Terva přečtené 1858

Hejna běsů 2018, Cullen Bunn

...tak se jeden každej z nás stane obětí její strašlivý pomsty. Tak tohle se mi ještě nestalo. Veškerá kresba kolem je velmi dobrá, tmavá a ponurá. Jenže pak přijdou na řadu obličeje lidí a to už tak povedené není. Kresba lidí v tomto příběhu mě nesedí. Překonává to však velmi dobrý scénář a, jak jsem již psal, kresba krajiny a běsů je dobrá. Tím se to celkem vyvažuje. Malá ochutnávka: Těm dobrým lidem z Harrow county se nakonec podařilo čarodějnici zabít.... ...ale nebylo to vůbec snadné. Museli Hester Beckovou zastřelit, ubodat, utlouct.... ...a nakonec oběsit na stromě. Kdysi však bývala jednou z nich...... ….sousedkou, přítelkyní ….jen kdyby déšť dočista nerozpil stránky písma svatého...... Jo, Emě jsem fandil a je celkem problém poznat, které běsy jsou zlé a které ne. Možná jsou povahově v tomto příběhu nejhorší lidé sami, možná je to něco jiného. Ema má sice zmatek, ale už pomalu jí vše dochází. Temné a ponuré a rychle se to čte, protože vás vpřed žene touha po vědění. Ale na to je ještě čas, toto byl teprve první příběh. Citát: Tohle není můj konec, já se vrátím! Na konci příběhu jsou vloženy tři krátké hororově laděné Historky. „Křest“, „Co ztraceno jest“ a „Předvečer všech svatých“. Všechny je nakreslil Owen Gieni a všechny jsou strašidelné a opět temně nakreslené. Ale to ještě není konec. Následuje Skicář a ještě psaná verze Hejna běsů. Všechny tyto „doplňky“ tak zabírají čtvrtinu knihy.... celý text

AllatRa 2014, Anastasia Novych

Otroctví nikdo nezrušil, pouze ho zdokonalil a dobře zakamufloval za demokratickou svobodu, když právě tím vytvořil pouze iluzi svobody a rovnosti. Každý člověk je vlastně sám sobě Bohem. V této knize vás nechtějí přesvědčovat, že je snad jen jeden Bůh, i když je trojjediný, ne tak to není. Toto je kniha o reinkarnaci a nebo o uvědomění si duše. Lidskou mysl tak v tomto svazku čekají jen dvě věci. Buď je to neustálá reinkarnace, bez toho, že by si člověk pamatoval, co prožil dříve, nebo si člověk musí uvědomí svou duši, zřeknout se materiálních věcí a tím přetrhne šňůru reinkarnací a může tak postoupit o level dál. Citát: Materiální podstata – to je diktatura mrtvoly! Kam postoupí není zas až tak důležité, mě spíš napadlo, že to vlastně znamená konec těch reinkarnací. Tak mi pak řekněte, co je život věčný. Třeba se mi ty reinkarnace líbí. V tomto životě mám třeba tak trochu strach z pavouků. Jsme arachnofobik. Podle této knihy se tak v příštím životě pravděpodobně převtělím do pavouka. A mě to docela láká. Já budu zlej a jedovatej pavouk. Akorát netuším, jakou fóbii mají pavouci. Možná mají někteří strach z much, možná mají strach, že jim dojde semeno na pavoučí sítě nebo mají strach z lidí. A možná to znamená, že až mě nějaký idiot arachnofobik zašlápne, budu v příští reinkarnaci inkubovat do člověka – hurá, už jsem zase tady, světe boj se! Malá ochutnávka: Když počet skutků pro dobro kvůli poznání pravdy bude mnohem větší, než počet slov od rozumu v zájmu ega, pak poznáš to jediné zrno pravdy. Ta podstata ukončení reinkarnačního cyklu je však podivná. Musí se člověk zbavit materiálních věcí jako jsou peníze, drogy, chlast a všechny další ty věci kolem. Což je ve své podstatě neuskutečnitelná věc. Dám příklad: vyzývám vás, aby jste zítra ráno nešli do práce, zahodily klíče od bytu, hodili auto ze skály, spálili kreditní karty a...... no a jste v prdeli. Co asi budete tak na tomto světě dělat? Logické, budete mít hovno, žít na ulici, smrdět – budou z vás bezdomáčka, sociálka po vás ani neštěkne. Reinkarnace nereinkarnace.. To je diléma, co? Citát: Bohužel si dnešní svět zapomíná přát lepší svět. Ať mi spisovatelka Anastasia Novych netvrdí, že žije na Ukrajině v zemljance a knihy píše na papyrus černým uhlím. Nějak se živit musí a materiálně právě získala další peníze už jen tím, že jsem si knihu koupil. V knize se však dá najít spousty rozumu, poučení a dost věcí z historie různých náboženství, států a nauk z celého světa. Je to taková povedená příručka a když vynecháte ty věci okolo duše a reinkarnací, získáte z této knihy i dost dobrých rad, jak žít a přežívat. Zajímavá je například část o voňavkách. Tady se mnohému o vůních přiučíte. Vrcholem toho všeho pak je tvrzení skoro na konci knihy, že ti co pijou a berou drogy jsou určeni k neustálým reinkarnacím a nikdy nesplynou se svou duší. No a je to. Jsem v prdeli. Ať si paní spisovatelka myslí, co chce, já se piva nikdy nevzdám!!!!! V příštím životě ze mě bude asi chmel. A nebo Groot. Ale jedno vím zcela určitě. Já se vrátím!!!! Citát: Znaky, to je právě ten nástroj vlivu, který zaručeně působí na podvědomí jakéhokoli člověka. S obrovskou částí věcí v této knize nesouhlasím, ale z velkou částí zase jo. Je to takové na vahách. Nejdříve jsem knihu nechtěl vůbec hodnotit, z prvu jsem jí chtěl dát odpad, ale po kompletním dočtení musím uznat, že to má něco do sebe. A přinejmenším ráno nepřijdu o auto, žádné nemám. A tak dávám tomuto naučnému příběhu čtyři hvězdy a jdu hledat ten bod ve Vesmíru, kde se....vožeru jako prase.... celý text

Nightflyers 1992, George R. R. Martin

Když Ježíš z Nazaretu visel na kříži a umíral, nechali ho volcryni v agónii bezmála rok. Směřovali ven z Galaxie. Útlá knížečka vždycky značí rychlý děj a málo informací. Ne jinak je tomu u tohoto příběhu. Těšil jsem se zase jednou na nějaké to sci-fíčko a tohle obsahově vypadalo zajímavě. Jenže skutek utek. Je to vlastně už stokrát ohraný příběh – strčte do meziplanetární lodě několik lidí a dejte jim čas na to aby se zbláznili a když se vám to zdá málo přidejte i nějakého toho neviditelného útočníka. Tady je to bohužel ještě okořeněné gay a lesbami a tak tam mrdá vlastně každej s každým a pak si stěžujou a začnou šílet. Malá ochutnávka: Ty pověsti, o nichž mi vyprávíš, Karoly, si navzájem odporují. Jistě, jistě, samozřejmě, všechny ale souhlasí v základních věcech – volcryni plují ven z Galaxie, míjejí na svých starých, pomalých, nezničitelných lodích naše krátkodobá impéria. Tohle je to podstatné. A tak se ve všem tom sexu a bláznění vlastně úplně ztratí podstata cesty. Nighflyers vás tak může nalákat svou celkem krvavou obálkou, ale jedná se vlastně o ojedinělý akt, který svým způsobem ani není podstatou příběhu. Je to jen mrtvola. Ke konci příběhu už jsem se celkem nudil a byl jsem rád, že kniha není tlustší, asi bych cestou za volcryny zemřel nudou. Citát: Nemůžeme přece věřit příběhům, zrozeným ze strachu před vším cizím.... celý text

