wooloong přečtené 1068

Quo vadis 1990, Henryk Sienkiewicz
5 z 5

Tuhle knížku jsem četla během puberty snad třikrát a strašně se mi líbila. Hlavně hostina u Nerona, co si namátkou vzpomínám. A Petronius a Ursus byli, každý svým způsobem, prostě pašáci!... celý text

Horský samet 1992, Jude Deveraux (p)
2 z 5

Druhý díl mě už tolik nenadchnul, protože jeho děj, třebaže se týkal jiných osob, byl zasazen tentokrát do Skotska a zápletka byla samozřejmě také jiná, by se dal stejně jako v prvním díle shrnout stejnou větou: Nezkrotná krasavice po zdolání mnoha překážek a intrik nakonec přijde o poctivost v náručí toho správného chlapíka (dalšího bráchy Montgomeryho). Na Sametovou píseň a Sametového anděla jsem už neměla odvahu. Obávám se, že by to bylo podobné.... celý text

Sametový slib 1992, Jude Deveraux (p)
3 z 5

Tuhle knížku jsem četla zhruba před dvaceti lety. Inu, taková červená knihovna zasazená do historických reálií, ale čtivost a napětí jí nelze upřít.

Afterdark 2007, Haruki Murakami
4 z 5

Líbilo se mi, jak se postupně odhaluje záhadný příběh Eri tak, jako cesta její sestry vede nočním městem až k úsvitu.

1Q84: Kniha 1 a 2 2012, Haruki Murakami
4 z 5

S konečným hodnocením si počkám až na poslední knihu, ale zatím mě příběh potěšil. Lovestory okořeněná trochou fantastiky. Až na výjimky se tentokrát autor zdržel příliš explicitně popsaných sexuálních scén, uf, snad už se z toho konečně vypsal a vrazí svou bohatou fantazii někam jinam. Mohl si ušetřit citace celých literárních pasáží, ale snad to nakonec bude mít smysl a zapadne to do příslušného místa puzzle celého příběhu. I když část básně o japonském císaři byla pro středoevropana přinejmenším zajímavá. Jakožto příslušnice malinkého nárůdku hodně daleko od Japonska mě pan Murakami zatím vždycky pohladil po duši nějakou tou zmínkou o české hudbě nebo jiných reáliích. Tentokrát to byla samozřejmě Janáčkova Symfonietta a "zelené pláně země České" (kde bychom vzali celé pláně, možná tak políčka a občas nějaký ten les), které prolínají celým příběhem.... celý text

O čem mluvím, když mluvím o běhání 2010, Haruki Murakami
4 z 5

Sice nejsem žádný nadšený běžec, takže jsem si nijak nevychutnala popisy různých marathonů, ultramarathonů a tréninkových plánů, ale zato jsem se mezi řádky dozvěděla pár zajímavostí o autorovi mých oblíbených knížek. Už chápu, proč jsou jeho hlavní postavy (třeba Aomame nebo Kafka) takoví urputní systematici, kteří dbají na zdravou výživu a důslednou péči o svou tělesnou schránku. Odkoukali to od svého "taťky", co jim na stránkách svých románů vdechl život.... celý text

Kafka na pobřeží 2010, Haruki Murakami
5 z 5

Zatím asi nejlepší "Murakamovina", co jsem četla. :o) Líbilo se mi prolínání dvou příběhů, zajímavé postavy v čele s panem Nakatou, ale ani Hóšino, pan Óšima, slečna Saeki a samotný Kafka nezaostávají. Fantazie a fantastičnost, tajemství, napětí, humor. Příjemný koktejl na několik dobře strávených večerů.... celý text

Norské dřevo 2005, Haruki Murakami
4 z 5

Nebylo to špatné, ale už jsem četla od Murakamiho lepší věci.

Alchymista 2005, Paulo Coelho
1 z 5

Tohoto autora mi mé okolí tak vychválilo, že jsem sáhla alespoň po Alchymistovi, abych byla trochu v obraze. Knížka je to útlá a malá, čekala jsem, že to přečtu na jeden zátah. Ouha! Válela se mi na nočním stolku aspoň 14 dní. Asi jsem něco zásadního nepochopila, ale tak plytkou a mělkou knížku, která si hraje na hóch literaturu, jsem už dlouho nečetla. Hluboké a zasadní myšlenky (všechny do jedné převzaté a mnohokrát a lépe zpracované) podané takovým způsobem, jako bych se dívala na sochu Davida, kterou někdo přetesal na Mikimauze. Vadila mi časová neukotvenost. Zezačátku mi děj podle způsobu líčení zapadal div ne někam do středověku, pak se tam objevil závěs z igelitu (cca padesátá léta minulého století?) a podobně. U výroku "poušť ví vše" se mi chtělo zařvat: "Ale kdeže, poušť ví úplný kulový!" Ale bylo po desáté večer a dopustila bych se rušení nočního klidu. Místo toho jsem poctivě dočetla v očekávání, zda se nějaká ta spásná originální a úžasná myšlenka neobjeví alespoň na konci. Neobjevila. Aspoň vím, že jsem doposud o nic zásadního nepřišla.... celý text

