Alhambra přehled

04.12.2024

Mimořádná výpověď o životě výjimečného člověka, kniha prožitá, velmi osobní, kniha, kterou autorka musela promýšlet celá léta. Napsala ji zrale, s pochopením pro uměleckou, lehce se vznášející duši člověka, který ji nepochybně hluboce ovlivnil, neboť byl jejím otcem...

Přiznávám, že k Alhambře jsem dospěla také teprve po letech, v době, kdy jsem snad sama schopna porozumět činům svých předků a alespoň dodatečně je pochopit. Myslím, že se Tereze Brdečkové v této snivé, lehce mlhou zahalené a velmi intimní výpovědi, podařilo vyrovnat se se svou matkou a zejména otcem, Jiřím Brdečkou. S úžasným, svobodným a velmi komplikovaným člověkem...

Doporučuji.

A velmi děkuji za zasvěcený komentář 1amu.

04.10.2024

"Zůstal ještě do června a odešel den po Eliščině tichém pohřbu. Od
března do června žili vedle sebe jako dřív a zvykali si, že už nic
nedělají a nebudou dělat spolu. Mluvili o tom nahlas. Uvažovali,
co komu patří a jak si rozdělí, co společně nabyli, ale bylo toho tak
málo, že to nezabralo moc času. Někdy se hádali, ale to, co bolelo
nejvíc, nikdy nevyplulo napovrch: nemohli si ve skutečnosti své
věci rozdělit, protože by zničili i to poslední, společnou minulost
a připomínku skalní jistoty, s níž třicet let spoléhali jeden na
druhého. Bylo to stejné, jako by jeden z nich smrtelně onemocněl
a měl brzy zemřít. Čekali na konec a děsili se ho každý zvlášť.
A když přišel, byl to den jako každý jiný, jako poslední výdech
před usnutím."

Zoberte si najkrajsie intimne pribehy opisane napr. Murakamim, ked bol vo forme. Tak to je prepacte za vyraz, furt hadr proti tomuto. Ale mozno je to kulturnou blizkostou a jeho vzdy planovanou chladnostou a odtazitostou, ale napadol mi hned ked som hladal prirovnanie.
Alhambra. Krasne, ano melancholicke, citlivo namalovane portrety, nostalgicky uprimne. Neviem co viac napisat. Tato kniha obsahuje tolko zivotnych pravd ktore nas v podstate bolia a vyhybame sa im, ze proste nemam preco sa rozpisovat. Myslim ze som prave cital jednu z najkrajsich knih co som posledne roky mal pred sebou. A vlastne uz ani neviem, preco som do nej prvy raz nazrel a co ma k nej priviedlo. Chvilku este predycham ten pekny smutok co zanechava.

Po par dnoch sa mi to este viac v hlave rozlezalo, a napada ma spojenie s magickym realizmom, velmi silne. Takych rodinnych intimnych Sto rokov samoty.