vodovodnice přečtené 233

Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou 2003, Arnošt Lustig

Už je to déle co jsem knížku četla. Příběh samotný je krásný, silný a i když se tam brutality z koncentráku neobjevují, utkvěla mi v hlavě chvíle, kdy všichni z vlaku koukají oknem do koncentráku a dva vojáci se pro zábavu přetahují o dítě tak dlouho až se podělí oba... Co mne na knížce překvapilo a trochu jsem se s tím prala, je, že vlastně příběh začíná skoro koncem a pak se octnete na začátku a příběh dojede až do konce. To mi trochu dělalo problém, se zorientovat v příběhu. Ještě jsem se nesetkala s takovým to stylem psaní. Je to první knížka, kterou jsem četla od pana Lustiga. Na spoustu knih, které jsem přečetla, jsem už hodně zapomněla, ale tato zanechává ve vás hluboký dojem a je milé, že si knížku pořád živě pamatuji.... celý text

Živý mrtvý a další policejní povídky 2015, Martin Goffa

Já jsem nevěděla co od toho čekat. Akorát jsem věděla, že je to z policejního prostředí. Takže mě mile překvapily jednotlivé povídky svoji různorodostí. Asi to není moje krevní skupina. Ale čte se to rychle, je to takové odpočinková knížka povídek. Ani policejní detektivky, ale prostě krátké povídky.... celý text

Svědectví o životě v KLDR 2020, Nina Špitálníková

Téma KLDR mě dlouhodobě zajímá a tak jsem se na obě knížky od autorky těšila. Její první knížka o studiu v KLDR mne moc nenadchla, tak jsem se s obavami pustila do její druhé knížky a to už na štěstí bylo lepší. Zpracování rozhovorů bylo příjemné, líbilo se mi, že se autorka ptala lidí na neběžné věci, třeba na dětství, práci a nešla přímo za "senzací" útěku z KLDR. Trochu mi občas ve čtení drhlo, když se autorka neudržela a projevila svůj názor, ale chápu, že ne vždy se člověk udrží nestranný. Knihu jsem si přečetla s velkou chutí. Škoda, že těch rozhovorů nebylo víc.... celý text

Mezi dvěma Kimy: Na studiích v KLDR 2017, Nina Špitálníková

Knížek na téma KLDR jsem už pár četla a tak jsem se těšila na tuto knížku. Před tím než jsem četla tuto knížku, jsem viděla i pár rozhovorů autorky a vždycky mne hodně zaujaly, ale bohužel mne knížka moc nenadchla. Nevím jestli je to tím, že jsem viděla rozhovory s Ninou před touto knížkou a vlastně tam bylo to samé o čem Nina vyprávěla v rozhovorech nebo v tom vězí něco jiného... Také mne trochu mrzí, že Nina popisovala dost věcí jen lehce, nerozvedla to: " Příroda je v KLDR nádherná, panenská", ale už se nedozvíte nic moc dalšího. Nebo Když jela třeba Nina metrem, mě by zajímalo jak tamní metro vypadá, jestli je třeba podobné jako naše nebo je to něco úplně jiného, jací byli její spolužáci, od kaď byli. Kolik si člověk musí našetřit aby mohl rok studovat v KLDR nebo jestli se tam může člověk třeba spřátelit s lidmi, které tam vídá, že by si zašli ve volnu "na kafe"... Vyprávění o muzeích nebo památnících jsem si dokázala představit jen díky tomu, že jsem některé konkrétní viděla v dokumentech nebo o nich četla v jiných knížkách. Jinak v knize najdete i pár fotografií. Co se mi opravdu líbí je obálka knihy, ta je opravdu pěkná. Na knížku těšila a tak mne hrozně mrzí, že mne knížka zklamala.... celý text

Cop 2018, Lætitia Colombani

Až mne překvapilo jak jemný a zároveň silný je příběh hlavních postav. Už dlouho jsem nepotkala knížku, která se čte tak lehce a zároveň zanechá tak hluboký dojem.... celý text

Mělké sibiřské hroby 2006, Michael Krupa

Podařilo se mi sehnat knížku tady na databázi knih a jsem za to ráda. Musím říct, že jsem byla mile překvapená, že je to čtivé, bez zášti. Příběh pana Michala je napsán velmi jemně, což je fajn, protože když jsem viděla film: "Pohřben na Sibiři" ... tak kdykoliv se řekne gulag, Kolima nebo pracovní tábor, jímá mne obrovská hrůza z tohoto filmu. A i když mne toho téma zajímá, tak třeba na zmíněný film se už nejsem schopná podruhé podívat (jakou hrůzu ve mne vyvolává). Proto jsem opravdu moc ráda, že tato kniha, je napsaná tak příjemně a zároveň nezmírňuje brutalitu tehdejšího režimu, kterým Michal prošel a jej přežil. Je neuvěřitelné co všechno pan Michal přežil.... celý text

