vodovodnice přečtené 233

Zvěrolékař mezi nebem a zemí 1991, James Herriot (p)

Zvěrolékař a jeho přátelé 1993, James Herriot (p)

To by se zvěrolékaři stát nemělo (1. a 2. díl) 1991, James Herriot (p)

Když se zvěrolékař ožení 1981, James Herriot (p)

Sittafordská záhada 1971, Agatha Christie

Je to velmi jednoduchá a příjemná detektivka na venkově. Hlavní hrdinka pátrající po vrahovi mne bohužel nijak moc nenadchla. V jednu chvíli je to dravá lvice a ve druhé chvíli se zhroutí u cizích lidí a vypláče se jim na rameni... Nějak mi to nesedlo. Ale je to skvělé čtení třeba na dovolenou nebo do metra. Rychle to odcejpá, má to spád. A zajímavé banální vyústění, které mne překvapilo :-)... celý text

Zapomenutá vražda 1986, Agatha Christie

Celou dobu jsem byla napnutá jak struna, co všechno se najde po tak dlouhé době, bylo to hodně zajímavé. Jen ten skutečný pachatel mne zklamal nebo překvapil. Asi jsem čekala něco jiného. Ale vlastně jsem se zatím v tipování pachatele ani jednou u A.G. netrefila, takže zábava s knížkou byla opět skvělá.... celý text

Vražda na golfovém hřišti 1992, Agatha Christie

Je to krásná a zamotaná detektivka. Četla jsem vydání z roku 1932 a musím bohužel říct, mi tento překlad nesedl. Není to vada detektivky, jen to vydání je staré a nezvykla jsem si na jazyk. Pan Poirot si s Hastingsem zde tykají a druhá věc co mne strašně rušila bylo používání (nevím jak se tomu říká) : "Musíme se podívaTI na mrtvého; Hastingsi, musíme se ihned rozjeTI so Francie..." . Už jsem četla několik starých knih se starší češtinou a celkem mi to nikdy nevadilo, ale tady mne ten překlad a starší čeština bohužel rušila. Jinak detektivka je patřičně zamotaná a pro mne nepředvídatelná. Příjemné prázdninové čtení :-) .... celý text

Deset malých černoušků 2009, Agatha Christie

Jak je tohle možný??? Ten zvrat na konci, to je naprosto něco ... nového :-) Šmankote tohle je neuvěřitelná, skvělá detektivka... Zažila po delší době knižní extázi. Po celou dobu nemám páru kdo je vrah, moje tipy postupně nevychází, tak si říkám, že: "tak fajn asi to bude tenhle ***" jenže ten taky padne... Krucipísek to není možné...: "né, tenhle vrah to určitě nebude..." A pak *** Já nemám slov, tahle knížka mne naprosto dostala. A ten závěr je prostě famózní a NEČEKANÝ. Musím říct, že co jsem zatím četla všechny detektivky, tak tahle je všechny trumfla. Nemluvě o dramatickém napětí, který stále stoupá. Konec mne naprosto překvapil. :-) Tuhle knížku z knihovny nedám :-D .... celý text

Vražda na faře 1998, Agatha Christie

Tahle detektivka mi trochu připomíná detektivku: smrt na Nilu, ale jen malým detailem a až na konci detektivky. Jinak to byla moc příjemná detektivka. Možná oproti zfilmovaným detektivkám s paní Marplovou, mne zde překvapilo, v knižní podobě vystupuje jen zřídka a vlastně aktivním pátračem je místní farář. Zápletka a způsob zabití byl velmi originální :-D .... celý text

Hadí doupě 1988, Agatha Christie

Další detektivka z řady knížek, které mám doma a dala jsem si za úkol, že je přečtu. Já jsem velmi nešikovný pozorovatel, takže ani tady mne ani ve snu nenapadlo, kdo je skutečným vrahem. Motiv zločinu zde je VELMI primitivní, ale o to víc mne překvapilo, co přimělo vraha zabít a jak potom všechny dovedně tahal za nos. Zatím jsem vraha neuhodla ani jednou. Jen mi trochu mrzí, že hlavní hrdina na mne působil trochu jako ňouma.... celý text

Smrt na Nilu 2004, Agatha Christie

Pro mne velmi zajímavá detektivka. Musím říct, že mne trochu rušilo u četby to filmové zpracování, protože jsem si pořád srovnávala s knížkou jak to bylo ve filmu. Ale i tak, jsem zde objevila pocity, situace postav, které kamera nezaznamená, jak se cítí nebo co si postavy myslí. Moc příjemné čtení to bylo.... celý text

