wooloong
přečtené 1069
Bretaňské zlato
2016,
Jean-Luc Bannalec (p)
Bretaň, její příroda, lidé a magické příběhy. A taky jeden klokan. O tom ta knížka byla především. Detektivní zápletka mi nepřišla ani nijak brilantní ani nijak zajímavá.... celý text
Jeden plus jedna
2016,
Jojo Moyes
Dvě hvězdy za celkem slušný humor a jedna za to, že jsem se sekla ve výběru literatury, a tudíž nejsem objektivní hodnotitel. Některé okamžiky byly tak absurdní, že mi svou vykonstruovaností připomínaly Stoletého staříka a Analfabetku Jonase Jonassona. Jinak červená knihovna jak vyšitá.... celý text
Hra s ohněm
2016,
Tess Gerritsen
Jeden z nejlepších příběhů od autorky z doby, kterou je třeba si neustále připomínat, abychom nikdy nezapomněli a aby se už nikdy nic podobného nemohlo opakovat.
Tělo a krev
2014,
Michael Cunningham
Pár týdnů předtím jsem dočetla Domov na konci světa a při čtení tohoto románu jsem měla neustále pocit dejá vu. Homosexuálové, problematické rodinné vztahy a odcizení, homo i hetero sex, drogy, hudba (méně než v Domově, ale přece), AIDS, zoufale tragické osudy většiny hrdinů. Styl psaní se mi líbil, ale ty postavy a jejich osudy mě až tak nenadchly, až na Cassandru, ta byla moc fajn.... celý text
Na co Alice zapomněla
2015,
Liane Moriarty
Tajemství, která se postupně vynořovala v Alicině paměti, nebyla zdaleka tak tíživá a dilemata tak závažná jako v Manželově tajemství, děj působil civilněji a také uvěřitelněji, postavy byly mnohem životnější. Příjemné čtení na sychravé podzimní večery.... celý text
Domov na konci světa
2005,
Michael Cunningham
Jsem trochu v rozpacích. Žádná postava románu mi nebyla doopravdy sympatická a s žádnou jsem nedokázala soucítit, takže jsem se ani nedokázala do příběhu náležitě ponořit. Nejlepší byl asi začátek, dětství, od puberty jsem občas dost nechápala motivaci hlavních postav a už vůbec jsem nechápala Clare, obzvlášť její poslední rozhodnutí. Přišlo mi vůči Rebecce obklopené pozorností a láskou sobecké a hloupé.... celý text
Liga vyděšených
1999,
Rex Stout
Četla se mi trochu lépe než předchozí dvě (Osudné šampaňské a Němý řečník). Buď už si začínám na autorův styl psaní zvykat nebo je napsaná čtivěji. Dočetla jsem ji do zdárného konce asi za pět dní, přesto mě neupoutala natolik, abych v četbě detektivek Rexe Stouta pokračovala. Dám si od nich oddech a uvidím, jestli se mi po Nerovi a Archiemu začne časem stýskat. Oceňuji smysl pro humor, na konci dobře odhalenou a vysvětlenou zápletku, ale něco tomu prostě chybí. Napětí a čtivost, která chytne a nepustí až do samotného konce.... celý text
Němý řečník
1977,
Rex Stout
Můj druhý pokus o Nero Wolfa. Osudné šampaňské jsem horko těžko přelouskala, u Němého řečníka jsem se s vypětím sil doplazila za dva dny na stranu 51 a rozhodla se, že za tolik úsilí, námahy a sebezapření mi ta beletrie opravdu nestojí. Navíc mi absolutně nevyhovovaly drobné fonty, které mi ztěžovaly čtení. Tak jsem přeskočila na stranu 170 a přečetla si alespoň, kdo to spáchal a proč. Jedna jediná hvězda je za pár vtipných hlášek. Poslední šance Nero Wolfa mi leží na nočním stolku - Liga vyděšených.... celý text
Osudné šampaňské
1997,
Rex Stout
Můj první Nero Wolfe. Asi to nebude literatura pro mě, ale vůbec jsem se nedokázala začíst. V půlce stránky jsem zjistila, že mi oči jen tak mimoděk kloužou po písmenkách, tak jsem se vrátila na začátek, a s vypětím všech sil se znovu soustředila. Pokud mě knížka zaujme a mám dost času, není pro mě problém přečíst třista i víc stránek denně nebo obětovat noc a dočíst se k ránu až nakonec. Tahle knížka se mi válela na nočním stolku bezmála týden a dočetla jsem ji jen s vypětím všech sil. Jednu hvězdičku dávám za smysl pro humor, druhou za logickou a dobře shrnutou zápletku a třetí asi ze soucitu.... celý text
Lesní lišky a další znepokojivé příběhy
2016,
* antologie