Čarodějova nevěsta 6 2019, Kore Yamazaki

Slova vyřčená i napsaná jsou zvuky i tvary jež získaly duši. Jak jednou spatří světlo světa, už je nelze vzít zpět. Jsou vánoce, nejveselejší den v roce. Číše se vydává do Londýna koupit dárek. Opět taková příjemně jednoduchá kresba, kdy nemám problém rozeznávat určité postavy, jaku u některého manga. Tak že i problémy na dalším obrázku rozeznám a vím, že bude zle. Nečekejte však, že poteče krev, tohle je růžovoučký vánoční příběh. Sice se tu dozvíme něco o drogách, ale nakonec vánoční nákup všechno zahalí do zapomnění. Citát: Absťák je děsná věc. V kapitole #29 jsem se tak trochu ztratil. Stella tam ztratí svého brášku. Číse a Elias jí pomáhají ho najít. Pak se do toho připlete Sivoočko a toho bráchu jejího má. Tady je to ještě všechno v pořádku, ale pak se něco stane, zafouká vítr a Číše se Stellou jsou najednou sami a maj něco najít. Jak se do té situace dostali jsem nepochopil a najednou se tam objeví další postava a už jsem jen kroutil hlavou. Kde se tam vzala Ruthe?!?!?!? A všichni hledají :-) Malá ochutnávka: Kdyby mě mistr tenkrát nezachránil, prodávala bych dnes drogy v nějaký zapadlý uličce a dostávala přes hubu.....nebo bych někde chcípla a všem by to bylo jedno. Začíná nebo spíš je to na mě moc dětský a růžovoučký. Čekal jsem od toho úplně něco jiného. Kdybych tuto sérii nekupoval pro svou dceru, které se to líbí, už bych dávno přestal. A tak i když vyjde další díl, stejně si ho přečtu. Ale už z velkýma výhradama. Nedá se nic dělat Vánoce neVánoce, tohle bylo ke konci příšerně zmatený a logicky šíleně nevyrovnaný. Tento příběh se mi skoro nelíbil. Za příjemnou kresbu dávám dvě hvězdy. Citát: Jest-li mi budeš děkovat za poděkování, tak z toho příště zase budou Vánoce.... celý text

Kouzelná skříňka pro Gwendy 2018, Stephen King

Holčičko, pojď sem na moment. My dva si musíme popovídat. Je celkem zajímavé sledovat proces vývoje psaní mistra Kinga. Nekorunovaně korunovaný král hororu si k napsání jedné povídky pozve dalšího spisovatele (kdo je to vůbec ten Richard Chizmar?) a pak vydají malou povídečku ve velkém knižním formátu. Mám Kinga rád, ale tyhle experimenty nesnáším. Kouzelná skříňka pro Gwendy je nedodělané dílo se spoustou mezer, se zbytečně dlouhým životním cyklem hlavní hrdinky a se spoustou nedořešených, nedořečených a nedovyužitých věcí i situací. Malá ochutnávka: Začíná lehce poklepávat na vypouklá tlačítka, která jsou seřazena do dvojic. „Světlezelená: Asie. Tmavozelená: Afrika. Oranžová: Evropa. Žlutá: Austrálie. Modrá: Severní Amerika. Fialová: Jižní Amerika“. Vnímáš mě? Zapamatuješ si to? Vezmeme-li v úvahu, kolik tlačítek má skříňka, plus dvě páčky a zamyslíme se nad tím, kolik bylo využito tlačítek v tom daném poměru počet + zmáčknutí, musíme uznat, že jedno, či dvě tlačítka jsou pranic oproti využití všech tlačítek. A to nemluvím o skoro zbytečných páčkách. To by teprve byla jízda hodna tisíce stránek. Černé tlačítko ani neřeším, to je tabu i pro oba spisovatele. Ale bohužel, je v tom cítit jakási neochota nebo, pane Bože chraň mě před Kingem – lenost, něco pořádného napsat, protože už mám takových čtenářů, že mi sežerou každý příběh a všechno si koupí, aniž by bádali o tom, zda je to vůbec dobré. Já jsem King, prostě to koupíte a basta. Citát: Vejdi do mého salonu, řekl pavouk mouše. A pozor, něco pro hnidopichy: King je mistr hororů a rčení v povídce, že – cituji - Když jí necháš na pokoji, může být mocnou silou dobra – s tím ať jde do …. kam chce. Já chci krev, chci mít strach a šílet z možnosti, co bych zmáčknutím jednoho tlačítka dokázal vyvolat za peklo. Ano, takového Kinga já chci a ne nějakou bačkoru, co má svět ve svých rukou a hnije na čokoládě. Citát: To si můžeš říkat „kdyby“ dokud se nezblázníš. Jsem navýsost zklamán. Není to špatný příběh, ba co zřím, je to geniální nápad. Ale špatné provedení. Zpočátku se mi to moc líbilo, ale po několika stránkách už jsem začal tušit nekalotu a zradu. Několik časových skoků, žádné mačkání, jen žraní čokolády mě osobně neuspokojilo. A věřte nevěřte, je to v nemalém časovém odstupu další „kniha“, (pojem kniha v uvozovkách) které jsem chtěl dát odpad. Nakonec mě ale napadlo, zda jsem to na začátku nenapsal špatně. Zda příběh nevymyslel Richard Chizmar a nepoprosil Kinga, aby mu s tím pomohl............. Na podporu své myšlenky jsem se rozhodl, že všech devět citátů vložím do (nedopsaného) profilu pana Chizmara. Citát: Tajemství jsou problém, možná největší problém ze všech. Tíží mysl a zabírají místo ve světě.... celý text

Prsten Nibelungův 2018, P. Craig Russell (p)

Pokud budeš upřímně sdílet můj hněv, pak společně získáme celý svět. Komentáře k samostatným operám zde: https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261 Hned poté, co jsem si přečetl Předmluvu Michaela Kennedyho a Úvod Matta Wagnera, (který tvrdí, že pokud ví, není z přízně) jsem poprvé nahlédnul do světa Prstenu Nibelungu. Co mě uchvátilo jako první, je nádherná kresba. Veselé barvy střídají temnotu a živý text, nádherně psaný v básních – pokud se to dá takto formulovat. Bohužel během čtení celého čtyřdílného příběhu však kresba kolísá až do spodních vrstev líbivosti a pak se zase rychle zvedá nad hladinu krásy. Citát: Ty slova krásně znějí, ale příliš jim nerozumím. Zajímavostí také určitě je, jak se všechna božstva světa dokáží prolínat a prostupovat všemi kulturami a náboženstvími. Zde je germánský bůh Wotana, obdoba řeckého Ódina. Oba si za nějakou službičku nechají vypíchnout oko. Ódin má svého Thora s kladivem, Wotana má svého Donnera, taky, jak jinak, s kladivem. Malá ochutnávka: Normy předou vlákna dění, která již nelze měnit. Já toužím pochopit tajemství změny, jak zastavit události, jež do pohybu se daly. Bohům žel jsem s podstatou příběhu lehce nespokojen a vše to pokazili některé kreslené části v knize. Někdy jsem tápal v ději, někdy jsem slzel podrážděním z barev a někdy jsem kroutil hlavou nad pasážemi, které se nelogicky posouvaly dějem bez jakéhokoliv vysvětlení. Asi je tohle na mě moc umělecké. U klasické opery bych stoprocentně usnul. Citát: No tak jsem jen polobůh. A co má být? Navíc se zde ukazuje, jak Wagnerovi i tvůrcům komiksu nezáleží na ději. V prvním dějství první opery Zlato Rýna, chce Wotan obrům za postavení Valhally zaplatit svou dcerou, a tu jim taky slíbil, ale když už je Valhalla postavená Wotana odmítne dceru dáti,. Jenže v druhém dějství druhé opery nazvané Valkýra, tvrdí Wotan, že obrům za Valhallu slíbil zaplatit zlatý prsten, ale prsten byl jen mini součástí obrovské hromady zlata – tak to si ze mě někdo dělá srandu!?!?! Citát: Prstenu pán....a přec jeho otrok. A poslední dějství už mě fakt dostalo. Tady už jsem fakt nemohl. Zase tu nějak všechny opouští logika. Abych moc nespoileroval nebudu teď jmenovat, ale co se stalo. Jedna žena klečí u nohou té druhé a celou dobu jí říká, co je potřeba udělat a ta druhá žena za chvilku povídá. Ty jsi nějaká zkroušená, co pro tebe mohu udělat, No a tak ta druhá žena začne od začátku to samé, co už říkala a ta první žena, cože!!!!! to nikdy neudělám. Musela jí to říct dvakrát. A pak další dějství. Muž se pod rouškou jiné tváře přikrade ke své milé, ta ho nepozná on jí málem znásilní, ukradne jí jistou věc a pak jí nařídí ať rozdělá oheň. Pak se promění do své podoby a přísahá, že obhájí její čest – tedy, já byl zmatenej až mě z toho bolela hlava. Soumrak na vás, ať už je klid!!!! Citát: Ne, prsten ne! To mě radši zabte. Vždyť ten prsten je mou součástí víc než ruka, jež ho nosí, či oko, jež se pohledem naň kochá. Pří čtení této epické fantasy jsem poslouchal neméně epickou skupinu Nightwish a jejich CD Once z roku 2004 a Angel´s Fall First z roku 1997. (Zlato Rýna a Valkýra) No a protože je příběh v tomto komiksu velmi dlouhý, rozdělen na několik jednání, zůstal čas i na další kapelu. Zde jsem byl hodně ovlivněn Richardem Wagnerem a tak jsem si pustil CD Hammerheart z roku 1990 a Soumrak bohů „Thwilight of the Gods z roku 1990 (Siegfried a Soumrak bohů) ale v podání jednočlenné švédské black metalové skupiny Bathory. (Memory of Quorthon) A řeknu vám, ta hudba byla lepší než příběh samotný. DĚJSTVÍ 1-4 Opera 1 - Zlato rýna – The Ring of the Nibelung 1: #1 - #4 The Rhinegold **** Opera 2 – Valkýra - The Ring of the Nibelung 2: #1 - #3 TheValkyrie *** Opera 3 – Siegfried - The Ring of the Nibelung 3: #1 - #3 Siegried *** Opera 4 – Soumrak Bohů - The Ring of the Nibelung 4: #1 - #4 Götterdämmerung ***... celý text