Carpe Jugulum 2000, Terry Pratchett
5 z 5

Terry Pratchett a jeho knížky o Zeměploše prostě nemají chybu. Je to přesně ten druh šíleného, bláznivého, hravého a absurdního humoru, který miluju. Navíc se mezi všemi těmi nafoukanými mágy, svéráznými čarodějkami, chemicky nestabilními draky, vznešenými upíry, huhňajícími Igory, zručnými skřety, chamtivými trpaslíky, sympatickými zombíky, pomalými trolly se sklonem k závislostem, zručnými skřety, sexy vlkodlaky, noční hlídkou v čele s Elániem, knihovnami s pokřiveným časoprostorem a knihovníkem s dlouhými pažemi, zálibou v banánech a slovní zásobou zahrnující Ook (a to je jenom stručný a neúplný výčet) najdou i geniální satirické postřehy a opravdu hluboké myšlenky, které povyšují Pratchettovo dílo z kategorie "prostě taková srandička s barevnou paperbackovou obálkou" do kategorie "Literatura". Meče byly nahrazeny modlitbami, které měly každopádně na svědomí mnohem méně mrtvých, snad až na ty velmi dlouhé, a církev se rozpadla na tisíc skupin a skupinek, jež se neustále přely a dohadovaly mezi sebou a jejichž poslední formou byl zřejmě Ovísek, který se hádal sám se sebou. Čarodějky v čele s novopečenou matkou Magrátou, Igorové, Smrť a upíři.... celý text

Poslední kontinent 1999, Terry Pratchett
5 z 5

Terry Pratchett a jeho knížky o Zeměploše prostě nemají chybu. Je to přesně ten druh šíleného, bláznivého, hravého a absurdního humoru, který miluju. Navíc se mezi všemi těmi nafoukanými mágy, svéráznými čarodějkami, chemicky nestabilními draky, vznešenými upíry, huhňajícími Igory, zručnými skřety, chamtivými trpaslíky, sympatickými zombíky, pomalými trolly se sklonem k závislostem, zručnými skřety, sexy vlkodlaky, noční hlídkou v čele s Elániem, knihovnami s pokřiveným časoprostorem a knihovníkem s dlouhými pažemi, zálibou v banánech a slovní zásobou zahrnující Ook (a to je jenom stručný a neúplný výčet) najdou i geniální satirické postřehy a opravdu hluboké myšlenky, které povyšují Pratchettovo dílo z kategorie "prostě taková srandička s barevnou paperbackovou obálkou" do kategorie "Literatura". "Zatím to šlo dobře. Zdálo se, že ostatní téměř chápou význam a dosah jeho myšlenek. Možná, že právě proto se Rozšafín Ctibum začal chovat jako člověk, který když se zřítil do hloubky třiceti metrů a nic se mu nestalo, věří, že posledních pár decimetrů na zem je pouhá formalita." Mrakoplaš, mágové, evoluce a Autrálie.... celý text

Nohy z jílu 1999, Terry Pratchett
5 z 5

Hrrr na ně! 1999, Terry Pratchett
5 z 5

Terry Pratchett a jeho knížky o Zeměploše prostě nemají chybu. Je to přesně ten druh šíleného, bláznivého, hravého a absurdního humoru, který miluju. Navíc se mezi všemi těmi nafoukanými mágy, svéráznými čarodějkami, chemicky nestabilními draky, vznešenými upíry, huhňajícími Igory, zručnými skřety, chamtivými trpaslíky, sympatickými zombíky, pomalými trolly se sklonem k závislostem, zručnými skřety, sexy vlkodlaky, noční hlídkou v čele s Elániem, knihovnami s pokřiveným časoprostorem a knihovníkem s dlouhými pažemi, zálibou v banánech a slovní zásobou zahrnující Ook (a to je jenom stručný a neúplný výčet) najdou i geniální satirické postřehy a opravdu hluboké myšlenky, které povyšují Pratchettovo dílo z kategorie "prostě taková srandička s barevnou paperbackovou obálkou" do kategorie "Literatura". T'rusové vždycky útočí za svítání. Všichni. Nezáleželo na tom, kolik se jich ukrývalo tam v poušti, ani na tom, kolik se vás ukrývalo tady. Každopádně útočily celé kmeny. Nejenže se útoku účastnily ženy i děti, ale i velbloudi, kozy, ovce a kuřata. Samozřejmě, to se čekalo a luky je dokázaly zastavit, jenže ... oni se vždycky objevili náhle a neočekávaně, jako kdyby je poušť doslova vyplivla. Stačilo na okamžik zaváhat, být trošku pomalejší, a byli jsme rozsekáni, potrkáni, ozobáni a zuřivě popliváni k smrti. Dokonalý koktejl bezuzdné srandy a vážného zamyšlení nad tématem války.... celý text

