Calypso komentáře u knih

Počíst si o francouzských a italských filmech není špatný nápad. Já bych vybírala jinak, ale vkus je subjektivní, takže o tom mluvit nebudu.
Co ale zmínit musím je, že už jsem dlouho neměla v ruce něco tak špatně napsaného. Nejde jen o obrovské množství různých překlepů, chybějících písmen a někdy i hrubek (korektorka Lenka Klecánová by se měla velice stydět), ale o kostrbaté věty typu:

'Jeden z nejlepších filmařů současnosti Jean Pierre Jeneut (sic!) při natočení filmu Příliš dlouhé zásnuby velmi poctivě pracoval s retrospektivou a filmaři v Nedotknutelných sice takovou potřebu přímo nemají, ale v jedné scéně, kdy je třeba lámat chleba ukáží nebývalé množství invence, které sice běžný divák nepostřehne, ale jako filmař je musím ocenit.' - Běžný divák nepostřehne a zde se nedočte, takže běžným divákem zůstane. Co se dá dělat.

'Film je to každopádně velmi silný a pro lidi, kteří si nedávají do knih jako záložky víčko od masové konzervy budou závěrečné obrazy příjemné asi jako švihnutí prknem po zátylku.' - Co tím chce básník říci?

'Je to Giovanniho hlavní motiv v jeho filmové tvorbě, a pokud přežijete vlastní smrt, kdy máte skončit pod gilotinou, je docela logické, že se pak ozýváte, aby se už nic takového nestalo.' - To vypadá zajímavě, možnost dozvědět se něco o režiséru Giovannim, který asi běžnému českému čtenáři není příliš povědomý. U zmíněného filmu (Černý talár pro vraha) už toho ale více není, čtenář, který touží vědět, jak to bylo s Giovannim a trestem smrti, dojde uspokojení až o dvacet stránek dál, u režisérova dalšího filmu (Dva muži ve městě).

Také jsou tu autorovy různé osobní postřehy:
'Já v té době kamarádil s dívkou, která se začala chovat jako Amélie. Roztomilé? Ve skutečnosti je to peklo, milí čtenáři.' - To je vše. Hm, tak jo.

'I z toho důvodu budou cinefilové vždy stranit Godardovi před Truffautem, a to je přesně ta hloupá intelektuálská chyba.' - Ptal se všech cinefilů?

'Potíž je ale pochopitelně v tom, že filmoví kritici mají zřídka smysl pro humor.' - Těžko posoudit. Na Kamila Filu to pravděpodobně sedí.

Nějaké zajímavé informace se tu dají najít, otázka je, nakolik se jim dá věřit. Na dvou (!) místech je zmíněno, že Romy Schneider a Alain Delon byli manželé a že Schneider zažádala o rozvod poté, co se jí zdálo, že Delon je v příliš úzkém styku s jistým režisérem. Je známým faktem, že se nikdy nevzali (čehož Delon ve stáří údajně litoval) a že snad jejich bouřlivou romanci opustil dopisem. Na jiném místě je zmíněno, že Schneider pocházela z herecké rodiny, otec i babička se profesi věnovali. Ani zmínka o její matce, o které legenda praví, že byla oblíbenou herečkou Hitlera. Nicméně se asi čtyřikrát dočteme, že dcera Jeana Gabina pracovala jako skriptka, takže to bude důležitá a nejspíš pravdivá informace.
U filmu Tři muži na zabití je na jedné stránce jednou správně uvedeno Dalila Di Lazzaro a jednou Dalida Di Lazuro.
Hlášky z Veselých Velikonoc by potěšily, ale jsou přepsány z jiného dabingu, ne toho, který je v ČR natolik oblíbený, jinak si to nedokážu vysvětlit. 'Jak přežité' nemůže nahradit 'smutné dědictví minulého režimu'.

Mrzí mě, že musím být tak kritická, ale ač je kniha vytištěna na luxusním křídovém papíře, je dost obtížně čitelná.

