že autor potenciální okamžiky k prohloubení atmosféry a mrazení často přecházel velice rychle, takže jsem četla a byla jsem u toho taková vlažná.
Ke konci první části se ovšem dočkáme dost dobré erotické scény a pak už to docela jede. Ne, že bych se bála, ale aspoň jsem byla napnutá, co bude.
Téměř celá kniha má nádech lehké duchařiny, tedy alespoň dokud se nedostanete na posledních 70str. Tam totiž autorovi úplně přepne, jakoby si zničehonic řekl, že se v knize málo krvácelo, a že to vezme z gruntu... pro jistotu.
Pořád jsem se nebála, spíš jsem občas znechuceně krčila nos. V téhle části už se bát prostě nemůžete, jen sledujete a děláte si pomyslné čárky za každou mrtvolu.
Paradoxně má v sobě příběh jakousi zvrácenou romantiku a formu lásky.
Vadilo mi jen pár věcí, a to, že se postavy chovají jakoby jim to vůbec nemyslelo. Hlavně Mike. A že byla celá ta duchařská vějička v prvních 3/4 knihy hodně účelová. Autor chce prostě šokovat,navzdory tomu, že pak některé věci postrádají logiku. Jo a ten barák je pěkný bludiště. Nevěděla jsem, kde je nahoře a kde dole.
Podtrženo, sečteno šlo rozhodně o zajímavý zážitek. Bylo to dobře napsané, rychle to do mě padalo, bylo to napínavé. Ale zjistila jsem, že já tyhle krváky číst nemusím. Mám ráda mrazení a plíživý strach, ale jak se to promění Texaský masakr motorovou pilou... ne děkuji.“... celý text
— knihomolka_jaja
Dům u hřbitova
„Nejde mi na mysl, proč kniha mnoha čtenářům přijde tak „jednoduchá“; dějově mi přišla nápaditá a za „pouhý slasher“ tento svazek nepovažuju. Musel bych totiž ignorovat zhruba tři čtvrtiny pozvolna gradujícího děje. Ten je první nevýhodou, díky níž se netrpěliví čtenáři nedovedou ponořit do jádra knihy hlouběji. Vyzdvihnout musím zejména evoluci vztahu Mike-Katie; ano, čtenář to celou dobu tuší a čeká, ale vidět jak se nenápadně vyvíjí Mikova motivace, je něco fascinujícího.
Zatímco první půlka knihy je prodchnuta (ne)nápadným sváděním, ve druhé se atrakce otevírá naplno, aby se zvolna proměnila v masomlejnek. To je druhá věc, která může slabší povahy odradit. Dá se tušit, že většina postav je maso na porážku a že vám je někdo s chutí naporcuje. Celá ta slasheroidní část mi přijde lehce navíc (pominu-li její význam pro děj). Nicméně si nestěžuji, byla to jízda a v případě jedné kapitoly mě u srdce svíral ledový pařát strachu.
Třetí důvod, který potenciální čtenáře může odrazovat, je řada odkazů na autorovy oblíbené horrory. Sám sice nemám filmový horror až tak nakoukaný, ale docela jsem se chytal (zmínka o filmu Guma mě vyloženě potěšila). Ovšem pokud se do téhle knihy pustí jedinec horrorem nepolíbený, potěš Pandu. Takový čtenář si stěží vychutná to, že má někdo přezdívku Argento nebo Lucio, protože celý odkaz půjde mimo ně.
Fajn četba pro milovníky krváků, čarodějnictví a horroru obecně.“... celý text
— Morbidus
John Everson knihy
2020 | Dům u hřbitova |
Žánry autora
Štítky z knih
horory duchové a přízraky rituály a obřady hřbitovy strašidelné domy Halloween hororové filmy Illinois
Everson je 1x v oblíbených.
Osobní web autora