Ak to niekomu povieš… přehled

24.06.2024

„I když se snažila je rozdělit, aby je navždy ovládla, podcenila sílu jejich pouta. Navždy sestry. Už nikdy oběti.

Skôr než sa pustíte do tejto knihy musím upozorniť, že ide o strašný príbeh, ktorý je písaný nielen bolestnou a smutnou formou, keďže sa jedná o príbeh podľa skutočnej udalosti, ale zverstvá, ktoré postavy robili sú opísané zdĺhavo a detailne. Ja sama, čo mám žalúdok podľa mňa dosť silný, som mala chuť niekoľkokrát čítačku vypnúť a už to nikdy nečítať. Miešalo sa vo mne toľko pocitov, že som nevedela, či chcem skôr kričať, plakať alebo zvracať.

Autor prostrednícvom rozhovoru s jej dcérami a manželom rozpráva pravdivý príbeh o Michelle "Shelly" Knotek, ktorá dlhé roky ponižovala a týrala, ako fyzicky tak aj psychicky, svoje tri dcéry.

Do knihy som sa pustila vďaka jednej knihomoľke, ktorá ju odporúčala na IG a ktorá ma veľmi zaujala hlavne kvôli hodnoteniu. Ani som popravde nezaregistrovala, že by malo ísť o biografiu jednej psychopatky. A ani vo sne by ma nenapadlo, že budem čítať pravdivý príbeh. Po dočítaní knihy som zhrozená o to viac, že Shelly bola v roku 2019 po 19 rokoch prepustená z väzenia. Takéhoto bezcitného netvora by som tam zavrela na doživotie. Nemyslím si, že sa z väzenia vrátila ako nový človek. Osobne sa obavám, aby sa nevrátila k tým ohavnostiam.

Napísať na takúto knihu, že bola úžasná, by bolo absurdné, ale pravdou je, že ma kniha veľmi bavila, taktiež sa mi páčil aj autorov štýl písania. Síce niektoré pasáže sa dosť opakovali, ale bolo to naozaj dobré a pútavé čítanie.

Knihu môžem len a len odporučiť, hlavne tým, ktorí majú skutočné príbehy radi. No u tejto treba mať obzvlášť silný žalúdok.

21.05.2024

Absolutní absence citů/lásky.
Nájemní dům postavený v craftman stylu v Old Willapa, kterému se odnepaměti říkalo Louderback House, podle původních majitelů. Stěhovali se vícekrát za účelem většího soukromí.
Bití vlastních dětí, u některých rodičů na každodenním pořádku, pro někoho je to vzrušující, nabíjí to energií, podněcuje.
"Výchova."
Tato "výchova" byla vždy na programu dne.
"Někdy asi měla důvod, ale mnohokrát jsme ale neměly ani ponětí, co jsme provedly."
"Výchovné" nástroje se vždy našly.
Fyzické a psychické ubližování, mentální manipulace, ponižování.
Kladl se velký důraz na vnější dojem. Povrch byl v rozporu s tím, jak se žije a "vychovává". Druhý rodič je většinou spolupracující (spolupachatel).
"A její sestra tomu přihlížela (byla donucena přihlížet) a po tvářích se jí řinuly slzy."
Zneužívání a další trestné činy.
Týraný tyranii ospravedlňuje a začíná v ní hledat něco pro něj výhodného.
"Třeba konečně pochopí, že zašla příliš daleko."
Domácí povinnosti...
"...člověk se cítí v pasti, nemá kam jít... takže je týrán a pak ho tyran znovu dostane pod kontrolu hranou laskavostí; týraná osoba se zklidní a nemyslí na to, kdy dostane příští výprask nebo tak něco."
Shelly měla neskutečnou důvěru, vzhledem k tomu, že byla manipulátorská a dokázala odvést pozornost, zakrýt, případně odrazit jakékoliv podezření.
Když to narafičíte, povede se to.
Vždy vystavovala týraného na odiv týraným a nutila je lhát, spolupracovat a aktivně se účastnit trestání.
Jde o to přežít.
Nejen vlastní děti, ale i nevlastní, kamarádku a dospělé lidi. Dělala z nich věci. Ano, už to nebyli samostatně myslící bytosti. Někteří si přišly pro jistou smrt.
Na Shellyinu diagnózu jsem byla zvědavá, policie by měla o trestných činech jasno, a to o hodně dříve.
Nečerpal autor z vlastní zkušenosti? Když jsem četla, nahrnuly se mi vzpomínky.
Příběh bych nechtěla shlédnout jako film.