25.10.2024

Děti to asi nedocení, ale je to bezpochyby to nejlepší, co kdy z otravného Malého prince vzešlo. Mám k němu stejný vztah jako Petrónie.
Fausta jsem tam nenašla, bude to jistě mou nedostatečnou znalostí.

12.10.2024

'Je lepší, než měl Galileo,
z něj nahrávat lze i na video.'

'Když tak činíš, informace
z tvého žití vznikající,
mohu užít pozitivně
ve vesmírných stavebnicích.'

Twist s asteroidem pobavil (stejně jako vysvětlivka, co je to video), ale jinak mě vesmírně-náboženské verše tolik nezaujaly, ač se dočkáme i variace na Vesmírnou odyseu.

(SPOILER) Když vidím křestní jména dvou méně ikonických Parkerových detektivů, tak jsem ráda, že Spenserovo se nikdy nedozvíme. Jesse a Sunny, vážně? Měli spolu i aféru, ale není se co divit, jelikož ve fiktivním městě Paradise š... kámen cihlu a po alkoholickém policejním šéfovi se sápe každá sukně, co projde kolem, šanci mají i ty, které u monogamního Spensera pohořely (ale z literárního hlediska je to vážně trapné).
Jesse sám je pouhý derivát originálu, má totožné obsese jako Spenser (Parkerovo první a nejznámější alter ego), to jest baseball, poezii, Massachusetts a psychologii. K tomu problém s pitím a otravnou ex-manželku, která dělá kariéru zásadně přes postel (na konci tohoto dílu se jí už zbaví, hurá!). Sunny má podobně komplikovaný vztah s ex-manželem, miluje klasickou poezii a na terapie chodí k Susan.
Na to, jak mi obě tyto série přijdou zbytečné, má 'Noční jestřáb' alespoň zajímavý nápad a neobvyklé provedení, 250 stran bez jediné vraždy, znásilnění, napadení nebo mučení. Akce a jedné mrtvoly se dočkáme až na úplném konci, ale se šmírákem se to dalo vyřešit jinak. Děj posouvají dopředu výhradně dialogy, ve kterých ale chybí humor i občasná lakonická hloubka, typická pro Spensera. Když jeden dělá totéž už příliš dlouho...
Jinak je voyeur samozřejmě profesor angličtiny. Parker se očividně vidí jako Spenser/Stone, ale neutuchající pohrdání akademickým světem u tohoto bývalého profesora angličtiny by stálo za rozebrání na pohovce.

27.09.2024

Pane, jste z kamene
a z kostí, které neměly tak brzy ztratit jméno
Jste ze zimy
Jste ze zapomnění
Lačně se vás dotýkám

Živou krví spojuji
vaši samotu a stíny a strach
Jste ze všeho, co není smrtelné
jen pozůstalé

Pane, jste z popela
Vší silou vás objímám kořeny
aby vás vítr neroznesl po krajině
a voda nesplavila

V důvěrném prorůstání jsme oba bezpečni

************************************
Fotky hvězdičku přidávají, ale jména modelek jsou bohužel neuvedena.

06.09.2024

(SPOILER) Při čtení mi nejednou přišlo na mysl srovnání s Twin Peaks. Stejně jako Laura Palmer je Janelle krásná a promiskuitní teenagerka, ověnčena korunkou královny krásy, experimentující s drogami, udržující vztahy se staršími vlivnými muži, nesoucí si trauma z incestního zneužívání a její vražda zasáhne celou komunitu. 'California Girl' je však spíš než klasickou detektivkou společenským románem o změnách, kterými prochází okres Orange (jako vedlejší postavy se zde mihnou Timothy Leary a Charles Manson) a změnách, kterými procházejí protagonisté, tři bratři (novinář, detektiv a pastor) a jejich rodinné vztahy.

