A odkud bych asi tak byl?: Rusko očima zahraničního reportéra přehled

16.09.2024

I když kniha končí někdy roku 2016, jako by ji psal Miroslav Karas dnes, protože Rusko se absolutně nemění. Pořád tytéž praktiky, tytéž výmluvy, tatáž doktrína, tatáž propaganda a bohužel i tytéž výsledky. Je až frustrující číst, jakým způsobem se novináři z jiných (v našem případě přímo nepřátelských) zemí nemají šanci dostat k nějakým informacím a jak nepříjemné prostředí všude panuje. Rusko je zkrátka země plná rozporů - na jednu stranu nádherná příroda a krajina, regulérní samoty, kde se zastavil čas a na druhou stranu absolutní nesvoboda, imperiální touhy a neúcta k lidskému životu. Je vidět, že autor strávil v Rusku mnoho let a dokázal ho poznat hodně dobře a čtenáři pak předá i nečekané a zajímavé informace. Je také dobře, že neopomene zmínit, jak Rusko vnímá Českou republiku (přes tehdejšího prezidenta) a že vše ostatní je pro oficiální představitele irelevantní. Jak už je tu několikrát zmiňováno, kniha je členěná spíš nahodile, nemá kapitoly a přeskakuje od ryze politických témat k těm cestopisným, což nijak nevadí, ale asi mohly být jednotlivé pasáže lépe a možná logičtěji členěny. Je také nutné mít na paměti, že autor je novinář, čili většinou jde spíš o krátké reportáže a věcný popis, i když je jasné, co si on sám myslí. A odkud bych asi tak byl? je výborná sonda do země, kde by asi málokdo chtěl být dlouhodobě, a jejíž politika je zároveň její zhoubou. 80 % PS: Je škoda, že ti, kteří by si knihu měli přečíst, ji pochopitelně odmítnou z důvodu "neobjektivity".