vladku
přečtené 241
Kde domov můj
2022,
Petr Skořepa
Velmi zajímavá kniha. Velmi zajímavé tipy. Velmi zajímavé informace. Doporučuji. Já jsem získal úplně jiný vztah ke starším technologiím, domům, kniha mi osvětlila plno maličkostí, odůvodnila a tím pádem i objasnila. Naši předkové byli chytří, jen používali jiné, levnější technologie a možná dokonce i dnes mnohé z nich dávají smysl: seno na půdách a některé lze vylepšit použitím modernějších technologií (místo skla použít pěnové sklo). Celkem mě zaujala výhoda mít sklep, rozlišení na suchý a vlhký. Lednička v komíně či chlazení přívodem vody. Solární sušička. Sláma jako stavební materiál. Troj-dům. Rostoucí dům.... celý text
Šum: O chybách v lidském úsudku
2021,
Cass R. Sunstein
Skvělá kniha, doporučuji. Nicméně nesouhlasím s preferencemi, prioritami autora, takže tím pádem i s některými odůvodněními, dedukcemi. Na druhou stranu autor často na jiné místě v knize se víceméně opravuje, zpřesňuje, takže celkový dojem je dobrý, jen pozor na vytrhávání části textu z kontextu celé knihy. Např. na jednom místě varuje před kotvou, na druhém místě doporučuje použít kotvu, která má v některých případech značné nevýhody. I když nesouhlasím s celkovým vyzněním knihy, např. zapomíná na fragilitu řešení nastaveného dle pravidel, lze jeho poznatky, doporučení postupu při projednávání vzít velmi vážně a v mnoha případech dojde ke zlepšení úsudku bez zjevných negativních důsledků. Nebo na to, že rozptyl diagnóz lékařů je sice do značné míry způsobem šumem, ale také tím, že v realitě lékaři reagují na praktické příklady, kde příčina nemusí být jen jedna, ani nemusí být jasné která je dominantní. Dále geografické odchylky mohou způsobovat žádoucí odchylky (krádež vody u řeky versus krádež vody na poušti). Osobně autor se v této knize přiklání na stranu centralizovaných řešení se všemi nevýhodami s tím spojenými. Aneb kniha popisuje komplexní problematiku, kniha je náročná na pozornost, pamatovat si kontext, ale svého úkolu se zhostili výborně. V knize se dozvíte proč, zde uvedu pro sebe výsledek doporučení, jak vést jednání, tzv. protokol dílčích hodnocení. 1. Na počátku procesu rozdělíte rozhodnutí do dílčích hodnocených oblastí. 2. Kdekoliv je to možné, budou se dílčí hodnocení provádět z tzv. pohledu zvenčí (u opakovaných rozhodnutí použijte relativní úsudek, pokud se škálou. - mají vyšší příjem oproti firmě, co jsme koupili) 3. Ve fázi analýzy se jednotlivá dílčí rozhodnutí provádějí co nejvíce nezávisle na sobě. 4. Při vlastním rozhodování posuzují účastníci každé dílčí hodnocení samostatně. 5. U každého dílčího hodnocení by měli účastníci stanovit svůj úsudek nezávisle (před seznámením s úsudky ostatních) a následně použít metodu odhad-diskuze-odhad. 6. Pro konečné rozhodnutí intuitivní úsudek nezavrhujte, ale odložte jej až na závěrečnou fázi. + být si vědom všech odhalených vlivů na úsudek (nálada, čas úsudku, zaujetí, kotvy...)... celý text
Lidstvo: Dějiny naděje
2022,
Rutger Bregman
Skvělá kniha, doporučuji. Kniha psána někým, kdo má levicové názory (osobní vlastnictví by se mělo zrušit). Nicméně přesto autor má velmi dobré schopnosti kriticky myslet (včetně komunismu), hledat pravdu, dedukovat. Kniha je hojně ozdrojovaná, jen pozor na tvrzení/představy z jeho hlavy v závěru knih, k těm zdroje nemá a i jeho argumentace mě nepřesvědčila nebo prostě chybí (krom časové korelaci neuvedl autor žádný jiný důvod pro „zlo“ osobního vlastnictví, a jeho argumentace příklady malých společných vlastnictví mě nepřesvědčila). Nicméně kniha popsala pár pro mě známých omylů/podvodů vědy a pár pro mě neznámých. Spojil to do zajímavého celku, který mě přesvědčil nebo o mnoho věcech si nejsem jist jako dřív. Stanfordský vězeňský experiment (cca že lidé se po pár dnech vcítí do negativních představ svého povolání)? Podvod (nepodařilo se zreplikovat). Příběh z knihy Pán much? Mediální „zkreslení“. Stanley Milgram a generátor šoků? Smrt Catherine Susan Genoveseové (cca že čím víc svědků, tím méně pomoci)? Mediální „zkreslení“. Ekologická katastrofa na Velikonočním ostrově? Mediální „zkreslení“. A k tomu příběhy z válek (jak o vánocích 1914 za první světové války, kdy vyšli vojáci ze zákopů a společně spolu oslavovali vánoce), o tom jak při bitvách tváří v tvář jen málo vojáků skutečně zabíjelo. Autor poupravil i znalosti z mé povinné školní docházky. Z ní jsem znal příběhy hrdinů v Londýně, kteří překvapivě statečně čelili hroznému bombardování. Podobné příběhy jsem znal i o hrdinech ve Stalingradě. Autor ukázal, že to nejsou ani tak výjimky jako pravidlo, protože i bombardování Německa způsobilo vyšší morálku a pravděpodobně kvůli tomu prodloužilo válku. Současně dává odkazy na výzkumy, že důvody proč vojáci bojovali, nebyli ani tak ideologické, politické, ale za spolubojovníky, za rodiny, účel světí prostředky. Což v moderních válkách už moc neplatí, odpor zabíjet lze překonat „tréninkem“, vzdáleností cílů krom dlouhá léta využívané propagandy. Kniha mě přesvědčila v tom, že většina lidí je dobrá, nesobecká. Resp. už z jiných knih vyplývá, že máme většinu pravidel, abychom zabránili zneužitím, které míří na max. pár procent lidí. Bohužel tohle obecné negativní přemýšlení má své důsledky. Sebenaplňující proroctví zvyšuje množství lidí, kteří se pak dle očekávání chovají (pokuta je forma platby a současně zmoralizování nevhodného chování). Nedůvěry plodí myšlenky na to, jak ochranu překonat. A samozřejmě zaměření médií na ukazování všeho výjimečného, především negativního, způsobuje nápodobu. Doporučení ode mne: odpojit se od médií všeho druhu (fakt má velký vliv na psychiku nevědět o všem negativním, co stejně člověk neovlivní – mnoho let praktikuji), krom odborných či pečlivě odborných. Naopak učit se zaměřovat se ve svém životě na běžné/obyčejné pozitivní věci – pro inspiraci mohu nabídnout svou FB skupinu. Víc důvěřovat lidem. Nicméně za mě ne bezvýhradně, na druhou stranu kvůli možné malé škodě se ochranou/strachem/pravidly nezabývat. Kniha přesvědčuje, že omezeně i zloději nabídnout kabát krom žádané peněženky, aby při loupení nezmrzl. Souhlasím s autorem, že naštvání z negativních věcí člověku víc otráví život než tomu zloději. Souhlasím s tím, že někdy občas to mohu zkusit. Nicméně mezi lidmi jsou i menšina psychopatů, bláznů a ty raději víc nevyvádět z konceptu. Kniha se dobře čte, ale myšlenek vyprodukovala nadstandardně. Jednu hlavní myšlenku? Sebenaplňující proroctví, pravidla, zákazy, příkazy jsou značně a dlouhodobě kontraproduktivní.... celý text
Nic než kapitalismus: Budoucnost systému, který vládne světu
2022,
Branko Milanović
Částečný brak. Aneb edici Crossover-Argo jsem minule přechválil. Do značné míry teoretizující kniha. Navíc příliš osobních názorů, domněnek. Mnohé dedukce jsou pochybné či přímo mylné. Např. na straně 46 si "vyvrací" "teoretickou" domněmnku tím, 30 let je dostatečně dlouhých, aby vyvrátili domněnku že bohatí investují do riskantnějších a tím výnosnějších aktiv - vůbec nezná základ, že rizikověšjší aktiva v dlouhodobém horizontu i více v průměru nesou. Takže svým způsobem nedoporučuji číst, protože na podobné chybné dedukce jsem narazil několikrát a ještě častěji jsem měl pochyby. Kniha mi přesto něco přinesla, je zde plno zajímavých statistik (ale raději nečíst jejich popis autorem, zvláště ne jeho závěry). Ty grafy navíc rychločtením rychle projdete. Zbytek neradno číst.... celý text
Nad propastí: Existenční riziko a budoucnost lidstva
2022,
Toby Ord
