TimetoStyle
přečtené 231
Koláčky a spiklenci
2019,
Theo Addair (p)
No tak tohle byla fakt jízda! Už se mi po Danielovi a Kitovi začalo stýskat, bylo hezké se s nimi zase znovu setkat. V tomto díle se zabýváme historií Daniela, která nám z předchozího dílu byla jen zčásti sdělená. Bylo okolo ní opravdu mnoho otázníků, které tento díl hezky zodpověděl a za to jsem ráda. Nesnášela jsem jeho tátu, počkat, to je málo. Tahle ta odporná osoba mi opravdu lezla krkem. Měla jsem chuť ho z knížky vytrhnout a pořádně ho profackovat! :-D Takhle intenzivní pocity jsem opravdu dlouho neměla. Stejně jako v minulém díle, tak i v tomhle jsem měla zase blíž k Danielovi a to mnoha důvodů. Líbilo se mi, že měl v posteli Dobbyho a taky měl vyšperkovaný pokoj do stylu Harryho Pottera. Kdybych tu měla vypisovat všechny věci, tak bychom tu byli dlouho. Z části jsem se našla i v Cristianovi, a to v těchto větách: Kit brzy zjistil, že mu všední dny vyhovují vlastně víc než víkendy. O náplni většiny dne za něj rozhodl pevně daný rozvrh, žádné zbytečné prostoje, žádné přehnané množství času na přemýšlení o hloupostech. Obvykle je druhý díl vycpávkový, ale tady to bylo přesně naopak. Byla jsem opravdu nadšená, že ho vydají. Byla jsem v den, kdy ho měli naskladnit, na výletě s rodiči. Šli jsme na rozhlednu a já byla v teplácích. Nechtěla jsem jít domů, tam se převléct a až pak jet do města si ho koupit. Jela jsem hned, protože jsem se nemohla dočkat. Když jsem byla na besedě s T. Addairem, tak tam padla jedna otázka, která mě osobně taky zajímala – ,,Chystáte pokračování Koláčků a spiklenců?“ Viděla jsem, jak všichni hned zbystřili, protože je zajímala odpověď. Navíc se Theo tak hezky usmál, že to mám stále v živé paměti :-) Odpověděl, že se ničemu nebrání, že ani tuhle knížku nejdřív napsat nechtěl, ale nakonec vznikla a je za to rád. Proto nebude nic slibovat a ještě uvidí, co bude v budoucnu. Když bych to měla shrnout, tak mi tenhle díl přišel dokonce ještě lepší než ten předchozí – a to jsem si myslela, že autor nastavil laťku vysoko, zřejmě ne :-D Po celou dobu jsem klukům držela palce, protože to neměli lehké. Všechno jsem s nimi prožívala, nezasloužil si to ani jeden z nich. Knížku bych doporučila všem, co samozřejmě četli i první díl a taky kdo mají rádi LGBT literaturu.... celý text
Mluv
2016,
Laurie Halse Anderson
Tahle knížka mi přišla hodně podobná ,,Odpusť mi Megan" - taky tam hlavní hrdinka nemluví, řeší se tam sice něco trochu jiného, ale je to skoro stejné. Knížka má hlubokou myšlenku, která se mi hrozně líbila. Přišla mi hrozně originální, sice jsem se s podobnou už jednou setkala, ale i tak se mi to hrozně líbilo. Na obálce je vyobrazený strom, ten tam není jen tak, má svoje místo v příběhu. Rachelle má taky astma, tak mi hned byla bližší :-) Byla tam scéna, jak chtěla Rachelle začít kouřit, ale že má astma, tak nemůže. Proto začala s úplně novou věcí, kterou ještě žádný deváťák nezkusil - s žvýkačkovými cigaretami. (Od dětství se potýkám s astmatem. Taky jsem si hrála na to, že kouřím, i když jsem měla jen falešné cigarety.) Melinda je hlavní náctiletá hrdinka, která to nemá v životě vůbec lehké. Po tom, co se událo, má těžký život. Postupně se uzavírá do sebe, až přestane mluvit úplně. Pro spolužáky je ta divná, která jim překazila večírek, ale pod pokličkou se skrývá neštěstí a smutek. Skoro nikdo to nevidí, dokonce ani spolužáci nic nepoznají, i když jsou spolu ve třídě dennodenně. Jediná osoba, která to pozná, je učitel výtvarné výchovy. Melinda díky němu a úkolům, které od něho pravidelně dostává, tím se jí probouzí