Ve stínu Říše 2017, * antologie

Vypusť na svět duši Josefa Mengeleho, nebo se zítra my všichni tři, jak tady společně sedíme, necháme pokřtít. (DigiMengele) Nacisti a fašisti jsou věčné téma, tak už to bývá. Dlouho jsem přemýšlel o tom, zda sbírku koupit nebo ne. Nakonec rozhodlo pár skutečností. Mám rád lidi z redakce Epocha a fandím mistru Kotletovi. Myslím, že to jsou dost pádné důvody koupit si sbírku povídek, když vlastně povídky nemáte rádi. Jenže někdy je opak pravdou a po dopsání komentářů k této sbírce budu mít na Databázi knih více komentářů k povídkám než ke knihám. No a pak mi věřte. Citát: Kurva....takhle si poslední slova před smrtí nepředstavoval. (Oni) Možná vás při přečtení názvu této antologie napadne, to co mě, ale věřte, není to pravda. Sice jména František Kotleta a Boris Hork by měla zaručit určitou kvalitu sexu, smrti a ss-manů, ale když si přečtete jména spisovatelů, kteří do této sbírky přispěli...no někdy jsem až žasnul. Ale na druhou stranu mi sedí jména jako je Jakub Mařík, David Šenk nebo ségry Lukačovičovic – ti a gestapo? To bude zajímavé. Zdi a prostředí těchto spisovatelů jsou tak trochu někde jinde a tak jsem byl zvědav, jak jim to půjde. Citát: S rukama v poutech se hajluje blbě. ( Dos grojse genereraj) Pan Kotleta zde opět potvrdil, že je v dnešní době Alfou. Nejen, že má před svou povídkou úvod, jako ostatně každý spisovatel, který přispěl do této sbírky, ale on má dokonce Doslov. Což nemá nikdo. Prý miluje doslovy a nesnáší úvody. Jak to napsal v úvodu. Citát: Zemřel jsem za vás, dejte mi alespoň pivo! (Meyrink) Avšak musím přiznat, že námět Říše v sbírce mě tak trochu falešně svedla někam jinam. Vůbec jsem nečekal, že velké procento povídek bude mít duchařský námět. Jako by se spisovatelé báli použít něco víc mystického, než jsou jen duchové. Vlastně i námět jednoho z tvůrců, pana Kotlety je ve své podstatě taky „jen“ duchařina. Citát: Při pohledu na pěkný zadek, jedno číslo navíc nezabije. (O lidském dobytku) Následují povídky v takovém pořadí, jak jsou vloženy do antologie. Jejich hodnocení, které bylo vždy za jménem spisovatele, který jakou povídku napsal, jsem zabělil. Pokud chcete vědět, jak jsem hodnotil, klikněte na následující odkaz. To je rozkaz – schnell!!!! https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261 Část první: Boj začíná 01 – Oni …..Markéta Klobasová 02 – Opona padá, hra skončila …..Julie Nováková 03 – Jitro po zlé noci …..Tomáš Bandžuch 04 – Dým nad Mnichovem …..David Šenk Část druhá: Boj zuří 05 – Dos grojse genereraj …..František Kotleta 06 – Tenkrát na Ukrajině …..Pavel Fritz 07 – Ahaswehrmacht …..Petr Stančík 08 – Meyrink …..Petr Schink 09 – O lidském dobytku …..Roman Bureš 10 – Chlad věčnosti …..Jakub Mařík 11 – Dokud nás smrt nerozdělí …..Míla Linc Část třetí: Boj nekončí 12 – Argentinské probuzení …..Jan Kotouč 13 – DigiMengele …..René Vaněk 14 – Stroj na výrobu havranů …..Petra Lukačovičová 15 – Na vlastní kůži …..Kristýna Sněgoňová 16 – Jediný člověk …..Lucie Lukačovičová 17 – NaciMars …..Dan Černý Citát: Člověk bez bohů má v srdci pustinu. (Stroj na výrobu havranů)... celý text

Zvrat 2018, David Rubín

Světlo je v ohrožení..... je třeba pozvednout palici.... Černá palice nesmí padnout! Závisí na ní síly světla! TŘESK! Tato kniha obsahuje příběhy #7 - #11 a #13 #07 – Pád Černé palice (R. I. P. Joseph Weber) #08 – Zlatá skvadra! (Zlatuše končí!) #09 – Balada o Robotele (Původ věrné RB-o TL-y!) #10 – Ještě drsnější Valda Darda #11 – Hněv šíleného robotanisty! (Zklatuška a Barbufoun) #13 – Černá Palice (Rohovníci Spiral city) Kde je #12 se neptejte. Zde není. Dostali mě přezdívky superhrdinů Světlobranců v příběhu #7. Nezlobte se, ale já se válel smíchy. Zmizík, Bičena, Světoskočný Časoman a vrcholem byl pes Chronoteriér Warpík – to jako fakt? Povídka byla však tak rychlá a z časovými přeskoky, že ani tito hrdinové neměli moc času se nám představit. Tak snad někdy příště. Citát: ...a teď je ze mě superhrdina?!? Hned od počátku této knihy se nemohu zbavit dojmu, že tvůrci kradou, kde můžou. Jedná se o detaily, ale je jich až moc. Některé názvy, některé supersíly, i postavy. Když to vezmete jako celek, je v tom spousty mainstreamových nenáročných věcí a situací, které můžeme vidět, ale přitom tvůrci tvrdí že to právě nechtějí, aby to bylo nenáročné a konzumní. Opak je pravdou. Citát: Jste jen banda sprostých alkoholiků. A co dodat ke kresbě. Například ta v díle #9 byla příšerná. Hlavně barevně. Kdo to vybíral? Strašný! Ale naštěstí kresby v ostatních příbězích jsou celkem povedené. Nádherný obrázek se třeba nachází na osmé straně příběhu #10. Vrána na stromě, hřbitov, kostel a Měsíc – velmi povedené. Citát: Vážně ti tahle zasraná díra přijde jako Nebe?!?! Mě spíš jako Peklo! Nic naplat, jako celek mi to připadá zmatečné a ve své hloubce mě to vlastně skoro neoslovilo. S touto sérií končím, další knihy kupovat ani číst nebudu. Citát: Možná tam všichni umřeme, ale aspoň budeme spolu. Při čtení tohoto komiksu jsem poslouchal skupinu Slayer a jejich studiová alba Show No Mercy (1983), Undisputed Attitude (1996), Hell Awaits (1985) a Reign In Blood (1986)... celý text

