Zmiu Zmiu přečtené 1383

Svět islandských ság

Svět islandských ság 1975, Michail Ivanovič Steblin-Kamenskij
5 z 5

Jedna z knih, kterou určitě doporučuji, neboť se zabývá pojetím autorství, dobra a zla, pravdy a dalších kategorií, které my dnes vnímáme jinak, než jak je vnímali lidé středověkého Islandu. Hodně mi rozšířila obzory hlavně co se týče různých úhlů pohledu a schopnosti myslet jinak.... celý text


Srovnávací mythologie

Srovnávací mythologie 1997, Jaan Puhvel
5 z 5

Kniha postupně probírá indickou, íránskou, řeckou, římskou, keltskou, germánskou, slovanskou a baltskou mytologii, a ukazuje podobnosti, jak jazykové, tak i podobnosti mýtů samotných, (i když v pár případech je ta podobnost už trochu násilně vytvořená). Byla to jedna z prvních odborných knih z religionistiky, kterou jsem četla, a i když dnes už Dumézilovské výklady, které Puhvel následuje, nepřijímám tak nadšeně (ba právě naopak), stále si myslím, že takhle kniha je velmi dobrá, protože přinejmenším seznámí čtenáře s velkým množstvím mýtů, a to velmi podrobně.... celý text


Mýty a bohové Indoevropanů

Mýty a bohové Indoevropanů 1997, Georges Dumézil
4 z 5

Jedna ze základních knih pro religionisty zabývající se předkřesťanskými evropskými náboženstvími. Dumézil je sice dnes už překonaný, ale v jistém směru se na něj pořád navazuje a reaguje, takže je rozhodně nutné se seznámit s nějakým jeho dílem. Rozhodně doporučuji.... celý text


Soumrak a prsten

Soumrak a prsten 2000, Ivana Vízdalová
4 z 5

Z této knihy mě zaujaly především příběhy z německé oblasti, které jsem. na rozdíl od severských mýtů, něměla možnost číst jinde.


Runová Magie

Runová Magie 2002, Thomas Vömel
3 z 5

Proč hodnotím knihu spíš níže? Symboliku run má Voenix docela hezky, i když negativní výklad run mi taky moc nesedí. (Ono je tedy otázka, jak se z run opravdu věštilo, a jestli vůbec). Ale co mi vadí nejvíc, je přiřazování run k tarotu, runové pozice, přiřazování run k barvám a stromům, což jsou věci, které jsou čistě moderní záležítostí a nemají nikde reálný základ. Nicméně, pokud bych se rozhodla věštit z run, tak musím říci, že jeho výklad samotných run považuji za dobrý, a pro orientaci poslouží.... celý text


Šibeničník

Šibeničník 1987, François Villon
5 z 5

Pro mě nejlepší verze Villonových básní. Překlady Loukotkové jsem měla vždycky raději než od Fishera, neboť jsou takové jadrnější. Dřív jsem je znala pouze z "Navzdory básník zpívá", takže tahle ucelená verze pro mě představuje pravý poklad. Vřele doporučuji.... celý text


Runy – dějiny, dešifrace, výklad

Runy – dějiny, dešifrace, výklad 2003, Lars Magnar Enoksen
5 z 5

První kniha o runách, přeložená do češtiny, která se zabývá historií, skutečným používáním run a runovými nápisy. Autor je sice amatérem, ale skutečně vzdělaným a jeho přístup je profesionální. Pokud máte zájem o skutečné runy, jak se používaly, tak tuto knihu můžu doporučit, pokud chcete nějaké věštění z run a podobně, najděte si jinou knihu.... celý text


Duše a sebevražda

Duše a sebevražda 1997, James Hillman
5 z 5

O trochu slabší než "Klíč k duši", ale asi proto, že zde autor hodně vysvětluje vztah mezi psychoanalitikem a analyzantem, a rozdíly mezi medicínským přístupem ke smrti a nemoci a mezi přístupem psychoanalikovým, což je někdy méně záživné. Nicméně pasáže o jeho přístupu ke smrti a sebevraždě jsou strhující a jeho přístup je dost netradiční, ale o to více rozumějící. Moc potřebný přístup v dnešní společnosti.... celý text


Severské mýty

Severské mýty 1997, Raymond Ian Page
5 z 5

Na malém prostoru spousta informací. V době, kdy o severské mytologii v češtině nebylo skoro nic (ne, že by to dnes bylo lepší), patřila tato kniha k tomu lepšímu.


Klíč k duši

Klíč k duši 2000, James Hillman
5 z 5

Tato kniha mě opravdu dostala. Neřekla bych ani, že jde o hledání svého smyslu života, spíše o pochopení svého vlastního já, tedy smyslu sebe sama, neboť my sami jsme jedineční. Hillman dává skvělé příklady ze života géniů, kterak se projevovali jako malí, a tím ukazuje, že jedinečnost člověka se projevuje bez ohledu na výchovu, které se přikládá příliš významu. To co nás ovlivňuje, není ani natolik samotná výchova, ale to, jak ji interpretujeme! Hillmanův přístup jistě není pro každého, používá dost mytologie, a je hodně ovlivněn Platónským pojetím duše. Mně jsou tyto přístupy blízké. Knihu jsem přečetla jedním dechem a teď se k ní znovu vracím.... celý text