Žánr je narušen i tím, že detektiv není žádný génius, jak to obvykle bývá, naopak je dost neschopný a byť k nějakému řešení a zatčení nakonec doklopýtá, za několik desítek let se od bratra novináře dozví, že poslal sedět nesprávného. Hipíci v knize několikrát tvrdí 's fízly se nebavím' a nemohla jsem jim nepřikyvovat. Všechno to ovšem trvá příliš dlouho, necelých 300 stran mi s malým písmem a hustě natištěnými stránkami přišlo spíš jako 500. Zbyde jen lehký pomerančový odér.

'Znáte to - pro ty, na nichž nám nejvíc záleží, si necháváme to nejhorší.'

07.08.2024

Diane,

se zájmem jsem si přečetla, čím vším si Dale prošel, než ho osud zavál do Twin Peaks. V mládí byl až příliš zmítaný hormony, je to ten samý Dale, který odmítl Audrey, protože byla příliš mladá? Přitom jejich společné scény jsou mezi mými nejoblíbenějšími a po dočtení jsem si jich hned musela několik pustit.

Kdo myslíš, že je ten muž v modrém, který dvakrát postával u Daleova okna? Nemyslím, že by byl někdy referencován v jakémkoli jiném TP materiálu. A byl to BOB, ta divná postava dobývající se ve snech do ložnice Daleovy matky? Musím se také pozastavit nad špatným překladem, neexistujícími korekturami a ohavnou obálkou, přitom v originále je ozdobena tím pohledným hercem v nejlepších letech. Knihu si v každém případě ponechám ve sbírce, neboť je to vzácný kus, v angličtině dávno rozebraný.
Musíme se brzy sejít a probrat to osobně. Znám místo, kde podávají úžasný pekanový koláč a jen sovy číhající v Douglasových jedlích uslyší náš hovor.

1 27.06.2024

(SPOILER) Dům u hřbitova rozmarně hází cinefilní odkazy na všechny strany, ale jako hlavní inspirační zdroje bych viděla stejnojmenný film od Fulciho (z tohoto důvodu budiž nenápaditý název odpuštěn) a Hellraiser (téma 'co je znuděná manželka ochotna udělat pro svůj sexuální život' je pozměněno na 'co je rozvedený tesař ochoten udělat pro svůj sexuální život'), který byl zase pravděpodobně ovlivněn Zulawského analýzou rozpadu manželství 'Possession'.
Člověka ale při čtení napadne, že Clive je prostě jenom jeden. Více než 300 stran je na plytké postavy a řídký děj příliš. Ženské postavy mají jména na 'J', mužské na 'L', jsou mezi nimi naznačeny jakési vztahy, ale ve finále je jejich jediná úloha posloužit v závěrečných, naprosto přehnaných, jatkách. Pravidla slasheru jsou zachována, máme jednu 'final girl' (která je svědkem věcí, z nichž by každý přišel o rozum, ale zvládá to překvapivě chladnokrevně, ani se nepozvrací), přežije a uteče, ale je to naprosto nepodstatné, už o ní neuslyšíme.
Konec se mi zamlouval (vzpomněla jsem si na Gillian Flynn), ale celkový dojem už nezachránil. Každopádně jsem ráda, že se u nás objevují nakladatelství specializovaná na horory, tak snad příště budu mít u Carcosy šťastnější ruku.

2 26.06.2024

'S tebou jsem si připadala jako bohyně. Tak moc sis mě vážil. S tebou jsem si připadala tak krásná, tak jedinečná... A teď jsi jako lusknutím prstů pryč a já jsem nakonec obyčejná.'

Romance mezi Bažináčem a Abigail se tímto dostala mezi mé nejoblíbenější a to jsem původně váhala, jestli sérii vůbec dočítat. Také jsem nebyla v Bažináči zvědavá na Gotham, Batmana a spol., ale nakonec na tom vůbec nezáleželo.

16.06.2024

Nechala jsem se zlákat obálkou a povykem, všeobecné nadšení nesdílím. Obsahově se jedná o cosi mezi Scooby-Doo a Stopami hrůzy, to mi nikterak nevadí, ale myslela bych si, že reálie se dají pohlídat.