Loď mrtvých 2018, Rick Riordan

Kapitola 1 – Ať žije Ragnarök! CESTA BUDE BRZO VOLNÁ! Pak poplujeme do bitvy! Smrt bohům! PŘEHLED KOMENTÁŘE: 01 Ať žije Ragnarök! 02 Mé zlé sny o nehtech na nohou 03 Jděte za smradem chcíplých žab 04 Vymyslíme odporně děsivý plán 05 Přepadeni hromadou kamení (ochutnávka) 06 Zábava s operací srdce 07 Mám špatnou zprávu, no ...vlastně je to citát 08 Skadi o všem ví, po všem střílí 09 Můj pomalý rozjezd (jedem s dalším citátem) 10 Můj velký závěr Kapitola 2 - Mé zlé sny o nehtech na nohou MAGNUS CHASE POTŘETÍ. Pravda je taková, že po přečtení dvou knih na stejné téma čekáte víc a víc (vy víte čeho). Jenže příběh je už rozjetý a jde spíš do finále než aby vznikaly nové a nové situace. Tak se s tím musíte smířit a vzít to, co je (hlavně neberte Thořovi kladivo!!) Tento příběh je trochu pomalejší. Vlastně přichází očekávané (ragnarök) a možná už i nevyhnutelné. Loď z nehtů je připravena, (paznechti taktéž) Loki také, ale ještě čekají, (až rozmrzne led) co na to parta z devatenáctého patra hotelu Valhala. Kapitola 3 – Jděte za smradem chcíplých žab JAK JSEM ŘEKL, UŽ VÁS TU NIC NEPŘEKVAPÍ. (možná) Je tu, ale novinka. Zatím, co jsem se v předcházejících knihách jen smál a uchcával, je zde několik scén, které vyžadují i hlasitější PROJEVY uznání. Při jedné scéně jsem smíchy zařval tak, že vedle sedící stařenka málem dostala infarkt. Podívala se na mě tak zle, že jsem chtěl požádat Thora, aby mi půjčil kladivo a praštit (Thora ne) jí. Tak že i v tom nutném uceleném finále se najde spousta věcí, které za to stojí. Kapitola 4 - Vymyslíme odporně děsivý plán ABY SPISOVATEL RICK RIORDAN uspokojil všechny náboženské skupiny, vložil na konec této knihy pár maličkostí a tak ukojil (zavřel hubu všem) dnešní trend o antirasistické politice. Představte si černocha, kterak vyslovuje muslimskou modlitbu na lodi severského (pardón, Jotunského) boha. Bál jsem se, že se to nakonec celé zhroutí náboženským paradoxem. Kapitola 5 – Přepadeni hromadou kamení VYŠKUBL JSEM SI PŘÍVĚSEK OD ŘETÍZKU a přivolal Sumarbrander. Jacku! Křikl jsem. Co je? Křikl zas on na mě. Braň Alex! Co? Ale při tom doopravdy nebojuj! Co? Jenom od ní drž dál toho hliněného obra! Co? Rozptyl ho. BĚŽ! Byl jsem rád, že nenásledovalo další „co?“, jinak bych se začal bát, že můj meč ohluchl. Kapitola 6 – Zábava s operací srdce SOUBOJ S LOKIM SE MI VŠAK ZDÁL NEDODĚLANÝ se spoustou nudných keců ….že to skončilo tak jak to skončilo? Inu bylo nebylo. (nejlepší byly kachny) A těm jejich lžím se ani nedá věřit, protože to byly...lži. Všechny ty staré příběhy jsou v zásadě o tom, jak jedna skupina zavraždila jinou a vzala si její věci. (tak nějak to asi bylo). Tady to však byla tak trochu srdcovka. Hlavně pro Magnuse, protože scéna se srdcem je jedna z těch nejlepších v celém příběhu. (víc neřeknu) Kapitola 7 – Mám špatnou zprávu, no ...vlastně je to citát Z PROKLETÝCH PRSTENŮ jsou vždycky ti nejhorší draci. Kapitola 8 – Skadi o všem ví, po všem střílí ALE BYLA TO DOBRÁ CESTA A MĚLA SVŮJ ÚČEL (Ragnarök) I v tomto příběhu se vyskytuje spousta nových postav (stále řeší to samé) až jsem se v nich někdy i ztrácel (v některých doslova) Třeba taková Skadi. Čím se proslavila? V téhle záležitosti se severskými bohy (a nejen s nimi) by se vážně hodil katalog s lesklými barevnými fotkami všech zúčastněných a přehledy jejich činů. (jak například vypadá Zörchcan?) Kapitola 9 – Můj pomalý rozjezd (jedem s dalším citátem) HRDINOVÉ NIKDY NEMAJÍ ČAS se připravit. Nejdřív sněz čokoládu a svět znič až potom. Jsem připravený! Živý i mrtvý...i oživený. Kapitola 10 – Můj velký závěr TAK TO BYL MAGNUS CHASE z devatenáctého patra hotelu Valhala, syn Freye, syn Natalie, kamarád Mallory, Nedorosta, Týdžeje, Blitzena, Heartstonea, Samirah, Alex a Jacka (Džeka). To byl jejich příběh. A byl to dobrý příběh. (doporučuji) Svědomí mi odpovědělo NE! A pak se zhroutilo hysterickým pláčem.... celý text

Nedži versus Hinata 2012, Masaši Kišimoto

Jest-li prohraješ s tou magorkou, co je blázen do Sakukeho, nebude z tebe nikdy pořádná ženská! Technika Záměny duší na konci předešlé knihy mě celkem překvapila. A to jsem si říkal, že už mě u Naruta nic nepřekvapí. Zde se dozvíme následky takové Techniky. Souboje však nejsou zdaleka u konce a pár nás jich čeká i tady. A nebojte, některé dobré Techniky se vrátí a budou mít i dvojnásobnou sílu. Malá ochutnávka: Taidžucu, které používám třeba já a Lee, působí poškození povrchovými ranami a lámáním kostí. Je to styl, který se zaměřuje na poškození vnějších tkání. Můžete mu říkat třeba „Tvrdá pěst“. Mám rád kresby, které obsahují velké množství detailů. Čtenář, v tomto případě já, se pozastaví u takoivé kresby trochu déle a zkoumá ty detaily. Příkladem takové Detailové Techniky je úvodní obrázek k příběhu #74 s názvem „Šestý zápas... a pak!!“ Také se pozavtavte a hledejte detaily. Třeba si prohlédněte odpadovou rouru v levé horní straně obrázku – je to kočka :-) Citát: Seber si tu parodii na nindžu a vypadni. Největším trhákem tohoto příběhu je určitě souboj Naruto Uzumaki VS. Kiba Izunuka. Je to psina. Haf. Tenhle souboj jsem si užil. A nenaletěl jsem Narutovi a jeho jedinečnou techniku jsem čekal. A to je jen další z důkazů, že tyto příběhy jsou snadno předvídatelné. Citát: Konečně jsem se dočkal! Konečně jsem na řadě! Při čtení tohoto manga jsem poslouchal sólovou desku německého zpěváka Lindermanna. (Ano, ten z Rammsteinů) Jeho samostatná počin se jmenuje Skills in Pills (2015) A ano, zní to jako Rammstein #&@{„... celý text