N či M? 1967, Agatha Christie

Musím říct, že jsem si uvědomila až na konci knížky, že je to detektivka. Pořád jsem si říkala: Tak kdy bude ta vražda?... :-) Zase jsem se nechala napálit. Celá knížka na mne působila velmi optimistickým dojmem a spíš jako vyprávění dobrodružství. Že se tam stala vražda jsem si přečetla až na konci a vůbec si to neuvědomila :-) A hrozně se mi líbila chrápající morseovka :-D To jsem četla poprvé, takový originální signál jsem ještě nikde nepotkala, smála jsem se na celé kolo. :-D Velmi originální :-) Byla to velmi milá, netypická a vtipná detektivka.... celý text

Nultá hodina 1970, Agatha Christie

Detektivka A.CH. je pro mne hodně netypická. Protože se do děje dostáváte pozvolna a až teprve v půli knížky to najednou vezme grády a začne napětí naplno. První půlka knížky se tváří jako povídka o výletu pár lidí na venkov ke staré paní, člověk si v hlavě vytváří kdo bude asi odkráglovanej :-) , no nečekala jsem to. Stejně jako jsem pak hltala jako zběsilá zbytek knížky, jestli jsem vraha tipovala správně, samozřejmě, že jsem se nechala nachytat. A už vůbec jsem neodhadla proč nebo jak. Moc jsem si tuto detektivku užila.... celý text

Vždyť je to hračka 1971, Agatha Christie

Moje první přečtená knížka od A.Ch. Překvapilo mne, že jsem ani za mák do poslední chvále netušila kdo vraždil. A o to to bylo větší překvapení :-D . Knížka je útlá, rychle se přečte. Zápletka je jednodušší, ale ten konec mne obrovsky překvapil :-) . Takže se těším na další knížky od A.Ch.... celý text

V lese visí anděl 2015, Samuel Bjørk (p)

Nějakým omylem se stalo, že jsem se nejdříve dostala k: Sově a teprve pak jsem se dověděla, že ji předchází: V lese visí anděl. Takže jsem nejdříve četla Sovu a pak až Anděla. Každopádně, já si nemůžu pomoct, ale mě se Sova líbila o fous víc. Nicméně se mi i na téhle detektivce líbilo, jak napětí pozvolna stoupá a vtahuje si vás příběh víc a ke konci už vás rozčilují všichni co vás vyruší od čtení :-) . Bohužel mi, ale přišel příběh skoro zbytečně složitý, dost odboček, které taky dost vyprávěly, ale pak se nějak utnuly... Třeba třináctiletý Tomas? Bylo mu věnováno dost prostoru a nakonec nastoupil do auta a tím to skončilo... S hlavní linkou to pak už moc nesouviselo a mě zajímalo co bylo dál s těmi třemi dětmi, když už to tak rozvedli. Ano, nastoupili k učitelce, která jim jela pomoct, ale nesedí mi jak je to utnuté. Pak mne tu dost překvapila grotesknost hlavních postav: jeden detektiv se ztratí, nezvedá telefon, pak se ztratí další detektiv, nikdo neví kde je, pak se objeví první ztracený detektiv, rychle shání všechny dohromady, vyráží za jedním podezřelým, pak zjistí, že to není ten pravý podezřelý, pak se vydají na jedno místo, zjistí, že jsou špatně... Šmankote takový matlové to být přece nemohli! Já vím, že to bylo hrozně zamotaný a když čtete ty stopy, tak mě to vůbec nedávalo smysl a přišlo mi neuvěřitelné, že se v tom oni vyznali :-D . Každopádně detektivka měla zajímavý děj (motiv) i spád a vtáhlo vás to časem dovnitř jako magnet. Ale mě se víc líbila Sova.... celý text

Transfigurace 2006, Alex Grey

Když koukáte na jeho rannou tvorbu a prezentace v galeriích, aniž by jste si přečetli informace k tomu... Připadá vám autor instalací jako magor. Ale když si začnete pozorně číst knihu a k tomu prohlížíte fotografie instalací, najednou to začne dávat smysl. Některé instalace byly pro mne hodně těžko stravitelné nebo kontroverzní. Nad čím žasnu a zároveň mne to zaujalo, jak se přes studium a práci na patologii a přes experimentování s extází a trávou dostal k umění... Neschvaluji užívání drog. Ale to co vytvořil ty jeho pozdější obrazy, jsou fantastické a člověk by na to mohl koukat v úžasu hodiny. i ten obraz na obálce je úžasný, propracovaný do detailu, vyzařující energii. Život a tvorba tohoto umělce je velmi zajímavá, ne všechna tvorba se mi líbí, ale to přece nevadí :-) . Ty velké fotografie a podrobný doprovodný text dávají nový vhled na umění a hlubší myšlenku, přivedou vás k zamyšlení.... celý text

