verense přečtené 470

Střepy 2001, Dick Francis (p)

Dick Francis má tu schopnost vykreslit hlavního hrdinu tak, že prostě neodoláte a fandíte mu, aby padouchy poslal tam, kam patří. V tomhle příběhu se navíc dozvíte i pár věcí z umělecké tvorby skla (ve mně osobně to vzbudilo chuť jít na exkurzi do nějaké sklářské dílny...). Vzhledem k tomu, že videokazety jsou v dnešní době už passé, tak mi místy zápletka přišla trochu úsměvná, ale jinak je příběh vystavěn pěkně, s úměrnou dávkou napětí a akce (litry krve ovšem nečekejte, na to jsou jiní odborníci). Celkově hodnotím jako dobrou oddychovou detektivku, i když si troufám tvrdit, že mezi Francisovými díly jsou zajímavější kousky.... celý text

Kafe @ cigárko 2015, Marie Doležalová

Není to špatné, ale literární veledílo nečekejte. Spíš takový laskavý a jemně legrační pohled do míst, kam běžný divadelní/televizní divák nedohlédne a tak ani nemá ponětí, co vše je také s herectvím spjato (ale pro mne prostě v tomhle směru vedou Bezouškovy Tajnosti zákulisí). Je to knížka, kterou otevřete, když si dáte kafe a cigaretu a nechcete u toho jen tak lelkovat. Přečtete 2-3 kapitoly a pak klidně můžete knihu odložit a vrátit se k ní kdykoli jindy. Nebo vůbec. Nic podstatného vám totiž neuteče.... celý text

Žízeň 2017, Jo Nesbø

Risk 1994, Dick Francis (p)

Hon se smrtí 2009, Peter James

Čtivě napsaná kniha, navíc s tématem, které asi nikoho nenechá chladným. Byť autor uvádí, že příběh je fiktivní, ani by mne příliš neudivilo, kdyby nějaká Transplantation-Zentrale skutečně existovala, v dnešní době je za peníze možné skutečně cokoli. Superintendent Grace je sympaťák, celému jeho týmu fandíte, Caitlin i bukurešťských dětí vám bude líto, Lynn je důkazem, že zoufalé matky dělají zoufalé věci a do jejíž kůže se nikdy nebudete chtít dostat. Kniha je správná směsice napětí, emocí i akce, s potrestanými padouchy na závěr, i když ne všichni zúčastnění jsou nakonec vítězi. Máte-li rádi tento typ detektivek, tahle dozajista stojí za přečtení (a není nutné mít přečtené předchozí díly série). Až bude kdy, určtitě popátrám i po dalších dílech tohoto autora.... celý text

Vlk samotář 2013, Jodi Picoult

Deník jedné mrchy 2006, Suzanne Hawley

Nebýt Čtenářské výzvy, tuhle knihu bych odložila hned po pár stránkách. Hlavní postava je sobecká, povrchní a snobská pipka, která není s to pochopit, že svět se netočí pro její potěšení. Srovnání s Bridget Jones mi přijde trochu zcestné, spíš vidím snahu přiživit se na popularitě Bridget a zviditelnit knížku podobného žánru. Dávám jednu hvězdu - půlku za školní divadelní hru, která byla vtipně trefná, půlku za varování, abych si v situacích, kdy něco nejde podle mého, zachovala zdravý rozum a neskončila jako Margaret.... celý text

Pařížanka 2015, Sophie Bardot

Další z knih, které zařadím do škatulky "naleštěná bída". Je-li tohle kultovní román, pak mne poněkud děsí představa, jaké úrovně jsou v daném žánru romány nekultovní... Pro mě kniha patřící do regálu k harlekýnkám, Večerům pod lampou a Padesáti odstínům nesmyslů. Dávám 2 hvězdičky - jednu za práci se slovem - některé obraty, přirovnání a popisy je radost číst. Druhou pak za "turistického průvodce" po městech, která hlavní hrdinka navštívila. Rozhodně příjemné ozvláštnění toho kde, kdy, s kým a kolikrát Arienne spala. Ke konci už mi přišlo trochu únavné, jak veškeré problémy řeší roztažením nohou a/nebo otevřením úst. Ale když s ní jednají jako s děvkou (pardon), tak jí to po chuti není. Úsměvné. Thrillerová zápletka je tak překombinovaná, že se mi vybavila věta z nějaké cimrmanovské hry: "Já nejsem tvůj otec, jsem tvůj syn!" A poslední kapitola? Podle mě zadní vrátka pro případné pokračování. Ono by se dalo ověřit, jestli byly prožitky reálné či ne, vždyť minimálně Barcelona musela zanechat fyzické stopy na těle, a to nemluvím o střelném zranění z Las Vegas. Ale to si nechala autorka pro sebe a čtenář může jen spekulovat. S odstupem času knihu hodnotím spíš jako ztrátu času a případná další díla této spisovatelky mne nechají ledově chladnou.... celý text

