Torino Torino přečtené 361

Christiane F.: Můj druhý život

Christiane F.: Můj druhý život 2014, Christiane F. (p)
3 z 5

Díky prvního dílu má člověk určitá očekávání a ty alespoň pro mě nebyly naplněny. Zajímavý mi přišel pohled na ženu, která o sobě řekla celému světu úplně všechno, když byla ještě dítě a nemůže se zbavit nálepky "té drogové holky". Ale část, kde autorka píše o svém synovi... Nevím, jestli jsem něco přehlédla, nebo jsem si něco nedala do souvislostí, ale přijde mi, že to byl jen výkřik do tmy "Jak mi všichni ubližují" a asi to tak úplně nebylo... Kniha jako taková je určitě zajímavá, ale když si člověk uvědomí, že je to pro autorku naprostá realita, tak je to smutný skrz na skrz.... celý text


Deníček moderního fotra aneb Proč by muži neměli mít děti

Deníček moderního fotra aneb Proč by muži neměli mít děti 2014, Dominik Landsman

Ze začátku to je pro člověka celkem zajímavá a jiná kniha, ale ten humor a až neuvěřitelné scény se pak jen stále opakují, akorát v jiných lokacích s jinými lidmi. Upřímně tak u poloviny příběhů z knihy nevěřím, že se staly... Chápu, že je to pro muže úplně jiný svět starat se o miminko, ale na mě kniha působila, jako by autor svojí otcovskou dovolenou vůbec nebral na vědomí, myslel si, že si bude užívat jen dovolené a jako hlupák pak byl překvapený, že starání se o dítě a jeho výchova je práce jako každá jiná...... celý text


Krátké pohádky pro unavené rodiče

Krátké pohádky pro unavené rodiče 2007, Michal Viewegh
3 z 5

Knížka je kouzelná v tom, že příběhy jsou opravdu pohádkami pro děti, ale rozhodně jsou zajímavými a mnohdy vtipnými i pro dospělé. Vzhledem k tomu, že by se kniha klidně dala číst dětem, tak děj není tak spletitý, jak by se někomu asi líbil. Stojíme tady prostě na pomezí dětského a dospělého světa. A nejvíc mě na této knize zaujal konec, ta poslední čistě dospělá kapitola ač pravdivá byla celkem dost patetická, na Viewegha něco táááák neobvyklého!... celý text


Korálky v pupíku

Korálky v pupíku 1998, Hana Poltikovičová
5 z 5

Vzhledem k tomu, že autorku znám osobně tak můžu napsat, že kniha je stejně milá, klidná, vyrovnaná, humorná a alternativní jako autorka sama. Líbí se mi na ní krásné paralely s autorčinou vlastní rodinou, alespoň já je tam vidím. Hana Poltikovičová má velmi jemný a příjemný hlas, kterým při mluvení doslova hladí, čtení jejich knih je pro mě podobné pohlazení.... celý text