vodovodnice přečtené 233

Hoď se do pogody 2019, Sandra Pogodová

Knížka je to veselá, nutno říct, že historky od Sandry jsou veselé až se smějete na celé kolo, v tramvaji se řehtáte až se lidé ohlížejí a u pana Pogody, který vypráví jemným způsobem, u něj si člověk vychutná vytříbenou češtinu a na co všechno nepřijde. Jeho styl humoru je jemnější a zahřeje na duši.... celý text

Oznamuje se vražda 2008, Agatha Christie

U každé další knížky od A. Ch. mě nesmírně překvapuje jak velkou měla představivost a jak je pokaždé detektivka jiná, zase je tam něco nového, překvapivého, příběh je zamotaný. Nechávám se unášet příběhem, nechávám se překvapit a znovu napálit, kdo je vrahem. Skvěle jsem si detektivku užila.... celý text

Poslední weekend 1991, Agatha Christie

Ač je to detektivka s jednoduchým motivem, stejně mě pokaždé u Agathy Christie překvapí, jak originálně vymyslí zápletku. Zatím co jsem od ní četla všechny knížky nebo viděla i filmové verze, vraždy jsou třeba podobné, ale vždy je tam hodně originálního, jedinečného. Agatha se zatím nikdy neopakovala. Fikanost vraha mne překvapila a nečekala jsem to, tipovala jsem úplně jiné osoby. Vždycky, i když se netrefím, mne A. Ch. skvěle pobaví.... celý text

Jak vyrobit bumerang 1987, Luděk Sobota

Některé scénky jsem ani neznala, ale i přes to, že jsou už staršího data, scénky, přednášky ani rady a porady neztrácejí na humoru. Při každé kapitole se člověk výborně pobaví a kolikrát vedou Šimek, Sobota, Nárožný takové dialogy, kde se tahají za slovo, u čeho by vás to nikdy nenapadlo. Na zvednutí nálady, je to skvělý recept.... celý text

Nekromant Johannes Cabal 2012, Jonathan L. Howard

Na knížku jsem se těšila, po přečtení recenzí a když se konečně dostala na tuto knížku řada, četla se hezky, ale přišla mi taková průměrná. Horor jsem tam hledala marně :-( . Přišlo mi to jako pohádka pro náctileté, chtěla jsem zkusit něco co běžně nečtu a tahle knížka mi nesedla. Není špatná, čte se dobře, je tam zajímavý děj, ale nějak to pro mne byla nuda.... celý text

Panama Papers 2017, Bastian Obermayer

Knížka se ke mně dostala omylem. O to jsem byla víc zvědavá jaké to bude. Napsané / přeložené je to skvělé. A když si člověk uvědomí,že je to reálné, tak si připadám, jako bych četla scifi. Vytane mi na mysl: hladové hry, 1984, ... a spoustu dalších. Když to člověk hltá delší dobu, několikrát mě doslova fyzicky bolela hlava z toho, jak jsem se soustředila, přemýšlela o tom, abych si dokázala to nepředstavitelné - reálně představit. Přemýšlela jsem o reportérech, co všechno vydrželi. Tahle knížka nutíkzamyšlení.... celý text

Saturnin 1954, Zdeněk Jirotka

Ze začátku jsem byla překvapená, jak se filmová podoba knihy skoro vůbec neliší. Časem jsem zjistila, že ve filmu mi spoustu věcí unikalo, spoustu vtipů, které jsem si v knize hezky vychutnala. Jinak knížka vtipná je, není to humor u kterého se třeba řehtáte, ale pohladí na duši. A v kombinaci s filmem, je to skvělé dílo a obě verze se skvěle doplňují.... celý text

Presidentův vězeň 1969, Vladimír Škutina

Knížka je to útlá a rychle se přečte, ale nijak zvlášť úžasné dílo to není. Nebo ve mne nenechala knížka tak silný dojem. Chápu absurditu procesu pana Škutiny, ale... Je mnoho lidí, kteří dopadly mnohem hůř a také nic neprovedli a seděli jako političtí.... celý text