Stopy v krvi 2016, Steve Robinson

Řadit Robinsona na úroveň Browna, Larssona či Doyla mi přijde dosti troufalé. Podle mě může autor výše zmíněné pány prozatím uctivě sledovat z povzdálí a učit se. Námět knihy je zajímavý, ale provedení už značně pokulhává. Vadila mi určitá stylistická neobratnost a opakující se příměry (pelyňkově zelená, podsaditý muž s pěšinkou aj.). A samotná postava Jeffersona Tayteho - to je jeden velký povzdych. Člověk bez jakékoli kondice, s nadváhou, po několika fyzických napadeních a s nedostatkem spánku a regenerace podává výkony hodné tajného agenta. Ano, je to jeden z typických rysů knih tohoto žánru, ale méně je někdy více, a téhle knize by prospělo v řadě věcí ubrat. Stejně tak bych jako komentující přede mnou uvítala jak mapu oblasti, tak rodokmen rodiny, těch jmen a místních názvů je tam příliš na to, aby se člověk snadno orientoval. Dávám 3 hvězdičky, není to špatná kniha a autor myslím ještě má potenciál posunout laťku svého psaní výše. Možná sáhnu po některé z jeho dalších knih, abych se přesvědčila, jestli nedoufám zbytečně, ale mezi mé oblíbené autory se Robinson prozatím neřadí.... celý text

Malované pohádky 2015, Olga Franzová

Zapomenutá vražda 1986, Agatha Christie

Nultá hodina 2016, Lotta Lundberg

Kniha, která se nečte jednoduše. Nedáte víc než pár kapitol, pak ji musíte na chvíli odložit a obsah "přežvýkat", abyste mohli číst dál. Kniha plná sebezpytování, myšlenkových pochodů, rozebírání vlastní duše a motivů chování. A i když mám tenhle typ knih ráda, u téhle jsem se nějak nedokázala ani s jednou z postav sžít, vidět svět jejíma očima, najít nějakou rezonanci s mým vlastním vnitřním světem. Možná proto mě pořád pronásleduje myšlenka, že mi něco uniklo, nějaký podstatný fakt či vhled do problému, který kniha sděluje. Možná jsem pro tuhle knihu ještě nedozrála a bylo by záhodno ji přečíst znovu za x let, až člověk získá další životní zkušenosti a odstup. Rozhodně to není žádná víkendová oddychovka, ale náročné čtení, které nebude sedět jen tak někomu.... celý text

Spalovač mrtvol 2007, Ladislav Fuks

Zapomeňte na to, že tuhle knihu přečtete během letního odpoledne někde u vody... V dnešní uspěchané době je poklidný styl vyprávění až iritující, zejména opakující se věty a slova, ale bylo by chybou snažit se děj jakkoli přeskakovat. Pro mne byla postava Karla Kopfringla znepokojivá hned od začátku, tihle přehnaně spořádaní lidé jsou většinou schopni toho nejhoršího, obzvlášť, když se objeví zdatný manipulátor. Kniha je poplatná i dnešní době, ukazuje, jak je snadné pokřivit člověka promyšlenou propagandou. Jen ten konec mi nějak neseděl, spíše by se mi líbily nějaké ty "boží mlýny", ale kdo ví, kam nakonec ten sanitní vlak dojel...... celý text

Knihovna duší 2016, Ransom Riggs

Jak hodnotit knihu, kde vám hlavní hrdinové strašně lezou na nervy? Za mě nejslabší díl trilogie, příliš úporné, vykonstruované, očividná snaha vše naroubovat tak, aby zlo bylo potrestáno a dobro zvítězilo nade vším. Dočetla jsem spíše z povinnosti. Pár dobrých momentů v knize bylo, to nemohu autorovi upřít, ale do domácí knihovničky si tuhle trilogii nezařadím.... celý text

