woodward
přečtené 1237
Krása nesmírná
1998,
Irina Karnauchovová (p)
Jako kluk jsem Krásu nesmírnou přečetl nesčíslněkrát. Drak Gorynyč, Kostěj Nesmrtelný, překrásná Vasilisa; bylo to úžasný, navíc s nádhernými ilustracemi. Takovou chaloupku na kuří nožce jsem už potom nikde neviděl.... celý text
A jiné povídky
1971,
Ivan Vyskočil
Líbí se mi obsah, kde jsou vyjmenovány i "povídky, které by byly v této knize, kdyby je autor napsal". A nejvíc mě dostala povídka o příšerné obci Brtajbly, kde pode statistik je nejzdravější podnebí, jenže...... celý text
Klobouk ve křoví
1966,
Jiří Voskovec (p)
Všechny komentáře jsou zbytečné. Stačí smeknout a přidat pět hvězdiček.
Bidýlko
1965,
Emil Vachek
Excelentní prvorepubliková klasika o stárnoucím zloději Stavinohovi a osamělém činžáku na periférii, zvaném Bidýlko. Jedna známá, když chtěla svému muži dát najevo, že to či ono by nebylo rozumné, vypomohla si občas slovy utahané Lojzis: "No, to by byli vůl, Ferdáčku"! Nenápadná, skvělá knížka.... celý text
Zpívající pistole
1995,
Max Brand (p)
Kovbojka jako vyšitá. Někdy prostě člověk cítí, že je čas na pokleslý žánr, a je pak dobře mít po ruce třeba právě Maxe Branda.
3x lord Petr
1971,
Dorothy L. Sayers
Paní Sayersovou a její detektivky mám rád. Lord Petr jako detektiv nemá chybu; nejenom že mu to pálí, ale je to i vzdělaný člověk, což jaksi u dnešních čtenářů bývá spíš na škodu, ale čert je vem. Je to očividně sen všech paní a dívek, včetně autorky samotné, což je v pořádku; kde jinde by si člověk měl plnit své sny když ne ve vlastních knihách. Ty příběhy jsou chytré, zábavné a vtipné, typicky anglické. Autorka nikdy neopomene čtenáři naznačit, že není třeba se nepřiměřeně rozrušovat, protože to není "doopravdy" ale jenom "jako". Například hned na začátku prvního příběhu lord Petr telefonuje se svou matkou, ovdovělou vévodkyní z Denveru, a volá na svého sluhu: "Buntere, Její Milost mi tady povídá, že jeden počestný architekt z Battersea našel ve vaně mrtvolu." Opravdu, mylorde? To je velmi potěšitelné!" Typicky anglický přístup k příběhu, který má být napínavý, ale neměl by člověka vyděsit. Přesně ve stylu klasických filmových bondovek ze šedesátých let. Ovšem paní Sayersová tohle napsala o nějakých třicet let dřív.... celý text