Kytice 2014, Karel Jaromír Erben

Útěk z tábora 14 2013, Blaine Harden

Na tuhle knížku jsem přišla díky dokumentu na festivalu Jeden Svět, kde Sin vypráví svůj příběh. Který je velmi těžko pochopitelný, alespoň pro mne. Třeba v tom dokumentu Sin vyprávěl, jak se v táboře už narodil, měl bratra a maminku a tatínka. Něco jako rodina tady je, ale není to to samé jako u nás. V táboře něco jako rodinná láska neexistuje. Pochopila jsem, že mezi rodiči, kteří žili i venku ano, ale v táboře vás zajímá jen jídlo a jak přežít. Takže když Sin vyprávěl o tom jak udal svoji matku a bratra, které pak přede všemi popravili, Sinovi to bylo jedno (protože se tam prostě staráte jen o to jak přežít), vedle něj stál otec, který při popravě plakal... Tenhle moment jsem rozdýchávala hodně dlouho. A dlouho mi trvalo než jsem to nějak vstřebala. Po filmu jsme měli i debatu s režisérem tohoto dokumentu, bylo to pro mne velmi obohacující a tam jsem se dozvěděla i o knize, kterou jsem si pak sehnala. Knížka pro mne byla skvělým doplněním toho co jsem už věděla z dokumentu a debaty s režisérem. A i když jsem viděla vyprávění Sina na kameru, tak i ta kniha se mnou v některých momentech zamávala. Je to vyprávění pro nás těžko pochopitelné. Ale dokud se Sin nedostal do Jižní Koreje (a pak cestoval po světě), tak do té doby nechápal co je to láska, přátelství a povinnost, do té doby to nikdy nezažil. Proto je to co Sin vypráví pro mne tak těžko stravitelné. Ale je to velmi upřímná výpověď a jsem za ni ráda, že jsem si ji přečetla.... celý text

S každou padající hvězdou 2018, Susan Elizabeth McClelland

Musím říct, že všechny knížky, rozhovory, dokumenty co jsem zatím četla / viděla o Severní Koreji, se týkaly pracovních táborů, útěků z pracovních táborů nebo KLDR (ale to byla jen střední nebo vyšší třída). Pak něco málo o historii. Ale zatím jsem nikdy nenarazila na někoho kdo by byl přímým "účastníkem" nebo přeživším hladomoru, byl ze spodní (nejchudší) třídy a podařilo se mu utéct z KLDR. Tedy u Sungdžua to bylo trochu komplikovanější. Ale chci říct, že jsem zatím nenarazila na žádný materiál tohoto typu a aby nebyl zprostředkovaný přes někoho. O to silněji to na mne po celou dobu četby působilo. Pro mne je už takhle nepředstavitelné, že se Sungdžovi podařilo přežít hladomor, když přišel o oba rodiče a byl úplně sám a bylo mu sotva deset, jedenáct let. Nebýt jeho kamarádů, vzájemné spolupráci a bratrství, které se mezi nimi vytvořilo, by tu dobu v KLDR nepřežil. Je to pro mne velmi silný, neuvěřitelný příběh. Jsem ráda, že jsem na knížku narazila. A svým vyprávěním toho co autor všechno přežil, je jedinečná (alespoň pro mne).... celý text

Noc, kdy nesvítil měsíc 2004, Bertram Arthur James

Na tuhle knihu jsem narazila úplnou náhodou, ale zaujal mne obsah a protože mne toto téma zajímá, s chutí jsem se vrhla do četby. Knížka je napsaná velmi čtivě, příběh Artura a jeho života zajatce do posledního dne války je doslova ohromující. V mnohém to měl jednodušší, nebyl žid, ale zajatý anglický voják. Ale životní energie, se kterou se neustále pokoušeli o útěk, nevyšel jeden, zkusili druhý způsob, vynalézavost... Taky je neuvěřitelné co všechno jim prošlo, zaplaťpánbůh, protože jiní byli za to okamžitě zastřeleni. Velmi obdivuji všechny co si jakýmkoliv zajetím museli projít. Skvělé je, že kniha obsahuje i fotografie z táborů - tunelů, hlavních aktérů. Pak v knize také najdete přílohu s krátkými vysvětlivkami k jednotlivým událostem, které by ale odbočovali od tématu, ty najdete na konci knihy. A pak je tam příloha pár témat (dovysvětlení), která jsou obsáhlejší a ty jsou také na konci knihy. Co je skvělé, že díky přílohám, je i člověk neznalý daného tématu / historie - v obraze. Díky číslování si může člověk vzadu přečíst dovysvětlení a zároveň to nepřekáží ve vyprávění. Kniha je moc povedená i co do doplňujících informací a krásně se čte.... celý text