Podivné město 2014, Ransom Riggs

I druhý díl trilogie je velmi čtivý, přelouskla jsem ho velmi rychle a prvotní dojem byl: tenhle díl je lepší než ten první, hlavně díky akčnějšímu ději a překvapivému závěru. JENŽE, pak se mi to v hlavě rozleželo, a začaly mě trápit otázky, které - doufám - zodpoví poslední díl. Taky se mi pořád vtírá myšlenka, že autor se nechal inspirovat X-meny, těch podobností je tam celkem dost (i když co taky pořád ve fantasy vymýšlet, žejo). A s čím mám celkem problém, je řekněme psychická vyzrálost podivných - jsou na světě už desítky let, a přitom se někdy chovají jako naprostá děcka a jindy vykazují zralost dospělých. Autor už tohle nakousnul ve vztahu Emmy a Jacoba, z její strany je to prostě divné... No jsem zvědavá, jak tohle autor vyřeší, jdu se vrhnout na poslední díl.... celý text

Sůl moře 2016, Ruta Sepetys

Velmi čtivě napsaná kniha, v jejímž vyprávění se střídají 4 hlavní postavy. Děj rychle ubíhá kupředu a postupně odkrýváme tajemství jednotlivých aktérů. Kniha má historické pozadí na základě skutečných událostí, z některých výjevů mi nebylo dobře po těle, ani po duchu, a děkuju, že žiju v téhle době, kdy mám co jíst, jsem v teple, zdravá a žehrám na nepodstatné maličkosti. Kniha není klasickým válečným dramatem, je to spíš milostný příběh na pozadí hrůzností druhé světové války. Autorka se bohužel nevyhnula klišé ona-mladá-krásná-tajemná + on-mladý-krásný-tajemný, proto nedávám plný počet hvězd. Nejsilnější postavou pro mě byla Emilia, jejíž osud mne dojal nejvíc. K autorce se určitě vrátím, její styl psaní se mi dobře čte. A člověk si musí neustále připomínat, že žít v míru je jedna z nejcennějších věcí, co máme.... celý text

Dokud světlo nepohasne 2012, Agatha Christie

Soubor povídek známé spisovatelky, dvě jsou detektivní s Poirotem, zbytek je takový romanticko-psychologický, leč i ten nese známky autorčina typického stylu. Na některých povídkách je poznat, že jde o práci z počátku její spisovatelské kariéry, kdy ještě neměla tak vytříbené vyjadřování. Celkově je to takový ne úplně sourodý soubor povídek, až mám někdy dojem, že kdyby vydavatelé usoudili, že se dá vydělat na autorčině nákupním seznamu, vytisknou i ten.... celý text

Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti 2012, Ransom Riggs

Ke knize jsem se dostala díky čtenářské výzvě, přelouskla jsem ji docela rychle - je to psané čtivě a kapitoly jsou tak akorát dlouhé. Příběh sám je celkem zajímavě postavený, i když výtky bych měla (ale je to autorova prvotina, tak přimhouřím oko). Je to čtení spíše pro teenagery, pro mě to byla taková oddychovka k odpolednímu kafi. Pěkné je zařazení originálních dobových fotografií, které přiživují čtenářovu fantazii. Asi jsem celkově čekala o něco víc, ale četla jsem mnohem stupidnější knihy tohoto žánru, takže zklamání se tak úplně nekoná. Celkový dojem zkompletuju až po přečtení dalších dílů, protože tento končí otevřeně, tak jsem zvědavá, jestli autor udrží nastavenou laťku, nebo s ní někam pohne (oběma směry je místa dost...).... celý text

Výš než v sedmém nebi 2015, Griet Op de Beeck

Po nějaké době kniha, do které jsem se začetla a hledala každou volnou minutu, abych se dozvěděla, jak to skončí. Krásně to vystihla ve svém komentáři Anna 13, pod to se můžu podepsat. Myslím, že poselství příběhu budu mít ještě nějakou chvíli v hlavě, zejména Evin dopis jsem si četla několikrát. Těším se na autorčina další díla.... celý text

Tajemný diamant 2002, Noah Gordon

Myslím, že Gordon napsal lepší knihy, než je Tajemný diamant. Přečetla jsem bez většího zaujetí, rozuzlení jsem uhádla někdy v polovině knihy. Pozitivně hodnotím rozšíření vlastních obzorů o diamantech, a též to, že si autor odpustil lovestory s happyendem. Nedoporučuju číst, pokud nemáte povědomí o historii Izraele, budete se v ději ztrácet.... celý text