Otec prasátek 1998, Terry Pratchett
5 z 5

Terry Pratchett a jeho knížky o Zeměploše prostě nemají chybu. Je to přesně ten druh šíleného, bláznivého, hravého a absurdního humoru, který miluju. Navíc se mezi všemi těmi nafoukanými mágy, svéráznými čarodějkami, chemicky nestabilními draky, vznešenými upíry, huhňajícími Igory, zručnými skřety, chamtivými trpaslíky, sympatickými zombíky, pomalými trolly se sklonem k závislostem, zručnými skřety, sexy vlkodlaky, noční hlídkou v čele s Elániem, knihovnami s pokřiveným časoprostorem a knihovníkem s dlouhými pažemi, zálibou v banánech a slovní zásobou zahrnující Ook (a to je jenom stručný a neúplný výčet) najdou i geniální satirické postřehy a opravdu hluboké myšlenky, které povyšují Pratchettovo dílo z kategorie "prostě taková srandička s barevnou paperbackovou obálkou" do kategorie "Literatura". Bohužel pohyblivá scénka panenek z celého světa měla nepopiratelné potíže. Hudební automat pod nimi sice stále hrál "Když na sebe budem hodní, budeme se všichni hodni", ale vodítka, která oživovala loutky, se pokroutila, takže klačský hoch tloukl obřadním oštěpem do hlavy omnijskou holčičku, zatímco dívenka ve slavnostním kroji Achátové říše kopala malého čalamadorského druida do zadní strany roucha. To všechno přítomné děti nadšeně pozorovaly a fandily celé scénce bez nejmenšího náznaku diskriminace. Ke Smrťovi a čarodějkám mi přibyla další oblíbená postava - bůh kocoviny.... celý text

Maškaráda 1998, Terry Pratchett
5 z 5

Terry Pratchett a jeho knížky o Zeměploše prostě nemají chybu. Je to přesně ten druh šíleného, bláznivého, hravého a absurdního humoru, který miluju. Navíc se mezi všemi těmi nafoukanými mágy, svéráznými čarodějkami, chemicky nestabilními draky, vznešenými upíry, huhňajícími Igory, zručnými skřety, chamtivými trpaslíky, sympatickými zombíky, pomalými trolly se sklonem k závislostem, zručnými skřety, sexy vlkodlaky, noční hlídkou v čele s Elániem, knihovnami s pokřiveným časoprostorem a knihovníkem s dlouhými pažemi, zálibou v banánech a slovní zásobou zahrnující Ook (a to je jenom stručný a neúplný výčet) najdou i geniální satirické postřehy a opravdu hluboké myšlenky, které povyšují Pratchettovo dílo z kategorie "prostě taková srandička s barevnou paperbackovou obálkou" do kategorie "Literatura". Navážka podezřívavě zavětřil a okamžitě se mu pročistily všechny dutiny. "Co je v tom?" zeptal se. "Meruňky," odpověděla bez zaváhání Stařenka. "Teda ... hlavně meruňky." Pod její rukou zatím několik rozlitých kapek prohlodalo kovový podnos a tiše dopadlo na koberec, ze kterého se začalo kouřit.... celý text