Sestry Rottovy si, myslím, opravdu nemohly číst harlekýnky (i termín 'červená knihovna' se používá až od 30.-40. let 20. století), Borovský o Němcové dozajista přemýšlel v jiných termínech, než že je to 'femme fatale' (termín, který se v angličtině začal používat v posledních dvaceti letech 19. století, v češtině nejspíš ještě později) a obrozenci, kterým ležel na srdci osud jazyka českého, by z úst nevypustili líné věty jako 'to je ale pitomost'. A proč je naznačována dětská láska mezi Nerudou a Žofií Rottovou, pokud je mi známo, tak byl Neruda zainteresován jen vůči starší Johanně?

Nejen při čtení mi na mysli vytanula otázka, co by asi obrozenci říkali, kdyby byli svědky dnešní běžné české mluvy. Národní opruzení je prosto všudypřítomných vulgarit, ale to je hodně nízká laťka.

6 16.06.2024

Spensera známe jako většinu času striktně monogamního, proto je jeho bezstarostné randění (a sex) s Brendou Loring i Susan Silverman zároveň poněkud šokující. Susan nakonec dostane přednost, Brenda už se v knihách neukáže a nejeden čtenář, včetně mé maličkosti, by si přál, aby to bylo opačně.

Brenda se ještě objeví na počátku 80. let v jedné z několika málo Parkerových povídek. Jmenuje se 'Surrogate', je k dohledání na internetu a velmi uspokojivá.

'Fascinovalo ji, že ke zrušení tříletého vztahu dvou lidí stačí jednostranné rozhodnutí. Divila se, proč se za takovou zradu neodsuzuje k trestu vězením. (Když za takovou drobnost jako čtení cizích mailů hrozily až dva roky).'

Navíc William je dle mé zkušenosti dost věrné a jen velmi málo přehnané vyobrazení mužských veganů/vegetariánů.

1 19.03.2024

(SPOILER) 'Odpor proti dýňovému latte je dokonalým příkladem toho, jak toxická mužnost prostupuje i těmi nejobyčejnějšími věcmi v životě.'

Pokud bych to brala jako parodii, tak by to chvílemi mělo něco do sebe, ale mám obavu, že je to vše myšleno vážně, včetně prohlášení, že každá (!) ženská miluje regentské romance a pokud jich nemá plnou knihovnu, tak čtečku zcela jistě. Čím to, že tzv. ženské čtivo často nejvíc podporuje genderové stereotypy a to i když jsou, jako zde, zahaleny do woke termínů.

Postavy spolu vůbec neumí komunikovat, což je jejich největší problém (podle chování They a hlavně její příšerné sestry by si člověk myslel, že Gavin udělal bůhvíco, ale jejich rozepře je relativně banální), naštěstí čtení o hraběnce všechno zachrání, i dětská traumata se víceméně zahojí díky jednomu rozhovoru se zhýralým otcem. Mimochodem, každou chvíli je zmiňováno, jak se dvojčata dívají na filmy. Ve třech letech se na filmy ještě nikdo nedívá, snad tak na kratinký animák.

Nalákalo mě, že se kniha odehrává v mém oblíbeném městě Nashville, ale ve specifický genius loci jsem doufala marně. O jedné restauraci s živou hudbou a tanečním parketem se dozvíme, že 'jiná taková v Nashville není'. Co si pamatuji, tak živou hudbu mají v hudebním městě v každém druhém či třetím podniku, i v jednom oblíbeném zapadlém, kde snad neobměnili jídelníček a nezměnili ceny od třicátých let.

Překlad mě neiritoval tolik, jako některé kolegy zde, ale někdy praští do očí přílišná vulgarita - 'Gavin pokynul Thee, aby ho vybrala, protože v těchhle sračkách byla mnohem lepší než on' - 'A byla to ta nejžhavější podělaná věc, jakou kdy v životě viděl' - už originál nebude příliš jazykově vytříbený a doslovné přeložení generických 'fucking' a 'shit' zní česky ještě o dost víc obhrouble. Časy, kdy i žánrová literatura měla povznášet ducha, jsou již pryč. Ach jo.