Thorovo kladivo 2017, Rick Riordan

Kapitola 1 – Zabitím zachráněn před jistou smrtí TECHNICKY VZATO JSEM UŽ MRTVÝ, což znamená, že se mě záležitosti života a smrti vlastně netýkají. OBSAH KOMENTÁŘE: 01 Zabitím zachráněn před jistou smrtí 02 Radši dřív než BRZO (Varování) 03 Přestal bys mi laskavě vraždit kozu? 04 Čas Malých VELKÝCH ochutnávek 05 Máme drobný problém 06 Nazdar, paranoie, má stará známá (doba prvního Citátu) 07 Trochu jedu na osvěžení do tváře, pane? 08 Bowlingový pytel ve stylu prêt-à-porter (doba druhého Citátu) 09 Jsme poctěny runami a bonusy 10 Nikdy nechoďte do vířivky s bezhlavým bohem (Já věděl, že sem dostanu třetí citát) Kapitola 2 - Radši dřív než BRZO VAROVÁNÍ PRO TY, KTEŘÍ NEČETLI MŮJ PRVNÍ KOMENTÁŘ. Tento komentář může obsahovat spoilery k mému prvnímu komentáři. Nečtěte tento komentář dříve, než ten první. (já vás varoval) Kapitola 3 - Přestal bys mi laskavě vraždit kozu? TEDY MUSÍM UZNAT, OTIS JE BOREC. Takového tajného agenta, kterého předvedl na počátku příběhu, jsem dlouho neviděl. Je k sežrání. Ale donesl špatnou zprávu. A poslové špatných zpráv převážně nežijí dlouho. (konkrétně Otis jen do večeře) PONAUČENÍ: Pozvěte valkýru na kafe, a zůstane vám na krku účet a mrtvola. (a možná večeře zdarma) Thor ztratil...(vy víte co) ...a skupina z devatenáctého patra hotelu Valhala se musí opět vydat na velkolepé dobrodružství, aby předvedli svou statečnost, stali se hrdiny, získali nehynoucí...bla, bla, bla... najít to Thorovo klad.... vlastně se žádný kladivo neztratilo. (neříkejte obrům, že Thor ztratil kladivo) Magnus Chase je tu zase a vyřeší tho.....prase.....rův problém s kladivem, které se vlastně vůbec neztratilo. (na to si spolu prdem) Kapitola 4 - Čas Malých VELKÝCH ochutnávek A PROČ SE THOR NESKOČÍ DO TÉ MOHYLY MRKNOUT SÁM? napadlo mě. Počkat... budu hádat. Nechce přitáhnout pozornost. Nebo nám chce dopřát šanci stát se hrdiny. Nebo je to dřina a on musí čučet na telku. Upřímně řečeno, připustil Otis, zrovna začala nová řada Jessiky Jonesové. Ta koza za to nemůže, opakoval jsem si. Ta si ránu nezaslouží. Kapitola 5 - Máme drobný problém MUSÍM VŠAK PŘIZNAT URČITÝ POKLES. Nejen morálky zapojených osob, méně ukecaného meče, ale i jistý úpadek humoru. (jen obrů je čím dál víc, POZOR TOHLE NENÍ SPOILER jsou větší a maj plno keců) Ale u ostatních není humor tak intenzivní, jako v předešlém příběhu, část vtipů se opakuje a ubylo i černého humoru. Je to asi proto, že tady jde už o život. (kecy, stejně jsou všichni už mrtvý) Proč obři? Ragnarök přeci. Tam spolu s Lokim táhnou obři zničit devět světů. Ragnarök neRagnarök v každém případě dostane tento příběh o hvězdu méně, než ten předchozí. (důvody: viz výše i níže)) Kapitola 6 - Nazdar, paranoie, má stará známá ANO, ANO, UHODLI JSTE. První citát je zde: Dá se tomu říkat ruční práce, když nemáte ruce? Kapitola 7 – Trochu jedu na osvěžení do tváře, pane? ANI LOKI TU NEPŘEDVEDL NIC SVĚTOBORNÉHO a to chce těch světů zbourat rovnou devět. Zatím si jen nechá jed kapat do ksichtu a sem tam zatřese zemí. Žádné velké lsti ani lži. (Jak mohl pomoct Johnnymu Rebovi vyhrát první bitvu u Bull Runu?) Výprava za skřítkem, co má zlato a prsten (ano, ani tady nechybí zlý prsten) také za moc nestála, (jasně, dostala nás blíž k Lokimu) ale se stala nejnudnější pasáží této knihy. Hurá. Jediný, kdo to mohl zachránit je Marvin. Ale kde je sakra Marvin, to už ho zase někdo sežral? (Thore, no tak hledáme přece tvoje...ty víš co) Kapitola 8 – Bowlingový pytel ve stylu prêt-à-porter NÁSLEDUJE DRUHÝ CITÁT A PAK UŽ BUDE KONEC. (fakt nekecám) Honily mě valkýry. Honili mě elfové se střelnými zbraněmi. Honili mě trpaslíci s tankem. A teď, při svém štěstí, jsem se dočkal toho, že mě honili obři s obřími bowlingovými koulemi. Kapitola 9 – Jsme poctěny runami a bonusy BONUS OBSAHUJÍCÍ SLOVNÍČEK NEBUDE. Vybraná slova si můžete přečíst v mém prvním komentáři u Prastarého meče (nezapomeňte mu dát palec) Runy taky nebudou, stále jsem nesehnal Keltsko-Vikingskou klávesnici. Kapitola 10 – Nikdy nechoďte do vířivky s bezhlavým bohem TAK TEDY S BOHEM. (nebo s Bohy) Propašoval jsem sem třetí citát: S Bohy je ten problém, že je člověk nemůže praštit, když se chovají jako idioti.... celý text

Boj na život a na smrt 2012, Masaši Kišimoto

Koukám, že ses nezměnil. Stále neumíš vypnout. Už nejsme v Lese Smrti, ale stále bojujeme s Naruťáky z Listové na život a na smrt. Je to boj! Opět tu Technika stíhá další Techniky. Asi nejvíc se mi líbila Technika změny duší....... ale to jen můj názor. A vůbec netuším, proč zrovna tato Technika. Malá ochutnávka: Těchto pět dnů boje o přežití mělo otestovat jest-li máte schopnosti potřebné k tomu stát se Čuninem. A vy tři jste ve zkoušce obstáli. Sešit číslo #65 obsahuje nádhernou úvodní kresbu. Je temná snad ve všech odstínech černé. Je to kresba na dva listy a opravdu jsem se pokochal zkoumáním této kresby. Ale ani tak si nemyslím, že by celý svazek dosáhl na pět hvězd. Některé situace se stále opakují, kresba jednotlivích oken sem tam stagnuje a celý příběh je vlastně dosti předvídatelný. Citát: Ty parchante pitomej! Přestaň dělat ramena! Při čtení tohoto příběhu jsem poslouchal můj nejnovější přírůstek v hudební scéně za rok 2019. Nové CD legendární skupiny Gaia Mesiah - Excellent Mistake (2019) Myslím, že zpěvačka Marka Rybin by se Narutovi líbila. Je to stejný šílenec, jako on.... celý text

Hustej nářez - komiks 2019, František Kotleta (p)