Jak jsem vyhrál válku 1970, Patrick Ryan

Musím říct, že nápaditost příběhu o Goodboy je brilantní na začátku knihy je hezky vidět, že když máte vojáka blba, který to ale myslí dobře, tak vás dohání k šílenství. A co se s takovým člověkem budou zlobit, tak ho pošlou do důstojnické školy :-) . Víte, že jsem si všimla, že se tohle dělá i ve velkých firmách v současnosti? Máte člověka, který je neschopný, nepraktický nebo prostě komplikuje život na oddělení a nesmíte ho vyhodit... Tak ho prostě povýší, aby se ho na oddělení zbavili. Je to neuvěřitelné, ale už jsem to zažila dvakrát :-D . Nebo se mi líbilo, jak v důstojnické škole budoucí velitele učí techniku a vedení boje, který je už rozhodně zastaralý a nevhodný pro současnou válku. Zákopy, šavle... Dokážete si představit, jak jdou Angličané s šavlí v ruce proti Němcům s kulomety? Je to milá groteska, nicméně v půli knihy už to pro mne bylo trápení a nedočetla jsem ji. Přišlo mi, že se to táhne. Nicméně každému vyhovuje něco jiného, není to špatná kniha, je jistě skvělá, hodně lidí se na tom shodlo, ale asi není pro mne. Nevadí.... celý text

Anekdoty z protentokrátu 1975, Jaroslav Vojtěch

Příjemné vtipkování Čechů a Slováků za protektorátu. Třeba: "Víš co znamená WH na našich vojenských autech, který nám Němci ukradli?" "???" "Věnoval Hácha - Vrátí Hitler." Některé vtipy jsou prostě kouzelné :-) Hezky to ukazuje tehdejší dobu, že i když nám nebylo do zpěvu, tak jsme si stejně dělali srandu. A taky jsem si všimla, že vtipy nejsou nikdy sprosté, jsou milé a mají hlubší myšlenku. Je to milé čtení, když si to člověk prokládá myšlenkami z toho jaká to byla doba.... celý text

Holčička, která nechtěla vyrůst: můj boj proti anorexii 2011, Isabelle Caro

Na knihu jsem přišla díky kampani upozorňující na anorexii. Musím se přiznat, že jsem se zmýlila v očekávání, když jsem četla, že autorka je modelka a knihu napsala o svém životě s anorexií... Myslela jsem, že to bude také o modelingu. Ale to vůbec nevadí, že je to příběh úplně jiný. Při četbě rodinného příběhu, který má počátky ještě dřív než se Isabell narodila, mne překvapilo, jak snadno a podvědomě si člověk nese neštěstí i do budoucího života. Někdy máte větší někdy menší šanci s tím něco změnit, někdy vůbec žádnou. Když rodina nefunguje tak jak má a člověk, který si neuvědomuje nebo nepřizná, že není normální, vám pak může zničit život a v takovém případě zbývají jen asi dvě radikální možnosti: buď se vzepřít a i třeba zpřetrhat vazby (stojí to hrozné množství sil) nebo dál člověk pojede ve vyjetých kolejí a přenášíte toto "dědictví" dál. V této knize obdivuji Isabell, že si našla způsob, jak to věznění nějak přežít. Nebo to jak popisuje boj se svým vědomím vězněné, poslušné osoby a zároveň ví, že když bude v kontaktu s matkou, tak nemá naději na záchranu. Je tady velmi dobře vidět, kolik to stojí sil i jen se pokusit změnit svůj život k lepšímu, jak hrozně těžké to je, když nemáte nikoho kdo by vám v tom mohl pomoci. Kniha člověku pomůže si uvědomit, jak velké štěstí je, když máte normální rodinu, normální život, člověka to upozorní, že věci co považujeme za samozřejmost, samozřejmostí nejsou.... celý text

Kmotr 2003, Mario Puzo

Náhodou jsem se dostala k této knížce, ale když už jsem jí měla v knihovně, tak jsem se do ní pustila. Překvapilo mne, jak lehce vás kniha vtáhne, ani to nepostřehnete a jak snadno se čte. A také mne potěšilo, že kniha není typicky gangsterská, ale rodina Corleone je celkem přívětivá nebo milá. Že to není banda zazobanců, kteří žijí jenom v luxusu nebo kteří mají továrnu na mrtvoly, ale ukazují, jak i jiným způsobem mohou něčeho dosáhnout aniž by se použilo násilí. Kniha mne opravdu překvapila, že to není typická gangsterka.... celý text

Už nikdy pěšky po Arménii a Gruzii 2017, Ladislav Zibura

Knížka se ke mě dostala na základě doporučení. Knížka se čte hezky, líbí se mi, že to není psané jako deník a smysl pro humor má Zibura skvělý.