Šarlatový a černý 2011, John P. Gallagher

Když jsem viděla film, který je skvělý a dala bych mu pět hvězdiček, tak jsem si koupila i knížku, abych si ji přečetla a dověděla se víc. Nevím proč, ale knížka se mi četla hrozně obtížně, snad je to tím stylem psaní, který je vedený jako popis a ne jako vyprávění, zvykla jsem si na to snad až od půlky knihy. Knížku jsem četla hlavně pro doplnění celého příběhu, obsažené informace a příběhy, které obsahuje. Knížce musím dát čtyři hvězdičky, protože film je podle mne lepší než knížka. I přes to, že je v knížce víc informací, které se do filmu nevešly.... celý text

Jmenuju se Ozzy 2011, Ozzy Osbourne

Když jsem si teď po sobě přečetla: Dlouhá trnitá cesta z pekla a Heroinové deníky, tak tuhle knížku musím dát na třetí místo. A s velkým náskokem na prvním místě jsou Heroinové deníky. Tahle knížka ve mne probudila hodně vzpomínek na alkoholika, kterého jsem měla možnost poznat hodně z blízka. Ale o to je to syrovější pro lidi, kteří s feťáky nebo alkoholiky nemají tolik zkušeností. Tady vidíte, jak vypadá skutečný život alkoholika. Musím říct, že mne překvapilo, že Ozzy velmi otevřeně mluví o alkoholické závislosti, svých vzpomínkách, ale o drogách zde mluví okrajově, jako by jen doprovázely alkohol jen mírně. V podstatě je o nich vždycky jen letmá zmínka. Takže přečtení této knihy, bylo pro mne zajímavé, zjitřilo to hodně pocitů a vzpomínek, které mám s vlastní zkušeností s alkoholikem. Velmi obdivuji jeho ženu Sharon, co s ním vydržela.... celý text

Básničky na tři slova 2021, František Novotný

Poezii moc nečtu, spíš mne baví rýmovánky nebo vtipné básničky od Plíhala. Ale spirituál kvintet mám ráda a když jsem dostala knížku k vánocům, byla jsem zvědavá co se v ní ukrývá. Knížka je z básniček, které byli složeny při koncertech, na náhodně zadaná slova publikem a autor na ně pohotově musel vymyslet verše v časovém limitu dvou zahraných písní. Když si uvědomíte jaké šílené kombinace diváci vymyseli a časový pres maximálně 10 minut na vymyšlení básně... Obdivuji hluboce Františka Novotného co dokáže pohotově vydolovat ze své hlavy a dokonce dát do básní i nějakou myšlenku nebo smysl. Je to krásná knížka a každému bych ji doporučila, i čtenářům, kteří poezií nemusí. U téhle poezie se i pobavíte :-) .... celý text

Heroinové deníky 2011, Nikki Sixx (p)

Tak tahle knížka mne dostala. Bylo to docela překvapení, protože jsem od toho čekala další životopis slavné hvězdy. Ale kdyby jste viděli i jen tu grafiku knihy :-* Každá stránka je originálně stylově vyzdobená. Není zde číslování stran, takže si musíte vzít záložku k ruce, jinak se ztratíte. A ten příběh samotný je skvělý, čte se to jedna báseň. Jestli budete moct sehnat tuhle knihu, určitě neváhejte, zklamaní nebudete. Je to luxusní knížka a tu z ruky nepustím :-D .... celý text

Dlouhá trnitá cesta z pekla 2009, Neil Strauss

Nejsem fanynka MM, ale zajímá mne jaký takový hle člověk je. Každý člověk má v sobě nějakou třináctou komnatu, kostlivce, tajemství, které nechce aby vyšlo najevo a přesto to určitým způsobem ovlivňuje náš život. Stejně tak naše temné já. Proto pro všechno, jak se staví MM na veřejnosti jsem chtěla poznat co o sobě prozrazuje v této knize. Nechci číst věci, co napsal někdo jiný. Kniha je velmi zajímavá i pro nefanoušky. Životopisy nečtu, většinou je to jak telefonní seznam, ale tato kniha se čte jedním dechem. Občas jsou tam místa, kde ... mi to hlava nebere, ale jsem velmi ráda, že jsem si mohla přečíst tuto knihu a dozvědět se něco jiného než co píší média.... celý text