SEX Sex je to jediné, co vás nepřestane bavit ani po sedmi stech letech. Tak jsem neodolal. Cože jsem to provedl? Mám tu na stole rozečtený Prsten Nibelungův, ale včera jsem si přímo z nakladatelství Epocha přinesl první komiks ze světa Bratrstva krve. Pane Wágner, musíte jit stranou, přicházejí jiní germáni a s nimi bruntálský řezník mistr Kotleta!!!! A áno, nesmím opomenout umělkyni, která se výrazně podílí na komiksu a to svou úžasnou kresbou. „K.L.anová“ jak se do komiksu podepsala Jana Kilianová. Například se jí nádherně povedla kresba Sangot. Ale to je jen příklad. Je tu spousta krásných kreseb a každý zde určitě najde to své. Citát: Chci být netopýr. Chci být netopýr. Chci být netopýr. Ihned po otevření vás do očí i rukou praští kvalita obálky. Suprácky vyztužená a z vnitřní strany dokonce pokreslená. A když si moc nebudete všímat postav, které si právě užívají sex, zjistíte, že jsou obrázky téměř hraničící s okraji listů. Sem tam je využita plná síla omezené stránky. Ale to jen tak na okraj až po okraj. Věnujme se příběhu. Ahoj synku, jak se ti....šuká? Citát: Pičo, ne. Pičo, ne. Pičo, ne. Já mám halušky! Pičo, já mám halušky, já vidím netopýry! Zkurvený zajebaný hulení! Doufám, že převážná část čtenářů bude slintat na obrázky Prahy, nad kterou se vznáší létající talíře. V tu chvilku člověk zapomene i na sex. ….chvilku. Alespoň do té doby, co se na plátně vaší TV objeví TV Soukup. Pak budete muset zatleskat K.L.anové za její umění. A to nemluvím o kurevský scéně nazvaný Vykoupení z věznice Pankrác. (tramvajová smyčka před vozovnou Pankrác u věznice Pankrác je mistrovsky nakreslená. Mám chuť stát se švecem) Citát: Chudák Uhřík A děj? Inu, co by jste čekali od pana Kotlety? Určitě ne nějakou idylku se zátiším plným kytiček a broskví. Tedy víte jaké broskve myslím. Už zase myslíte na sex? Místo toho zde máte skoro nasrané upíry a jejich Bratrstvo, protože nějaká mimozemská pakáž se sere do jejich planety. Planety hýčkané a milované a …...vysávané. Zde musí zasáhnou rada a v jejím čele je nejstarší upírka na světě a hlava Bratrstva od nepaměti, samotná Sibet. Malá ochutnávka: Najednou už nejsme vládcové. Teď jsme jen krysy, které se schovávají v temnotách a občas si vyrazí napít se lidské krve. Měli bychom se znovu ujmout vlády nad lidstvem. Měli bychom vyhnat Kartany!!!! Do komiksu je přiložen lístek s omluvou za zpoždění vydání tohoto díla, (lístek je určen jen pro předplatitele) další informace ohledně pokračování Bratrstva krve, také je přidán obrázek s portréty čtyř hrdinů tohoto příběh a tím jsou Bezzemek, Veronika, Kateřina (sípnitěvko!) a Gerhard. (v knize tento obrázek najdete na straně 17) a hlavně je přidán podpis. Mgr. Zdeněk Pobuda se osobně podepsal. Hurá, další autogram do sbírky!!! Díky redakce!! Citát: Mám v sobě nějaký posraný vetřelce. Copak jsem Ripleyová?... celý text

Prastarý meč 2016, Rick Riordan

Kapitola 1 - Neskákejte ze střech! NEVRHEJTE SE POD AUTA a nepodpalujte se. Tam, kde já, stejně neskončíte! OBSAH KOMENTÁŘE: 1 Neskákejte ze střech. 2 Dobré ráno! Dneska zemřeš. 3 Existuje Bůh smíchu? 4 Čas Malých ochutnávek. 5 Psychoanalyzuju kozu. (47) 6 Nezrazujte meče. (Doba citátů) 7 Nebudeš káleti na hlavu Umění. 8 Se vším smradem, nebo nic. (Zase jeden citát) 9 Slovníček 10 Teď měly následovat magické runy 11 Tak jo, ještě jeden (citát) Kapitola 2 - Dobré ráno! Dneska zemřeš......(smíchy) NO A PAK JSEM UMŘEL. KONEC. Magnus Chase, bostonský bezdomovec, zemře. (to není spoiler) Stane se z něho einherj, najde si po smrti kamarády a vyráží společně najít prastarý meč nazvaný Sumarbrander. (a dojde ke změně jména) To ještě netuší, co je ten meč zač. Magnus si pak někdy říká, že by mu bez toho meče možná bylo líp a nebolely by ho uši. On to není jen takový meč, je to pěkný....kus ocele skutý trpaslíky....a kdykoliv ho Chase použije umírá s ním. (někdy i smíchy) Kapitola 3 - Existuje Bůh smíchu?..... UŽ DLOUHO MĚ NEZACHVÁTILA KNIHA TAK RYCHLE, jako ta O bozích Asgardu. Sice jsem v první chvilce čtení úplně ignoroval názvy kapitol hned na začátku knihy, ale asi u druhé kapitoly (možná třetí) jsem to vzdal.......a...... vrátil se na začátek. Pěkně jsem si názvy kapitol proštudoval, některé názvy jsem si dokonce přečetl vícekrát. (hlavně mě fascinoval název kapitoly 47) A nejen tento. No a pak jsem se celou knihu těšil na vybrané kapitoly a cestou k nim jsem horečně přemýšlel, o čem že to vlastně ty kapitoly budou. Že se cestou budu chlámat a pochcávat jako Bůh smíchu a chcaní (ani nevím, zda takový existuje), to už byl jen takový velký (mokrý) bonus. Kapitola 4 - Čas Malých ochutnávek..... PŘEJEL JSEM POHLEDEM POLICE: mí oblíbení autoři fantasy a hororů z dob, kdy jsem.......byl mladší – Stephen King, Darren Shan, Neal Shusterman, Michael Grant, Joe Hill. Mé oblíbené komiksy – Scott Pilgrim, Sandman, Strážci, Sága. A spousta knížek, které jsem si chtěl přečíst v ….knihovně. (Tip pro bezdomovce: veřejné knihovny jsou bezpečná útočiště vybavená záchody. A málokdy odtamtud někoho vyhodí, pokud si čte, moc nesmrdí a nevyvádí) Kapitola 5 - Psychoanalyzuju kozu..... KROM HRDINŮ Z DEVATENÁCTÉHO PATRA jsou nejlepšími postavami v tomto příběhu Otis a Marvin. Dvě „osobnosti“ které bych mohl analyzovat jako Jing a Jang. Otis, klaďas optimista, který miluje depresivní příběhy, je akční, do všeho hrr a kvůli srandě se klidně nechá i …..sežrat. Marvin, jeho opak, pesimista, který se rád drží vzadu, moc nevystrkuje růžky a bojí se, …..že ho někdo sežere. Oba jsou velmi sympatičtí a je s nimi sranda. Škoda, že je večer sežerou. (To nebyl spoiler, to byl osud) Kapitola 6 - Nezrazujte meče..... ANO JE ČAS DÁT SI NĚJAKÝ CITÁTEK: Při rozhovoru s meči se nepozná, kdy si dělají legraci. Nevidíte žádný výraz ve tváři. Ani tvář. Kapitola 7 - Nebudeš káleti na hlavu Uměni..... TĚŽKO ŘÍCI, KDE UMĚNÍ KONČÍ A KDE ZAČÍNÁ. U Thora je to problém. Marvel nám z něho udělal usměvavého, milého, čistého blondýna s velkým …..kladivem. (nejsem si jistý, zda má modré oči) Rick Riordan ho vidí trochu jinak. Thor je děsivější, brunátnější a kleje. (A prdí) A ztratil Mjölnir. Vlastně Thoř – pardon Thor už toho ztratil víc. Ale to nikomu neříkejte, je to tajné. No a v druhém příběhu je nutné to kla...(vy víte co)...najít. Jinak bude ještě větší průser. Po přečtení této knihy si snad ani větší průser nedokážu představit. Jo, jasně ragnarök, ale ten je snad ještě dal...jo a ták, hm, tak asi ne. Kapitola 8 - Se vším smradem, nebo nic..... TAK JO, UŽ NEBUDU PRUDIT. Ještě jeden citátek a jdeme na druhý příběh. (ale na komentář druhého příběhu si ještě budete muset chvilku počkat) Vybral jsem velké množství citátů a vložil je do ….Valhali. (Můj profil – Oblíbení – Citáty) …..Navíc tu byla sauna, horký bazének, průchozí šatna, průchozí sprcha a průchozí záchod. (S tím posledním si dělám legraci, ale vážně to byl exkluzivní trůn, hodný velevážených mrtvých) Kapitola 9 – Slovníček EINHERJ(OVÉ) – velcí hrdinové, kteří statečně zemřeli na Zemi (MIDGARD), vojáci Ódinovy věčné armády, trénují ve Valhale na ragnarök. Kdy se ti nejstatečnější z nich přidají k Ódinovi proti Lokimu a obrům v bitvě na konci světa. LOKI – bůh špatnosti, magie a lsti MJÖLNIR – Thorovo kladivo ÓDIN - „Všeotec“ a vládce bohů. Bůh války a smrti. (ale i poezie a moudrosti) RAGNARÖK – den zkázy v bitvě na konci světa SUMARBANDER – Meč létá! (pardon – Meč léta) THOR – bůh hromu, syn Ódinův (také Bůh prdů) VALHALA - ráj válečníků v Ódinových službách ZÖRCHCAN – Bůh smíchu a chcaní Kapitola 10 – Teď měly následovat magické runy POŘADÍ POUŽITÝCH MAGICKÝCH RUN NEDÁM. Některé znaky jsem nenašel ani na Japonské klávesnici a Keltsko-Vikingskou klávesnici jsem nikde nesehnal. (ani ve starožitnictví) Kapitola 11 – Tak jo, ještě jeden (sjedem) JSEM HLADOV PO CITÁTECH: Doufám, že nás nechají najíst, než nás zase zabijí. Umírám hlady.... celý text