Knihu doporučuji, víceméně začínám mít pocit, že celá edice Crossover - Argo je hodna doporučení, podobně jako Melvil knihy. Plno odkazů, cca 150 stránek poznámek, literatury, dodatků. Každý jsme jiný. Autor dává smysl života řešit katastrofické scénáře. Nicméně dokáže přesvědčit a do značné míry zůstat ve věcné úrovni, včetně schopnosti nějakého vyčíslení priorit, rizik, následků. Aby obhájil své zaměření na vysoce nepravděpodobné katastrofy, kvantifikuje pravděpodobnost rizika i různé následky. Máme brát do úvahy současné lidi i výrazně víc lidí, co se ještě nenarodili. Přečetl jsem i dodatky, včetně dodatku, kde to popisuje podrobněji. Mě nepřesvědčil. Ani ostatní dodatky nejsou tak přesvědčivé, věcné jako hlavní text - i tohle oceňuji, že sporné věci dal do dodatků. Nicméně celkový dojem z knihy je dobrý, přináší plno zajímavých, hodnotných pohledů. Asi kniha změnila mírně mé uvažování. Především je zajímavé, jak často osud lidstva byl na vlásku. A trochu zvýšil mé obavy z umělé inteligence.... celý text
Falešný poplach
2021,
Bjørn Lomborg
Konečně jsem se ke knize dostal. Autor skeptického kolega tentokrát se držel stručněji. Prostě "boj" s klimatickou změnou odčerpává peníze ekonomice, ale i jiným projektům, které by byly efektivnější než aplikování stále stejně neefektivních přístupů. Většinu věcí v knize popsaných už jsem tušil. Takže jen to, co mě bylo nové, zajímavé: - Efekt "zvětšujícího se terče" - aneb proč rostou škody z přírodních katastrof - prostě máme dražší domy a zabíráme větší plochu - když se tento efekt odstraní, škody klesají... - Stejně jako kdekoliv jinde, i zde masmédia odvádí jsou strašící a zkreslující politiku. Včetně toho, že prezentované závěry klima konferencí jsou poněkud jiné, než jaké jsou prezentovány médii a politiky. Ale jako jinde, málokdo si přečte celou zprávu a ne jen manažerské shrnutí... Boj proti klimatické změně tak jak je nastaven je kontraproduktivní a neefektivní a zhoršuje situaci především chudých zemí. Několika způsoby způsobují, že pak nejsou peníze na skutečně efektivní pomoc.... celý text
Dobré úmysly nestačí: Jak smysluplně pomáhat díky efektivnímu altruismu
2021,
William MacAskill
Skvělá kniha. Stručně: charita efektivně, věcně, pokud možno "bez" emocí, "kapitalisticky". Nejen, že dobré úmysl nestačí, mohou být v některých případech kontraproduktivní (např. PlayPump). Prostě i u charity je vhodné přemýšlet, porovnávat, protože i zde je něco jako regrese k průměru (když si vybírali do pořadu mládež v problémech a mysleli si jak pomáhají, když sledovali pokles jejich kriminality, bohužel ten pokles kriminality byl menší než u jiné mládeže, která nebyla v pořadu). Prostě se stát efektivním altruistou. Každý to má jinak, každý má jiné schopnosti. Tedy někdy může být efektivní vydělávat ve svém oboru a věnovat "pouhé" peníze na ty správné charity, než opustit své místo a jít pomáhat do Afriky. Protože situaci můžete zhoršit, protože tam třeba nepojede někdo platnější. V kapitole od strany 97 máte vysvětleno proč má význam chodit k volbám, i když váš hlas málokdy "rozhodne" (každé riziko i šanci lze přirovnat ke ztracenému času nebo naopak času navíc, který zjednodušeně spočítáte jako hrozící ztráta vydělená pravděpodobností) Dozvíte se proč zvolit jinou dobročinnost než pomáhat při živelných katastrofách. Nebo proč pomáhat spíše v chudých zemích než doma, v západních zemích. Proč kupovat zboží z robotáren není (nemusí být) nemorální. Otázky efektivního altruisty: Kolika lidem to prospěje a jakou měrou? Jedná se onejefektivnější, co se dá učinit? Je daná oblast opomíjena? Co by se stalo jinak? Jaká je pravděpodobnost úspěchu a kolik dobrého by přinesl? I když charity se obtížně porovnávají, lze je porovnávat. A pak si dle svých priorit zvolit tu svou. Kniha vás provede i prakticky výběrem a seznámí s pár charitami, které jsou efektivní. Např. Givedirectly nebo deworm the world initiative.... celý text