Smrt v oblacích 1991, Agatha Christie

Před lety, už je to dávno, jsem viděla filmovou verzi... A stejně už jsem při čtení knižní předlohy úplně zapomněla kdo a proč vraždil. :-) O to bude zajímavější si zase filmovou verzi pustit. Knížka samotná je zajímavá, od začátku Hercule Poirot čaruje a jeho myšlenkové pochody jsou nedostižné a vždycky překvapivé. Je pro mne moc zajímavé pozorovat jakou má A.Ch. neskutečnou fantazii, v této knížce je velmi netradiční provedení vraždy a je skvělé, jak je to promyšlené, jak to vše do sebe zapadá.... celý text

Třikrát slečna Marplová: Kapsa plná žita / Mrtvá v knihovně / Není kouře bez ohýnku 1991, Agatha Christie

Výběr těchto třech detektivek je brilantní. U každé byl motiv nečekaný, nečekaný způsob i nečekaný pachatel. Všechny tři detektivní romány mne opět překvapili a velmi jsem si čtení užila.... celý text

Študáci a kantoři 1968, Jaroslav Žák

Milé čtení ze školního prostředí z dob učitele "Igora Hnízda". Člověk i když to třeba nezažil, úplně vidí: Obecnou školu :-D .

Pan Poirot se vrací 1976, Agatha Christie

Musím tedy říct, že A.Ch. je mistryně. Vraždu Rogera Ackroyda se tváří jako běžná detektivka a na konci?! Takový šok. Něco naprosto nečekaného, úplná extáze, byla jsem naprosto uhranutá, jak jsem se nechala ošálit. Detektivku jsem si naprosto užila. Detektivka pět malých prasátek byla skvělá a napínavá, motiv pátrat po vrahovi po 16 letech je velmi neotřelý a leckdo by si na tom vylámal zuby, pátrat v tak dávné době. Ani jsem nevěděla, že i tento příběh byl zfilmován, ale už si na něj pamatuji jen mlhavě. Ale knižní předloha je velmi napínavá a vcucla mne do děje ani jsem nevěděla jak. Je to perfektní knížka :-D .... celý text

Perla Janis Joplin 1995, Ellis Edward Amburn

Zkoušela jsem si knížku přečíst, když se ke mě knížka dostala. Musím říct, že osobu Janis Joplin neznám, slyšela jsem o ní, ale moc toho o ní nevím. Takže jsem se s chutí do knížky pustila, ale styl jak je napsaná mi asi nesedí. Přečetla jsem 70 stránek, ale bylo to pořád to samé. Kdo co řekl autorovi knížky, sled dlouhé řady jednovětých odpovědí od hromady lidí. Příklady píšu svými vlastními slovy: šel jsem po městě, kde vystupovala Janis v barech, její bar byl zavřený, ale v sousedním mi barmanka řekla:" Janis sem přišla opilá a opilou jsme jí vyrazili." Pak mi spolustolovník řekl: jo Janis, to byla milá holka, koupil jsem jí pití a pak jsme se pomazlili." A takhle to následuje dál celé dvě první kapitoly: Tomy řekl: Janis byla milá holka, úplně jiná než ostatní, fakt milá, prožili jsme spolu asi týden v kuse, bylo to fakt vášnivý a pak začala chodit s Jorgem a mě zlomila srdce, já jí fakt miloval, ale ten týden je nezapomenutelný. John řekl: Na škole to byla taková tichá, ošklivá holka, ani si jí nikdo nevšímal, ale že by po ní někdo házel kamínky si nepamatuji. Sintia řekla: Janis byla jiná, tady jakmile někdo vybočuje, tak to místní nesnesou, je to velký problém pro všechny místní. XY řekl: Holky na střední byli řazeny do dvou kategorií, holky co jsou princezny ročníku, pak holky co nebudou princezny a skončí na ocet. A Janis nepatřila ani do jedné, měla svoji kategorii: Děvka. Po těch sedmdesáti stranách takového textu jsem byla trochu unavená, těšila jsem se, že se něco dozvím. První dvě kapitoly jsou jeden dlouhý seznam lidí, co kdo o ní řekl o jejím dětství a dospívání v jedné, dvou větách. Třeba to pak je už lepší, ale knížku jsem odložila. Ale z toho co jsem si přečetla v knížce, to měla složité, byla ošklivá (podle ostatních) a chtěla uznání, které se jí nedostávalo, pak se bouřila, chtěla žít po svém, ale žila mezi lidmi ( ve městě přísně konzervativním), mezi lidmi, kteří vám neodpustí žádnou odchylku, žádnou chybu... Občas je těžké se v knize vyznat kdy kam odjela a pak se vracela zpět do rodného města. Janis Joplin to měla těžké v dospívání, toužila po lásce a uznání, které se jí v rodném městě nedostávalo.... celý text

