tomas2006 přečtené 2

Komu patří budoucnost? 2016, Jaron Lanier
ztráta času

Knihu jsem nakonec nedočetl. S vypětím všech sil jsem se donutil dočíst cca do 2/3-3/4, ale dále už jsem to nedal. Kniha byla někdy více, někdy méně chaoticky slátanou změtí myšlenek autora. V očích autora zřejmě nějakou vnitřní konzistenci asi měla, ale moc se to nepodařilo předat čtenářům. Zkrátka chaos, nepřehledně pospojované nahodilé myšlenky, fantazie a utopické blouznění. Vše navíc ještě zkomplikované záplavou zbytečné a nadbytečné omáčky, která čtenáře ještě více odvádí od mlhavé hlavní myšlenky. Kniha je asi tak zajímavá, jako učebnice algebry složená z matematických vzorců. Je utrpení to číst. Navíc se člověk nedozví nic moc reálného. Jde pouze o naivní utopický návrh ideálního světa, který nikdy nebude existovat. Čekal jsem šokující informace, co všechno o nás google a jiné servery shromažďují, jak to dělají, jak vytváří naše stínové identity a jak tyto servery manipulují s lidmi. Bohužel. Až na pár skromných náznaků v první polovině knihy se jedná o naivní, utopický, idylický, neexistující a fantastický model internetu. Ztráta času.... celý text

Kritické myšlení 2021, Jiří Šedý

Kniha s drobnou nadsázkou obsahuje vyčerpávající a téměř kompletní popis snad všech jevů, které se nějak týkají kritického myšlení (i když si dle autora nedělá nárok na úplnost). Jednotlivé jevy jsou popsány a vysvětleny velmi srozumitelně, jasně a čtivě. Oceňuju taky doplnění o četné názorné příklady z praxe a nejrůznějších výzkumů a experimentů. S čím jsem u knihy měl problém, byla její struktura. Působila na mně spíše jako jakýsi slovník pojmů nebo sbírka materiálů a nikoliv, jak recenzenti přede mnou píší, učebnice nebo snad dokonce Bible kritického myšlené. Do příručky či guidelinu pro kritické myšlení má daleko (i když to možná ani nebylo cílem autora). Za mně je to skutečně spíše slovník pojmů, sbírka materiálů, popřípadě encyklopedie pojmů. Další věci, které mně trochu vadily, byly duplicity, triplicity, kvadruplicity a jiné multiplicity v textu. Zkrátka jeden a týž pojem se v různých částech knihy vysvětloval znovu a znovu, jakoby se jednalo o něco nového. Mimo to se v knize vyskytovalo rovněž množství vzájemně si velmi podobných pojmů, někdy až téměř nerozlišitelných, které měly pouze jiný název. Ty by se zasloužili být v knize pohromadě na jednom místě. Formátování odstavců připomíná vědeckou práci, i když při takto malém (klasickém) formátu knihy A5 může "odrážkování" typu 3.1.73 spíše zhoršovat přehlednost (než se dostaneme k pododstavci X.X.73, tak už pomalu nevíme, jestli se nacházíme v odstavci 3.1.73 a ne třeba 3.2.73 nebo 3.3.73). Můj verdikt: a) Po stránce obsahu knize nelze nic vytknout. Je téměř kompletním přehledem kritického myšlení, navíc srozumitelně psaná. b) Po stránce struktury textu, neboli poskládání jednotlivých (perfektně zpracovaných) pojmů, je to ale trochu chaos, a spíše, než příručka nebo návod, na mně působí jako encyklopedie pojmů (vím, že se opakuju, ale pro shrnutí...). Ale možná jsem jen od knihy měl jiná očekávání, než byl záměr autora.... celý text