Správná cesta 2012, Masaši Kišimoto

Smradi z Listové se nám tu slejzaj, jako švábi na pivo. Už jsem dlouho tento příběh nečetl. Chvilku mi trvalo, než jsem se do děje dostal. Ale nakonec to vlastně nebylo tak složité. Parta kolem Naruta zatím stále bloudí po Lese Smrti a ….bojuje, jak jinak, na život a na smrt. Malá ochutnávka: Technika zvětšení: Zvláštní technika klanu Akamiči. Na krátkou chvíli umožňuje uživateli zvětšit jednu nebo i všechny části těla...... Tady je svět stále stejný. Samá technika. Technika Posednutí, Technika Stínů, Technika Tlustoprdů – no co vám budu psát. Opět je to akčí, legrační a hravé. A opět tomu něco chybí. Nějak vyloženě mě příběh nesednul, ale svou hravostí mě přesvědčil. Potřeboval bych asi Techniku Posednutí. Citát: Chcípni spratku! Sešit obsahuje i historky z dětství Masašiho Kišimota. Hlavně mistrovo přiznání, že už v dětství si kreslil na zeď rodného domu. Že to bylo hovínkama? No, pak nemá kreslit Naruta. Citát: Kráčím po stezce, na které potřebuji sílu. Musím ji přijmout, i když jí nabízí Ďábel. Při čtení tohoto příběhu jsem poslouchal skupinu Sodom a jejich CD Epitome of Torture (2013) a In War and Pieces (2010) A vůbec se mě neptejte proč. Asi mi ta sodomie k Narutizmu sedla.... celý text

Život a doba Skrblíka McKváka 2018, Don Rosa

D.U.C.K. Dedicated to Uncle Carl from Keno. Strýčkovi Carlovi věnuje Keno. Keno Don Rosa. Komentáře a samostatná hodnocení ke každé povídce zde: https://www.databazeknih.cz/komentare-povidky/terva-87261 Klíčovým se nakonec ukázal argument, že knihu o Skrblíkovi nejlépe napíše někdo, kdo ho má opravdu rád. A tím je zajisté Don Rosa. Před každý příběh umístil vlastní komentáře, ve kterých se snaží kačeří fanoušky seznámit s různými zajímavostmi, které jsou spojeny s okolnostmi vzniku jednotlivých příběhů nebo zde najdete spousty odkazů na jiné příběhy. Je tu opravdu spousty informací nejen pro začátečníky, ale i pro dokonalé znalce, kteří mají chuť se ještě přiučit. Já znám Kačerov jen ze žvýkaček Donald a pak hlavně ze seriálu, který byl ovšem trochu upraven. Velkým přínosem je, že se Rosa snaží zachovat chronologii života Kačera Skrblíka McKváka tak, jak jej vytvořil jeho zakladatel Carl Barks a posléze v pokračování, Jack Chalker. Malá ochutnávka: Skrblík McKvák je nejbohatším kačerem na světě! Miluje své peníze, celých pět multiultramilionů, devět nepředstavitelionů. Sedm fantastilionů dolarů a šestnáct centů. Všech dvanáct příběhů je krásně nakreslených, tou známou obdélníkovou formou, bez které si Kačerov už ani nedokážeme představit. Barvy jsou teplé ne však agresivní. Příběhy samotné jsou leckdy až neuvěřitelné, ale se Skrblíkem je možné všechno. Třeba i převrátit parník a odpadová služba vám ho zase vrátí komínem nahoru. Skoro všude, na každém obrázku najdete spousty detailů, vymazlených detailů, nutno podotknouti. Zabere vám to sice více času, ale ten průzkum za to stojí. Příklady některých zajímavých skrytých kreseb najdete sem tam v komentářích u samostatných povídek. Citát. Až se zase setkáme, bude ze mě boháč. Bohužel od devátého příběhu kvalita trochu klesá a tak jsem nedal pět hvězd, dokonce jsem uvažoval i o třech hvězdách. Ale nakonec jsem dal ****, protože je to ucelená zábava. Citát: Když máš problémy, uklidní tě hudba! Při čtení těchto dvanácti příběhů jsem mimo jiné poslouchal skupinu Arch Enemy a jejich nejnovější počin coverových songů Covered in Blood (2019), poté studiové album z roku 2017 s názvem Will to Pover a také skupinu Avatar a jejich CD z roku 2018 Avatar Country a jejich počin z názvem Feathers a Flesh (2016) Citát: Vyhánět neoprávněné obyvatele z pozemků je jeden z mých koníčků. Následuje seznam názvů povídek. Hodnocení povídek jsem zde smazal. Pokud chcete vědět, kolik jaké povídce jsem dal hvězd, zde je odkaz na povídky samotné: https://www.databazeknih.cz/povidky-z-knihy/zivot-a-doba-skrblika-mckvaka-373864 POVÍDKY: 01 – Poslední z klanu McKváků – The Last of the Clan McDuck 02 – Vládce Mississippi – The Master of the Mississippi 03 – Honák z Pustiny – The Buckaroo of the Badlands 04 – Lupič z Měděného vršku – The Raider of the Copper Hill 05 – Nový pán hradu McKváků – The New Laird of Castle McDuck 06 – Postrach Transvaalu – The Terror of the Transvaal 07 – Kačer ze Země nezemě – Dreamtime Duck of the Never Never 08 – Král Klondiku – King of the Klondike 09 – Miliardář z Ponurého pahorku – The Billionaire of Dismal Downs 10 – Vetřelec v pevnosti Kačerov – The Invader of Fort Duckburd 11 - Nejbohatší kačer na světě – The Richest Duck in the World 12 – Samotář z panství McKváků – The Reclue of McDuck Manor... celý text

Řetězová reakce 2018, František Kotleta (p)

Je ještě vůbec někdo Čechem, kdo neochutnal Kotletu? Tak tohle byl opět správný nářez. Po chladnější Rázové vlně, které mi zrovna moc nesedla, je tohle bomba. Tedy ne atomová, těch už bylo dost, ale spisovatelská. Hlavní hrdinka si příběh v ICH formě sama vypráví, sex si také komentuje, svou strastiplnou cestu krásně zvládá a ve své podstatě jí vše hraje do karet. Ano, sice tam umírá spousta lidí, ale to Alici neodradí, naopak jí to posíluje. Všechno ladí, skoro všechno se podaří a i čtenář je naladěn na spíše pozitivní spadové vlně než aby měl z ponurého světa řetězové reakce nějakou tu depku. Taky proč ne, je to zábava a stále se tam něco děje. Malá ochutnávka: Jak se jmenuješ? zeptala jsem se česky. Štefan Švec, kapitánko, odpověděl. Odkud jsi Štefane? Vyzvídala jsem. Z Prahy. Dovezli nás sem hromadu jako otroky...... (Nemohl jsem odolat, pane Kotleto) Nečekal jsem, že mistr Kotleta bude pokračovat, ale jsem tomu rád. Teď naopak vidím, že by se jeden nebo klidně dva další příběhy do této série ještě vešly. Třeba více rozvinout osud Štefana Švece? Nechám se překvapit. Příběh je strhující, i když mu chybí klasický humor, jenže je to čistá zábava, spousty hlášek, akce a ….sexu. Citát: Takže tohle je konec? Dokonce i samotná grafika všech, teď již čtyřech knih, je velmi povedená a nejednoho čtenáře určitě nalákají už samotné obrázky použité na knihách. Má je na svědomí Žaneta Kortusová a patří jí za to dík. Obsah celé série je daný, akční, sem tam s černým humorem se spoustou sexu a vše se rychle čte, prostě čtenář se nenudí. A já se přiznám, že časem to dám znovu a možná přehodnotím i Rázovou vlnu :-) Citát: …....Jen pro ten dnešní den...... …......Hasta la vista, zmrdi....... ….No ty pičo.......... celý text

