§ 109 aneb Cesta do ráje přehled
Bedřich Skála
https://www.databazeknih.cz/img/books/22_/228779/mid_109-aneb-cesta-do-raje-228779.jpg
4
2
2
Zážitky z ráje i neotřelé komentáře s lehkostí a upřímnosti sobě vlastní svižně vypráví známý dobrodruh a radioamatér. Pokud si myslíte, že §109 komunistického trestního zákoníku (nedovolené opuštění republiky) nedovolil Bedřichovi, dnes OK4HOB/MM, párkrát obeplout zeměkouli na vlastníma rukama postavené lodi, jste na velikém omylu. Když se chce, jde všechno, bez příkras a bez jediného dobrého slova ke všem režimům světa.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize § 109 aneb Cesta do ráje. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (2)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha § 109 aneb Cesta do ráje v seznamech
| v Přečtených | 2x |
| v Chci si koupit | 1x |
§ 109 aneb Cesta do ráje
Informační i literární hodnota velice nízká, skoro jsem to nemohla číst. Není to totiž cestopis a těch několik málo skutečných informací o celé dlouhé a jistě zajímavé cestě moři a oceánem by se vešlo ve skutečnosti na pár stran, protože převážnou část obsahu tvoří jakési myšlenkové rozhovory s autorovou láskou, kterou nechal doma a která ne a ne za ním přijet a někde na cestě se připojit (dnes by se možná mohla rozhodnout v ideálním případě třeba ze dne na den, ale v roce 1982 by se jí to těžko podařilo, pokud neměla řádně dlouho dopředu "vyřízený" devizový příslib, výjezdní doložku a víza). Autor mi svými názory a projevovanými požadavky na okolí, podobně jako nepříliš zdatně skrývanou kritikou ostatních (a vysokým ničím nepodloženým sebevědomím), velice neseděl a navíc celá záležitost kolem jeho nakonec neuskutečněné emigrace mi připadala podivná.
Autorův text byl navíc plný hrubek, interpunkčních problémů, což lze přičítat asi mizivému vzdělání, ale v souvislosti s jeho zálibou v cestování po světě byly značně nepřijatelné podivné transkripce cizích zeměpisných názvů, např. "Majorky", "Alikante", nemluvě o "Chuan" či "Chose" (a to se chlubil svoji kastilštinou po roce samostudia), až k nejhrůznějšímu "Grynvičskému" poledníku/času...