Muž v mlze 1977, Agatha Christie

Překvapilo mne, že A.Ch. psala i detektivky, jejichž motivem nebyli jenom vraždy, ale napsala detektivky i s motivem krádeže (bez vraždění). Jedná se zde o povídky, které jsou výrazně kratší, někdy mne mrzelo, že končí třeba: "A teď víme jak to bylo a teď to předáme policii aby vše napravili..." Na druhou stranu, povídky jsou krátké a když tam chcete vtěsnat smysluplnou myšlenku, tak se to prostě musí ořezat... Je zde od každého detektiva po čtyřech povídkách, takže nuda rozhodně nehrozí :-) .... celý text

Doživotí: Autentické výpovědi doživotních vězňů 2007, Luboš Xaver Veselý

Když mám hodnotit knihu, musím hodnotit knihu ve dvou rovinách. Jedna rovina je jaké otázky klade pan Xaver. Jeho styl rozhovorů. A druhá rovina je obsah knihy = výpovědi vězňů. Styl jakým pan Xaver zpovídá vězně je strašný, styl pana Xavera mi nesedí, já vím, že má pan Xaver spoustu obdivovatelů, kterým tento styl vyhovuje.... Krucifix, mě ale nezajímá copak xy dneska papal k obědu... Když jsem četla první rozhovor, myslela, jsem, že snad knížku odložím okamžitě, protože první rozhovor byl prostě hrozný. Na štěstí jsem to překousla a četla knihu dál. Musím říct, že v knize hodně záleželo asi jakou měli vězni náladu nebo jaké to byli osobnosti, protože otázky, které pan Xaver pokládal byli někdy opravdu hrozné, ale když byl vězeň vzdělaný, chytrý, výřečný... Tak jste se najednou dozvěděli mnohem víc zajímavých věcí a měli jste mnohem větší "vhled" na danou osobu a jeho příběh. A jiné osoby, které třeba tak výřečné nebyli, nebo nebyli tak sdílní nebo působili třeba naštvaně nebo velmi stručně, tak ten rozhovor byl doslova utrpení (pro čtenáře). Takže obsah knihy je velmi zajímavý, to co vypráví zpovídaní, ať už je to pravda nebo ne. Ale otázky, které kladl pan Xaver byli někdy opravdu strašné, otázky typu: -"Takže jak to bylo? Zabil jste tu paní?" -"Nezabil" - "Tak proč vás odsoudili na doživotí?" - "jsem se ožral, nic si nepamatuju" - "Tak jak jste zabil tu paní?" - "Máte to ve spise." - "Ano, ale tak mi to popište..." - "Nechci na to odpovídat." - "Tak jak to bylo?" ... Nebo třeba: -"Píše vám někdo?" -"Nikdo mi nepíše." -"Ani rodiče?" -"Nemám nikoho." -"Ani kamarádi?" -"Nemám kamarády." -"A co přítelkyně?" -"Nemám přítelkyni." -"Vy nedostáváte žádné dopisy?" -" Všichni se na mne vykašlali, nikdo mi nepíše." Šmankote, je takových věcí na co se může pan Xaver zeptat a on se v některých rozhovorech ptá na jednu věc desetkrát!!! Takže některé rozhovory jsou opravdu strašné, ale záleží na dotazovaném, nicméně obsahem je kniha pro mne nesmírně zajímavá. Kdybych hodnotila pana Xavera, dám mu dvě hvězdičky. Ale obsah knihy hodnotím na čtyři hvězdičky.... celý text