Problém tří těles 2017, Liou Cch'-sin

Tak tohle jsem nedal. Prý velkolepá sci-fi. Až někam na stou stranu jsem četl jen samou propagandu Čínské lidové republiky, což mě tak zhnusilo příběh, že jsem jej dočetl jen z velkým úsilím. Na sto stranách vás spisovatel seznamuje s politickou situací Číny v okolí roku 1967 – sci-fi, prý. Dál to nedávám. Sice jsem si pořídil celou trilogii, ale další knihy do ruky nevezmu. Sice se na mě čínští soudruzi asi budou zlobit, ale mě je to šumák. Knize dávám jednu hvězdu za krásný propagační obal. Nedivím se, že tohle opustilo Čínu jako nejvelkolepější sci-fi poslední doby. Protože obsah tomu skoro vůbec neodpovídá. Možná se v dalších knihách bude něco dít, ale už jen jména hlavních hrdinů je těžké si zapamatovat a když přidám spousty cizích výroků a slov z oblasti fyziky, chemie nebo kvantové matematiky – já to nedávám. Ani nebudu přidávat citáty, protože spousta výroků se motá právě kolem revoluce v Číně a malou ochutnávku jsem nevyhledal, neměl jsem na to chuť. Obrovské zklamání minulého roku.... celý text

Růženky 2018, Stephen King

Šerifka Lila Norcrosová, 45, úřad šerifa v Doolingu. Drew T. Barry, 42, úřad šerifa v Doolingu. Angel Fitzroyová, 27, vězenkyně č. 4601959-3 dr. Clinton Norcross, 48 vedoucí psychiatr, Eva Blacková, věk odhadem 30 let, cizinka. Možná mě měl zarazit ten dlouhatánský seznam jmen, který autoři Stephen a Owen Kingové zařadily na počátek této pohádky. Ale, ne, to mě ani nenapadlo, protože to je mistr King a kdoví, jaké má se seznamem vůbec úmysly. Citát: Spát je jako být mrtvá. Krásný a opět geniální nápad, dostal ten King (nevím který) a já mu to žral. Vzrůstající napětí, usínající ženy, zblázněný muži, nepokoje, nemohoucnost a láska. To vše asi tak do půlky příběhu. Pak už to šlo z kopce. Jak dějově, tak logikou. Malá ochutnávka: Bylo nebylo, žil jeden záhadný vězeňský psychiatr, který se oblékl celý do černého, vyběhl do noci a lehl si napříč dálnicí. Přiřítil se autobus linek Trailways a zbavil ho trápení a všichni pak žili šťastně až do smrti, nebo možná taky ne, ale to už byl problém toho záhadného vězeňského psychiatra. Konec pohádky. Chladná druhá polovina příběhu, nezajímavé situace a opakující se události mě pomalu uspávaly. Pak přišla poslední třetina knihy a už jsem se trápil. Rychlost, jakou se události začaly vyvíjet jsem nějak nestačil sledovat. Odstavec střídá odstavec, kapitola kapitolu a všude spousta lidí. Ztrácel jsem v postavách orientaci. Vrcholem toho všeho je jakýsi pokus o dovysvětlení osudů některých obyvatel Doolingu. Tak to už mě vůbec nebavilo, protože bych přivítal, aby to pan spisovatel nechal na mě a na mojí představivosti. Místo toho mi spíš příběh pokazil. Citát: Pohádky jsou jen pohádky, ale ty, které přežily stovky let, musejí obsahovat zrnko pravdy. Určitě tento román neodsuzuji, ale mé hodnocení je nízké. Na Kinga, kterého přímo žeru jsou tři hvězdy sice málo, ale dle mého jsem mohl dát i jen pouhé dvě. Ta třetí hvězda je za ukázku umění psát. Z tohoto příběhu jsem totiž vydoloval skoro třicet citátů. To samo o sobě poukazuje na mistrné ovládání pera, nebo spíš dnes už jen klávesnice. Pan King prostě umí a já mu to neberu. Ukázku jeho umění, (všechny citáty jsem věnoval Owenu Kingovi) si můžete přečíst v sekci na mém profilu - Oblíbení – Citáty. Citát: Bylo by přece hrozné zemřít se špatnou knihou. Musím se však zmínit o jedné věci, která mě v příběhu totálně rozesmála. Pravidlo pro to, aby ženy ve věznici neusnuly: Jak udržíte trestance ve věznici vzhůru? (je tam celkem pět bodů, ale pro zasmáni jsem vybral ten první.) A) Pusťte do vězeňského rozhlasu Metallicu a přehrávejte jí v nekonečné smyčce!!!!! Tak tohle je opravdu hovadina, která mě rozesmála. Skupina Metallica totiž v poslední dekádě hraje skoro samé uspávací ploužáky. Tady se mistr King trochu víc seknul. Pro doporučení k neusnutí bych ženám vybral například Cradle of Filth. Citát: Polib svého muže, než půjdeš spát.... celý text

Rozkazy z Berlína 2016, Simon Tolkien

Na trávě byla bílá rosa, zpíval slavík a já jsem se styděl, že jsem člověk. Tohle je kniha a příběh, ke kterému bych se nikdy sám nedostal. Ale vzhledem k tomu, že jsem jej dostal pod stromeček (který jsem neměl), tak jsem se do toho pustil. Musím ještě konstatovat, že Ježíšek byl asi opilej nebo spíš se nalokal Mosteckého vzduchu, když přes Most letěl. Tady asi někde došlo k výměně dárků a já dostal Rozkazy z Berlína. Citát: Fakta často bývají mnohem podivnější než beletrie. Příběh je to průměrný, detektivka postrádá napětí a sem tam haprovala i logika. Hlavně hlavní hrdinka Ava v tom děla docela bordel. Její chování mi někdy nešlo moc na mysl a nechápavě jsem pokrucoval hlavou. Špetka špionáže bez zbytečné krve, válečné období a vlastně celá ta atmosféra příběhu mi připadala jako umělá. Ale to nebude spisovatelem Simonem Tolkienem (jméno pro úplně jiný žánr), ale mnou, protože vlastně vůbec nečtu válečné romány, ani špionážní příběhy a jen zřídka se dostanu ke krimi. Malá ochutnávka: My dva se spolu dostaneme daleko, - Heydrich si jeho slova přesně pamatoval - prohlásil vůdce, protože vy jste naprosto oddaný věci a protože stejně jako já máte vůli. Vůle je všechno, Reinharde. To vy víte, že? Tak se vlastně nejzajímavější na knize pro mě staly rozhovory mezi vůdcem Německa a jeho pobočníkem Heydrichem. Těch však v knize není moc, jsou jen takovou povinnou vložkou. S trochou nesnází jsem to však dočetl. Nenudil jsem se, abych měl důvod to ukončit a vlastně mě i konec příběhu zajímal. Mé hodnocení je tak 50%, ale protože to na Databázi knih takto nejde vyjádřit (kdy už to půjde?¨) dávám tři hvězdy. Citát: Velitel vzdušných sil a ani se nevejde do letadla.... celý text