Transit - dobře napsaná a zajímavá povídka s pointou **** Čarodějná kolébka - trochu divná ezoterická slátanina, za špetku atmosféry ** Lesní lišky - příběh s napětím a zajímavým rozuzlením, ačkoli ne vše bylo vysvětleno **** Motýl - s napětím jsem čekala, co se z toho nakonec vyvrbí. Žádná závěrečná pointa se ovšem nekonala, takže jen takový nijaký rádoby poetický blábol. * Kéž bychom tu byli taky - dystopie o reálném světě a úniku do virtuální reality. Zdaleka nic originálního, ale číst se to dalo *** Gordonův příběh - jako sci-fi dost ulítlé. Doslova. Jako hříčka dobrý, ale nechápu, co tím chtěl autor říci.** Temná zhouba, uzda smrti - pro mě nejlepší povídka. Fantasy na motivy severské mytologie, nejsilnější příběh ze všech. ****... celý text
Krotitel
2015,
Camilla Läckberg
Hodně drsné až odporné, ale taky patřičně napínavé. Knížku jsem přečetla za dva večery a od půlky knihy jsem se už nedokázala odtrhnout, nicméně jsem na konci čekala nějaké překvapení, jak to u knih této autorky bývá. Celá zápletka byla až moc průhledná.... celý text
Kam se poděla Elizabeth
2016,
Emma Healey
Tak jsme se nakonec dozvěděli, kam se poděla Elizabeth i Sukey, i to, kam odchází mysl staré milé a mnohem více než roztržité dámy Maud, která kupodivu navzdory mizejícím myšlenkám, popleteným vzpomínkám a poztráceným papírkům obě záhady vyřeší. Nebylo to špatné čtení, vlastně perfektní sonda do mysli člověka s Alzheimerem, jenom jsem měla někdy pocit, že společně s Maud ztrácím tak trochu i sama sebe. Asi bych se měla dát vyšetřit.... celý text
Farma
2016,
Tom Rob Smith
Četla se dobře, od cca poloviny knížky jsem se už neodtrhla. Tak o sto stran míň by knížce prospělo, mělo by to větší spád. Hodně vadily černé čtverečky "filmu" na každé stránce, protože opticky přebíjely text.... celý text
Mezi tiárou a orlicí
2006,
Vlastimil Vondruška
Na rozdíl od detektivek, které působí přeci jen trochu naivně, je tohle příjemné počtení, které čtenáře vtáhne do 11. století a podá mu velmi poutavě a zajímavě události ze života prvního českého krále Vratislava. Autor se pevně držel těch několika faktů, které jsou o Vratislavovi známé, a obalil je čtivým dějem a zajímavými vedlejšími postavami. Historické nepřesnosti se sice vyskytly, ale mnohem více mi vadily překlepy, podivné dělení slov na konci řádku a často se opakující obraty a výrazy. Postavy se například až příliš často chovaly smířlivě, ale zaplaťpánbu, dívky a paní nezvedaly zas tak často suknice jako v detektivkách.... celý text
Manželovo tajemství
2014,
Liane Moriarty
Knížka o vině a trestu. Do Dostojevského to má daleko, ale špatná knížka to není. Dobře se četla, postavy sice jednaly a mluvily místy trochu papírově, ale to vyvážilo pár opravdu pěkných okamžiků a myšlenek.... celý text
Mrtvý posel
2016,
Vlastimil Vondruška
Dobře a do podrobností promyšlená zápletka i její řešení. Škoda toho useknutého konce. Dvě tři stránky na konci navíc by podle mě stačily na pět hvězdiček.
Zločin u kostela
2016,
Mel Starr
Přišlo mi to o něco lepší než předchozí díl, trochu mi tam vadily pasáže, kdy hlavní hrdina někam šel, tam čekal celou noc až do rána, ale nic nového neobjevil. Ty byly zbytečné, daly se odbýt jednou větou a nikam děj neposouvaly.... celý text
Neklidné kosti
2015,
Mel Starr
Knížka se díky jednoduchému stylu vyprávění dobře četla. I špetky toho humoru jsem se dočkala. Ale byl to spíš historický román s trochou té detektivní zápletky, protože mnohem větší prostor dostaly myšlenky a úvahy hlavního hrdiny (asi nejlepší část knihy), popisy lékařských postupů, láska k lady Joan (ad vice versa, malinko červená knihovna) a konečně trocha toho pátrání, které se dost často posouvá kupředu jen díky náhodě.... celý text
Kapitán Smrt
2010,
Dominik Dán
Hezky vykreslená doba, se Svobodnými zednáři to už bylo ovšem na hraně a v dlouhém výkladu starého profesora vyloženě rušilo nespisovné vyjadřování. Jednu smrt na konci si mohl autor ušetřit, ta byla zbytečná a sloužila jen k vyřešení Krauzova dilematu, který vlastně dilematem díky okolnostem ani nebyl.... celý text
