Populární knihy

Nové komentáře u knih Josef Zacpal

Alois Král (1877-1972) Alois Král (1877-1972)

Alois Král patří mezi naše nejvýznamnější a zároveň nejvíc opomíjené jeskyňáře. Je opravdu až zarážející, že na stránkách našich speleologických časopisů se o něm skoro nic nedočtete. Tuhle mezeru alespoň částečně zaplňuje tato rozsahem skromná, ale na informace a fotografie bohatá publikace, kterou vydalo Slovenské múzeum ochrany přírody a jaskyniarstva. Po jejím přečtení si člověk uvědomí obrovský význam této pozapomenuté osobnosti. Hlavním tématem tu je jeho zájem o krasové oblasti. Už od mládí byl fascinovaný Moravským krasem a později, jako začínající pedagog, se stal spolupracovníkem a přítelem Karla Absolona, se kterým se zúčastnil dvou expedic na dno Macochy, později i výpravy na Balkán. Jeho největší úspěch – objev monumentální Demänovské jeskyně svobody – z něj na chvíli udělal jeskyňářskou superstar. A jak už to tak bývá, zavdal i spoustě závisti a útokům od lidí, kteří jeho zásluhy zpochybňují. Knížka krásně zobrazuje vzestup, vrchol a pád této legendy. Je zde dobře popsáno, že kromě objevitelského štěstí, měl i obrovský organizační a propagační talent, který využil při zpřístupňování nové jeskyně – především díky známostem s klíčovými osobnostmi (Rudolfem Těsnohlídkem, Leošem Janáčkem, Dušanem Jurkovičem, Milošem Janoškou). Život se mu během chvíle změnil. Pověsil učitelskou profesi na hřebík a s rodinou se přestěhoval do Liptovského Mikuláše. Jeho úspěch tu podnítil obrovský zájem o speleologii, a tak se s dalšími objevy roztrhl pytel. Jako autorita pak byl oslovován k jejich vědeckému zhodnocení. Toto vše ale někteří jeho kolegové vnímali jako budování kultu osobnosti a postupně mu jeho pravomoci zmenšovali, až nakonec nemohl ani pokračovat v bádání v Demänovské jeskyni. Současně čelil i několika útokům na prvenství svého objevu. Na Slovensku je často uváděný jen jako „spoluobjevitel“ i přes to, že tehdejší skutečné okolnosti jeho samostatného objevu potvrzoval další svědek – jeho syn. Dodnes tu kolují různé absurdní teorie. Například, že při prvním vniknutí do objevného vchodu si zlomil nohu a jeho pomocník Adam Mišura jej musel vytáhnout (viz https://sk.wikipedia.org/wiki/Adam_Mi%C5%A1ura). Jak se zlomeninou mohl následující dny v bádání pokračovat, tyto zdroje už nevysvětlují. Po těchto útocích se pak zahořklý vrací s rodinou na Moravu. Díky špatné finanční situaci se stěhují do domku v Tišnově, kde pak žil v ústraní až do své smrti. Asi největší ocenění mu posmrtně projevili tišnovští jeskyňáři, kteří po něm pojmenovali obří Královu jeskyni v Květnici. Knížku všem doporučuji – je k dispozici ke stažení na tomto odkazu: https://www.smopaj.sk/sk/user_files/Alois%20Kral.pdf... celý text
David81