Zajímavé časy 1998, Terry Pratchett
5 z 5

Terry Pratchett a jeho knížky o Zeměploše prostě nemají chybu. Je to přesně ten druh šíleného, bláznivého, hravého a absurdního humoru, který miluju. Navíc se mezi všemi těmi nafoukanými mágy, svéráznými čarodějkami, chemicky nestabilními draky, vznešenými upíry, huhňajícími Igory, zručnými skřety, chamtivými trpaslíky, sympatickými zombíky, pomalými trolly se sklonem k závislostem, zručnými skřety, sexy vlkodlaky, noční hlídkou v čele s Elániem, knihovnami s pokřiveným časoprostorem a knihovníkem s dlouhými pažemi, zálibou v banánech a slovní zásobou zahrnující Ook (a to je jenom stručný a neúplný výčet) najdou i geniální satirické postřehy a opravdu hluboké myšlenky, které povyšují Pratchettovo dílo z kategorie "prostě taková srandička s barevnou paperbackovou obálkou" do kategorie "Literatura". "Mysli na něco, co tě vždycky hodně namíchne. Aby se ti začala vařit krev! Představ si, že v řadách nepřítele je všechno, co nenávidíš." "Ředitele škol," řekl pan Čabajka. "Výborně." Tělocvikáři!" vykřikl pan Čabajka. "Jasně." "Žáci, kteří žvýkají!" zasípal pan Čabajka. "Koukněte na něj, už mu jde z uší pára," upozorňoval Cohen. "První v posmrtným životě počká na ostatní u brány. Vpřed!"... celý text

Těžké melodično 1998, Terry Pratchett
5 z 5

Muži ve zbrani 1997, Terry Pratchett
5 z 5

Čarodějky na cestách 1996, Terry Pratchett
5 z 5

Terry Pratchett a jeho knížky o Zeměploše prostě nemají chybu. Je to přesně ten druh šíleného, bláznivého, hravého a absurdního humoru, který miluju. Navíc se mezi všemi těmi nafoukanými mágy, svéráznými čarodějkami, chemicky nestabilními draky, vznešenými upíry, huhňajícími Igory, zručnými skřety, chamtivými trpaslíky, sympatickými zombíky, pomalými trolly se sklonem k závislostem, zručnými skřety, sexy vlkodlaky, noční hlídkou v čele s Elániem, knihovnami s pokřiveným časoprostorem a knihovníkem s dlouhými pažemi, zálibou v banánech a slovní zásobou zahrnující Ook (a to je jenom stručný a neúplný výčet) najdou i geniální satirické postřehy a opravdu hluboké myšlenky, které povyšují Pratchettovo dílo z kategorie "prostě taková srandička s barevnou paperbackovou obálkou" do kategorie "Literatura". "Pro zbytek světa to byl obrovský kocour, klubko naprosto nezničitelných životních sil a energie zabalených v kůži, které ze všeho nejvíc připomínalo krajíc chleba zapomenutý alespoň čtrnáct dnů na teplém vlhkém místě. Cizinci ho často litovali, protože z uší mu zbývaly jen potrhané pahýly a jeho kočičií obličej vypadal jako místo, kde nějakou dobu tábořili medvědi. Nemohli tušit, že za to všechno si mohl Silver sám. Ve své kocouří pýše byl ochoten bojovat s čímkoliv a znásilnit absolutně všechno, a to včetně nákladního vozu taženého čtyřpřežím. Když se Silver vydal hlavní ulicí, i ti nejzuřivější psi se zoufalým kňučením mizeli pod schody a ve sklepech. Lišky se zdaleka vyhýbaly okolí vesnice. Vlci ji obcházeli širokým obloukem."... celý text

Sekáč 1996, Terry Pratchett
5 z 5

Terry Pratchett a jeho knížky o Zeměploše prostě nemají chybu. Je to přesně ten druh šíleného, bláznivého, hravého a absurdního humoru, který miluju. Navíc se mezi všemi těmi nafoukanými mágy, svéráznými čarodějkami, chemicky nestabilními draky, vznešenými upíry, huhňajícími Igory, zručnými skřety, chamtivými trpaslíky, sympatickými zombíky, pomalými trolly se sklonem k závislostem, zručnými skřety, sexy vlkodlaky, noční hlídkou v čele s Elániem, knihovnami s pokřiveným časoprostorem a knihovníkem s dlouhými pažemi, zálibou v banánech a slovní zásobou zahrnující Ook (a to je jenom stručný a neúplný výčet) najdou i geniální satirické postřehy a opravdu hluboké myšlenky, které povyšují Pratchettovo dílo z kategorie "prostě taková srandička s barevnou paperbackovou obálkou" do kategorie "Literatura". Smrť je prostě persona grata! Krysí Smrť váhavě otevřel drobnou dlaň. Na ní stál maličkatý bleší Smrť, a přestože bylo vidět, že je v rozpacích, vznášel se nad ním opar naděje. NE. TO NENÍ MOŹNÉ. JÁ JSEM NEZASTUPITELNÝ. JSEM SMRŤ ... SÁM. Podíval se na krysího Smrtě. Vzpomněl si na Azraela uzavřeného v jeho věži osamění. SÁM ... Krysí Smrť na něj upřel prosebný pohled. KVÍK?... celý text

Pošlete Ježíškovi svůj seznam knih