Čertova krčma: (Štupartský dům v Praze) 1874, Eduard Herold

Když jsem knížku objevila doma v knihovně, a zjistila, že je kniha z roku 1874 skoro jsem si sedla, že takhle starou knihu doma máme. Je to moje asi čtvrtá takhle stará kniha, kterou jsem si přečetla. Nejsem historik ani specialista na jazyky, ale bylo pro mne velké dobrodružství si přečíst takhle starou knihu, už jen kvůli tomu jak se mluvilo před 146 lety. Nebo čím se naši předci bavili, jakou literaturu četli... Taková literární "archeologie". Řekněte sami kolik knížek jste si přečetli kde se psalo "Jezdcové sestoupili s koňů a záhy seděli kolem bílého na pažitu rozloženého ubrusu, na který kuchař rozmanitá jídla snášel. Bylyť tu v ladném nepořádku podle sebe studené šunky, uzené jazyky hovězí, takové též maso svinské rypáky a uši, kýty rozličného druhu, pečeně bílím zázvorem posypaná a. p." A když jsem na prvních stránkách četla popis staré Prahy a okolí, kterou znám o to zajímavější to pro mne bylo. Děj románu je prostý a asi podobný dnešním historickým románům, nicméně mě překvapila, že kniha 146 let stará i na moderní čtenářku ke konci může působit napínavě a vtáhnout do děje. Pro mě to byla učiněná češtinářská lahůdka.... celý text

Zmije 1898, Adolf Bélot

Na knížku jsem přišla náhodou a chtěla jsem si přečíst, jak se bavily lidé v roce 1898 literaturou :-) . Detektivka je velmi jednoduchá i po intelektuální stránce, rychle se čte. Co mne asi tak v půlce knížky trochu zklamalo, že "klaďasi" vymysleli postup jak nachytat "záporáky" na švestkách a "záporáci" přesně uhádli co asi budou "klaďasi" činiti. Toho se v knížce odehrálo několikrát, ale na druhou stranu, je to detektivka z roku 1898, pro prosté lidi, pro pobavení, takže se není co divit. Je to i hezký nástin tehdejší doby, kdy hlavní hrdina brání čest své milenky (ona je vdaná vévodkyně z vyšší společnosti) a takový skandál, by jí zničil život a Petr, je odhodlán bránit její čest i kdyby měl být nespravedlivě odsouzen za vraždu své bývalé milenky, jen když uchrání Dianinu pověst. Když si člověk představí tehdejší dobu, jak se podvádělo v manželství, muži chodili do klubů, co pro lidi znamenala čest a prestiž, ale prozrazení mileneckého poměru byl skandál... A dnešní dobu... Tak se musím pousmát, jak se svět změnil. Byl to milý výlet do minulosti.... celý text

Madame Curie 1938, Ève Curie

Kniha se mi nevím proč, četla dost rozvlekle (četla jsem vydání z roku 1938), ale i přes to, že to neutíkalo, je kniha nesmírně zajímavá. Člověk si zde uvědomí co všechno byla madame Curie ochotná obětovat pro vědu, pro dobro, jak byla paličatá a houževnatá v dobývání prvního gramu Radia... Co vše musela překonat. Když si člověk uvědomí své hodnoty, co je sám ochoten obětovat pro dosažení cíle a co obětovala tato houževnatá dáma. To je heroický výkon. Nebo to jak se zachovala na počátku války... Je to velmi silné a obohacující čtení.... celý text

Špinavá práce 2007, Christopher Moore

Já si omylem nejdříve přečetla druhý díl. A pak jsem si dodatečně sehnala i ten první. Musím říct, že mne špinavá práce hodně vtáhla a asi tak od půlky jsem měla problém knihu odložit. Je to velmi ulítlá kniha, ale občas mě tam rušili ty "postelový" chvilky, asi to tam patří, ale na mne to působilo, jako kdyby jste si četli pohádku o šípkové růžence (a princ na princeznu při pohledu na její poprsí tasil svůj penis). Asi to sem patří, ale mě ty postelové chvilky, trochu rušily, ale to je drobnost. Celá kniha je pro mne skvělé fantasy počtení, je to akční, rychle odcejpá, vtáhne to do děje a je vtipná. Takže celkově kniha skvělé čtení.... celý text