projev ve výtvarném světě. Může tak vyjadřovat pocity aniž by promluvila. Celý školní rok se snaží namalovat co nejlepší strom, ale moc jí to nejde. Je úžasné pozorovat její cestu a to, jak se zlepšuje a jak snaží komunikovat aspoň s tím učitelem. Knížka nese hluboký příběh, který je opravdu bravurně napsaný. Pro někoho je děj pomalejší, ale mně to nepřišlo. Čtení jsem si užívala, jak nejvíc to šlo. Málem jsem přejela zastávku v tramvaji, jak jsem nechtěla přestat číst :-D Tato knížka se bude určitě líbit všem středoškolačkám (samozřejmě i středoškolákům :-)), protože se odehrává na střední škole. Můžu ji doporučit jak mladším, tak i starším čtenářům.... celý text
P.S. Líbíš se mi
2019,
Kasie West
Jméno Kasie West je hodně profláklé, ale to mně před třemi měsíci nebylo. Když jsem na Instagramu uviděla poprvé obálku této knížky, tak jsem si musela zjistit víc. Ještě štěstí, že jsem tak udělala, protože jsem objevila vážně skvost. Tahle knížka, jak už jsem před chvílí napsala, mě jako první zaujala svou obálkou, která je vážně povedená. Anotace slibovala příběh, který mi přišel fakt originální. Dokázala autorka využít potenciál nápadu a napsat hezkou knížku? No samozřejmě, že ano, jinak bych jí nedala 5 hvězdiček :-) Hned ze začátku jsem cítila jisté sympatie k hlavní hrdince a to proto, že taky nesnáší chemii (Teď ruku na srdce – řekněte mi, kdo ji má opravdu rád?). Hrozně mě bavilo pošťuchování s panem Ortegou při hodinách. Víte, co mi tady vážně přišlo divné? Proč nikdo Lily nevynadal, že píše na lavici? Kdybych to udělala já, tak bych dostala poznámku a musela bych to jít umýt. Při nudných hodinách si Lily nejdřív psala na lavici texty k písničkám, postupně se dopracovali k dopisování s neznámým milovníkem hudby. Napadla mě myšlenka – ,,No počkej.. jak si asi tak můžou dopisovat? Kam dávají ty dopisy, aby je nikdo nenašel? Vždyť by si to na lavici mohl kdokoli přečíst.“ Na tuhle otázku jsem později dostala odpověď a to, že si je schovávají pod lavici. S Lily jsem se ztotožnila proto, že hraje na kytaru, že je obyčejná stejně jako já a taky je hrozně milá. Má zeleno-fialový sešit, ve kterém má stovky nápadů na písničky a texty, nedokončené verše, obrázky a náčtrtky, má ho hrozně ráda. Inspirovala jsem se a taky si jeden takový sešit zřídila, už v něm mám docela dost básní a různých nápadů. Chtěla bych napsat podobou báseň téhle té, protože se mi hrozně líbí. Slova nás spojila, i když nás držela od sebe dál. Svěřil jsi mi svoje tajemství a srdce jsi mi vzal. Říká se, že láska je vzácná jak… Jako velké plus vidím v tom, že děj není plný klišé. Celý nápad mi přišel prostě originální, čímž si knížka vysloužila pět srdíček a ohodnocení, že je to jedna z nejlepších knížek tohoto roku – ano, až tak je dobrá :-) Knížku bych doporučila všem milovnicím romantiky a taky těm, kteří hledají něco, při čem si můžou na chvilku odpočinout a prostě od všeho vypnout.... celý text
Ledová jako sníh
2017,
Danielle Paige
Tak tahle knížka je fakt boží! Příběh Snow vás zasype nejen sněhovými vločkami, ale taky touhou po pokračování. Potkáte se se Sněhotvory, Zloději a Zlodějkami, a hlavně budete doufat v to nejlepší. Na tuto knížku jsem narazila náhodou. Jen tak jsem si prohlížela tituly, které by mě mohly zaujmout buď svou anotací a nebo obálkou. Zaujala mě obojím – na první pohled jsem se do přebalu zamilovala, protože je na ní holčina, která má pleť i oči světle modré a okolo ní jsou vločky. Po dočtení můžu říct, že snad lepší obálku nemohli vytvořit. Anotace mi taky přišla hrozně zajímavá, potřebovala jsem vědět, jak to dopadne. Ze