12.03.2024

Všechny povídky na jedno brdo, pointa buď není nebo je nesmyslně sadistická. Vysokému hodnocení vůbec nerozumím.

10.03.2024

I když už jsem velká, v hloubi duše bych pořád ráda kralovala své tůňce nebo jezeru. Božsky krásné ilustrace.

22.02.2024

Jediné co si ze čtení pamatuji je, že legendární sexbomba Mae West je v knize zmíněna dvakrát, jednou v mužském a jednou v ženském rodě. Otřesná redakční práce.

(SPOILER) 'Ty žiješ v Brookline?' podivil jsem se.
'Jsem snad Žid?' namítl Epstein.
'Podle mne ano.'
'A mám rád delikatesy.'
'Moje přítelkyně je Židovka a žije v Cambridge,' namítl jsem.
'Někdy se zatoulají,' opáčil Epstein.
'Na druhé straně, je to psychiatrička,' dodal jsem.
'Nikdy se ale nezatoulají daleko,' filozofoval.

Zdá se mi, že čtenáři Parkera se dělí mezi fanoušky jeho rané tvorby a ty, kterým víc vyhovuje pozdější styl, který neobsahuje o moc víc než sled briskních dialogů. V obou případech ale detektivka stojí v pozadí politicko-sociologickému pozorování. Spenserovy začátky byly velice politicky korektní (dnes už by mu byla vytýkána toxická maskulinita), ale na stará kolena se neštítí záporáka, který byl hrdinou kontrakultury (když vyšel první Spenser, tak ostatně Vietnamská válka ještě trvala) a měl vazby na radikální levicovou organizaci Weatherman (stejně jako Barack Obama, který byl dosazen do Bílého domu rok po vydání). Už jen kvůli tomu musím čtvrtou hvězdičku přihodit (zajímalo by mě, jestli se skupina Weatherman objevuje i v nějaké jiné detektivce). Pro pochopení děje je ale dobré mít už trochu načteny předchozí díly z 80. let.

Český název je nic neříkající a nesmyslný a věnování je adresováno Rose ('jako vždy'), ale vždycky to byla Joan, takže pravděpodobně chyba.

1 12.02.2024

Neuvěřitelně hloupé a nesympatické. Ani oku lahodící obálka a fakt, že to není tak vulgární jako Hartl, nevytáhne blábol, jehož vrcholem je opakované zvolání 'tak jsem se nezasebevraždila', na jednu hvězdu. Nechápu, jak toto může vydat renomované nakladatelství. Srovnání s Bridget Jones nebo Pravou blondýnkou je úplně mimo.

Jen málo knih o astrologii je kvalitních a přestože toto je jedna z nich, nemohla bych nikomu zazlívat, pokud se nechá odradit názvem (už v originále trochu mimózním, o milostných vztazích to primárně není) a naprosto strašidelnou bulvární obálkou, která koresponduje s obsahem asi nejméně ze všech knih, které jsem kdy viděla.

01.01.2024

Leckdo se tady pohoršuje a doufá, že to není ze života. Nevím, jak si to mám brát, protože při pročítání po více než dvaceti letech si místy připadám, jako bych listovala starým deníkem (který jsem si nikdy nepsala). Není to velká literatura, ale dýchá to specificky ženskou zkušeností. Nechápu tak malé hodnocení, zvlášť v porovnání s výplody Hartla, proti kterým je Nesvadbová Anais Nin a Henry Miller dohromady.

'Mám si snad já nechat vyrobit tričko - 'Jiný muž, stejná sračka'?!'

Taky mám za sebou kvalitní přípravku. Hádám, že Alex sám nebude natolik reálný jako Karlin milenec z předchozího dílu, dánský finančník Michael B. Stennicke (kterému je prvotina Řízkaři věnována).

Citát - 'Každá ženská potřebuje fašistu' - je tu mylně připisován Erice Jong, ve skutečnosti ho napsala Sylvia Plath.

1 01.01.2024