A ptáš se, knížko má... přehled
Milena Lenderová
Osobní deníky patří mezi prameny soukromé povahy, teprve v poslední době docenili historikové jejich význam. Ženskými deníky se v českých zemích zatím nikdo nezabýval, dlouho se zdálo, že se jich dochoval jen zlomek. Až na výjimky souvisí vznik ženských autobiografických textů deníkového či memoárového typu s osvícenstvím; na rozdíl od historicky starších deníků mužských se objevují právě tehdy, a stejně jako ony nejdřív v šlechtickém prostředí. V průběhu dlouhého 19. století jich v českých zemích přibývá a sociální i věkové spektrum jejich autorek se rozšiřuje. Zhruba sedmdesát objevených deníků přibližuje svět dívek, mladých i starších žen předminulého věku: jejich každodenní starosti, zájmy, lásky i trápení.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize A ptáš se, knížko má.... Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
Paní Lenderová je skutečně základním pilířem Diary Studies u nás. Zdálo by se, že nějaká naivní psaníčka služek v 19. století jsou nevěrohodné emotivně vypjaté prameny (ale které nejsou!). A ona z toho dokáže vytěžit obraz 19. století. Klobouk dolu! (Doporučuji její knihu Z dějin české každodennosti! Ta je brilantní!)
Pěkné čtení, určitě to dalo spoustu práce, ale. Z 74 deníků jsme se dočkali výcucu asi z 10ti, a to jen v úplném závěru knihy. Poznámky jsou na konci kapitoly, ne na stránce, souhlasím tedy s předchozím komentářem, bylo to dost nepřehledné.
(mám pocit, že tu knížku už jsem někdy před lety četla, ale nemůžu si vzpomenout ... )
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha A ptáš se, knížko má... v seznamech
v Přečtených | 25x |
ve Čtenářské výzvě | 3x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 5x |
v Chystám se číst | 25x |
v Chci si koupit | 4x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
deníky ženy paměti, memoáry české ženy
Veľmi pútavá publikácia, ktorá sa odborne, no pritom čitateľsky strhujúco, marasí dejinami 19. storočia cez vybrané (skôr prácne získané) denníky žien, ktoré si ho v tej dobe na území súčasného Česka viedli. Autorka zvolila skvelú formu; dokonca ani rozsiahly poznámkový aparát so svojím umiestnením mi na rozdiel od iných tu komentujúcich neprekážal, nevraviac o tom, že som úprimne vďačná, že radšej sa zamerala na štúdiu, pričom denníky jej slúžili skôr ako podklad a na konci knihy ako ukážka – myslím, že autorkin text bol omnoho zaujímavejší, výrečnejší a pre čitateľa informatívnejší než samotné denníky.