začátku prožíváme dlouhé dny plné nudy ve Whittakerově psychiatrickém ústavu na oddělení D, kde je Snow jako normální pacientka. Má dobré vztahy s ošetřujícími lékaři a sestrami (podle Snow bílými plášti), a tak to tam má hned příjemnější. Na zahnání dlouhých chvílí si kreslí, v čemž se opravdu zlepšuje. V jedné věci je mi Snow hodně podobná – dává jména neživým věcem. Hrozně se mi líbilo, jak pojmenovala pilulky na různé nálady jako dřímal, šmudla, štístko, kejchal, rejpal a další dva, od kterých jsem se jméno nedozvěděla (celkem jich je 7). Sice jí dělá jedna holčina jménem Straka problémy, ale i tak se snaží zažít nějakou zábavu a vzrušení. Když pozná Balea, život se jí tak ,,trochu“ převrátí vzhůru nohama. Projde přes Strom, který je bránou do světa, kde je princezna, která má nelehký úkol. Víc vám říct nemůžu, protože bych toho vyzradila až příliš. A co jako má být ten konec? Pro někoho je uzavřený, ale já jsem měla spoooustu otázek, které nebyly zodpovězeny. Tak např. co se stalo s vévodkyní? Když jsem zjistila, jaká ale hlavně kdo je, tak jsem si ji opravdu zamilovala, ale autorka se jí zbavila tak rychle, že jsem se nestačila divit. V jednu chvíli tu je a o pár stránek dál je fuč. Kvůli tomuhle a taky kvůli Snow a Algidu doufám, že bude pokračování. Na závěr bych chtěla jen říct, že tuhle knížku budu doporučovat všude, kde to jenom půjde :-)... celý text
Jezte jako Gilmorky
2018,
Kristi Carlson
Je to super kuchařka. Sice jsem ještě podle ní nic nepřipravila, ale už jsem v ní listovala. Nejvíc mě zaujal Santa burger, který dostala Lorelai od Luka :-) Pro fanoušky Gilmorových děvčat můžu jedině doporučit.... celý text
Čtyřlístek pro štěstí
1994,
Jana Červenková
Tuhle knížku jsem měla na základce jako povinnou četbu. Vybrala jsem si ji podle názvu a taky podle zajímavé anotace. Tehdy jsem si ji musela přečíst z "nutnosti" a ani jsem ji moc nepochopila. Letos (asi po 5 letech) jsem se k ní s radostí vrátila a musím říct, že se mi moc líbila. Byla čtivá a taky zajímavá. Díky ní jsem se podívala do dětského domova a viděla ho v očích třináctileté Dany. Moc hezký příběh, sice trochu smutný, ale i tak se mi moc líbil :-)... celý text
Muffin a čaj
2018,
Theo Addair (p)
Musím se vám přiznat, že jsem ze začátku byla docela skeptická, co tato nová young adult knížka přinese. Bála jsem se, že autor nebude moc originální a bude tam jedno klišé za druhým. To jsem se ale šeredně pletla – předčila všechna má očekávání. Autor vybral fakt krásná jména pro hlavní hrdiny a to Daniel a Kit. Kluky si prostě snad musí zamilovat každý. Kdybych si mezi nimi měla vybrat, asi by to byl Daniel, který je mi fakt hodně podobný. Je to introvert, který má svůj svět a hlídá si svoje soukromí, je dobrý student, taky miluje pořádek a má stejné jméno jako já akorát v mužské verzi :-) Je to sice fikce a taková slaďárna, která vykouzlí na rtech úsměv. Ze začátku jsem se sice nemohla moc začíst, ale postupem času jsem se do ní zamilovala natolik, že jsem ji jen stěží odkládala. Knížku bych klidně doporučila i starším čtenářům, protože kdo by se nechtěl vrátit do pubertálních let a pohodově snít a relaxovat? Doporučila bych vám mít při čtení nějakou sladkost u sebe, nejlépe muffin s čajem. Víte, že Theo zpočátku plánoval, že toto dílo bude samostatná kniha, ale později se rozhodl napsat pokračování? Když jsem to zjistila, byla jsem nadšená a zase skeptická. No jo, já vím… už jsem mu jednou křivdila a mile mě překvapil, ale pokud se jedná o pokračování, jsem vždycky tak trochu skeptická. Druhý díl se bude jmenovat Koláčky a spiklenci.... celý text