Alois Král (1877-1972) přehled
Eva Greschová , Josef Zacpal
https://www.databazeknih.cz/img/books/54_/541577/bmid_alois-kral-1877-1972.jpg
5
1
1
Táto publikácia je venovaná Aloisovi Královi, objaviteľovi Demänovskej jaskyne slobody. Moravský učiteľ Alois Král, rodák z Moravského krasu, sa už v mladosti zaujímal o prácu Karla Absolona a od roku 1904 začal s ním aj skúmať jaskyne. O krasových oblastiach na Slovensku mal Král dovtedy len teoretické vedomosti. Veľmi ho upútal prvý "Turistický sprievodca po Tatrách" v slovenčine od Miloša Janošku z roku 1911. Zaujímal sa predovšetkým o Demänovskú ľadovú jaskyňu, ktorú túžil vidieť na vlastné oči. Sen sa mu nakoniec splnil v roku 1913, ale svoj najväčší objav urobil až v roku 1921, keď spolu s pomocníkmi objavil Demänovskú jaskyňu slobody.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Alois Král (1877-1972). Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Alois Král (1877-1972) v seznamech
| v Přečtených | 1x |
| v Doporučených | 1x |
Alois Král patří mezi naše nejvýznamnější a zároveň nejvíc opomíjené jeskyňáře. Je opravdu až zarážející, že na stránkách našich speleologických časopisů se o něm skoro nic nedočtete.
Tuhle mezeru alespoň částečně zaplňuje tato rozsahem skromná, ale na informace a fotografie bohatá publikace, kterou vydalo Slovenské múzeum ochrany přírody a jaskyniarstva. Po jejím přečtení si člověk uvědomí obrovský význam této pozapomenuté osobnosti. Hlavním tématem tu je jeho zájem o krasové oblasti. Už od mládí byl fascinovaný Moravským krasem a později, jako začínající pedagog, se stal spolupracovníkem a přítelem Karla Absolona, se kterým se zúčastnil dvou expedic na dno Macochy, později i výpravy na Balkán. Jeho největší úspěch – objev monumentální Demänovské jeskyně svobody – z něj na chvíli udělal jeskyňářskou superstar. A jak už to tak bývá, zavdal i spoustě závisti a útokům od lidí, kteří jeho zásluhy zpochybňují.
Knížka krásně zobrazuje vzestup, vrchol a pád této legendy. Je zde dobře popsáno, že kromě objevitelského štěstí, měl i obrovský organizační a propagační talent, který využil při zpřístupňování nové jeskyně – především díky známostem s klíčovými osobnostmi (Rudolfem Těsnohlídkem, Leošem Janáčkem, Dušanem Jurkovičem, Milošem Janoškou). Život se mu během chvíle změnil. Pověsil učitelskou profesi na hřebík a s rodinou se přestěhoval do Liptovského Mikuláše. Jeho úspěch tu podnítil obrovský zájem o speleologii, a tak se s dalšími objevy roztrhl pytel. Jako autorita pak byl oslovován k jejich vědeckému zhodnocení. Toto vše ale někteří jeho kolegové vnímali jako budování kultu osobnosti a postupně mu jeho pravomoci zmenšovali, až nakonec nemohl ani pokračovat v bádání v Demänovské jeskyni. Současně čelil i několika útokům na prvenství svého objevu. Na Slovensku je často uváděný jen jako „spoluobjevitel“ i přes to, že tehdejší skutečné okolnosti jeho samostatného objevu potvrzoval další svědek – jeho syn. Dodnes tu kolují různé absurdní teorie. Například, že při prvním vniknutí do objevného vchodu si zlomil nohu a jeho pomocník Adam Mišura jej musel vytáhnout (viz https://sk.wikipedia.org/wiki/Adam_Mi%C5%A1ura). Jak se zlomeninou mohl následující dny v bádání pokračovat, tyto zdroje už nevysvětlují. Po těchto útocích se pak zahořklý vrací s rodinou na Moravu. Díky špatné finanční situaci se stěhují do domku v Tišnově, kde pak žil v ústraní až do své smrti. Asi největší ocenění mu posmrtně projevili tišnovští jeskyňáři, kteří po něm pojmenovali obří Královu jeskyni v Květnici.
Knížku všem doporučuji – je k dispozici ke stažení na tomto odkazu: https://www.smopaj.sk/sk/user_files/Alois%20Kral.pdf