Leonardo da Vinci 2000, Dmitrij Sergejevič Merežkovskij

Mám knihovnu plnou starých knížek a postupně je pročítám, je to skvělé dobrodružství číst knížku, která má víc jak sto let :-). A s nadšením jsem se pustila i do Leonarda da vinci. Musím říct, že se knížka nečte tak snadno, jako když jsem četla pana Arbesa, ale jsem ráda, že jsem si knížku přečetla. Dozvěděla jsem se o Leonardovi da Vinci ne to co udělal, napsal, vytvořil, vymyslel, namaloval... Ale dozvěděla jsem se jaký byl člověk, v jaké konkrétní době žil, co se konkrétně v roce 1497 dělo, dětští inkvizitoři, moc církve a "jednoduchého" lidu, myšlení učenců Leonardových a tlak společnosti na Leonarda a jeho zastánce... Bylo pro mne hrozně zajímavé a krásné objevovat jaký byl Leonardo člověk, všestranný, umělecky založený, nadšený do objevování, matematik, mírumilovný, člověk, který dělá deset věcí na jednou a dělá mu potíž u něčeho vydržet delší dobu, člověk, který svou práci odevzdává se zpožděním, ale v perfektním stavu (neexistuje, aby jeho dílo mělo vady, takovou věc nepustí z ruky) a dobrosrdečný člověk. Pro mne to bylo skvělé poznání tak velikého člověka, z té neformální, soukromé stránky. Jsem moc ráda, že se ke mě knížka dostala :-) .... celý text

Řbitov zviřátek 1994, Stephen King

Knížka se mi četla dobře, je to příjemně napsané, hezky to odcejpá. Ale celou dobu to byl ... na můj vkus "čajíček" nebo to nezahrálo (pro mne) na citlivou strunu. Prostě jsem celou knížku přečetla celkem nezúčastněně, jako nějaký všední příběh. Je pravda, že mne překvapil vývoj myšlenkových pochodů pana doktora a ten konec je dost dramatický. Na konci knihy (asi posledních 60 stránek) to nabralo spád a bylo to napínavé, ale nějak mne to i přes to nechytlo.... celý text

Sova 2016, Samuel Bjørk (p)

Musím říct, že se pokaždé trochu leknu, když vidím objemnou knihu (co když se to nebude dobře číst?), ale tady se mi to už po prví stránce čtení nestalo :-) Je to skvělá napínavá detektivka, se zajímavým motivem. Hrozně rychle mě to chytlo a pokaždé, když jsem zase začala číst, pokaždé mne to okamžitě vtáhlo. A na konci knížky jsem se tím pohřbem nechala pěkně napálit :-D :-D já myslela, že to ... no to si přečtěte sami :-D Mohu jenom doporučit, skvělá kniha a rozhodně zůstane v knihovně :-) .... celý text

Lovci mafie 2013, Paul Lieberman

Na tuto knížku jsem narazila náhodou na e-shopu v knihkupectví a tak mne překvapilo, když jsem knížku konečně dostala, jak je objemná. Musím, říct, že ze začátku bylo pro mne trošičku problém se orientovat v postavách (vše jsou reálné postavy a příběhy jsou skutečné), jak jich je tam mnoho. Mnoho Gangsterů, mnoho policistů, ale v průběhu četby jsem se rychle zorientovala, kdo je kdo, aniž bych si musela vypisovat postavy na papír. Příběhy knihy jsou napsány velmi čtivým způsobem, není to žádný nudný dokument. Hodně vás to pustí nahlédnout pod pokličku "kuchyně" práci policie v poválečných létech, kam se jen tak nedostanete. A nakonec doslov i s fotografiemi skutečných gangsterů a poldů, často se mi stává, že jsou doslovy hrozně nudné, ale tady to tak není. A když jsem se dověděla, že autor pracoval na této knize přes 10 let, tak ta kniha na mne zapůsobila ještě víc. Je to moc zajímavá a čtivá kniha. A pokud se také lekáte objemných knih připomínající "bible", tak tady se bát nemusíte. Je to skvělá kniha o nesnadné práci spravedlnosti s podsvětím.... celý text

Aristokratka u královského dvora 2020, Evžen Boček

Tak i pátý díl jsem přečetla jedním dechem. Už to není jako u prvního dílu, kdy jsem se řehtala, až mi tekly slzy, ale pořád je to srdečný a chytrý (má to hlubokou myšlenku, zápletku...) humor. Je to velmi příjemné čtení, ke kterému se zase za čas ráda vrátím. Jen mne štve jedna, drobná, malá drobnost... Dočetla jsem... A šestý díl je v nedohlednu!!!! Vždyť teď vylezl z tiskárny ten pátý díl, ještě je skoro horký a já se nemůžu dočkat šestého dílu :-( To je jako s Pánem prstenů, když mi všichni říkaly jaké je to utrpení čekat rok na pokračování... :-D Ale těším se.... celý text