Analfabet přehled
Michal Havran
Devadesátky v Bratislavě. Sex, drogy a okultismus v hlavním městě nicoty. Analfabet je generační román s dráždivou příchutí černého romantismu, zároveň vyznívá jako nenávistná pocta rodnému městu, městu-omylu, ideálnímu prostoru pro přípravu sebevraždy. Děj románu se odehrává v éře společenské transformace, v momentě, kdy se pádem starého režimu ve společnosti uvolňuje obrovská energie. Lidé ji však nehodlají využít k obnově svobody a duchovních hodnot, nýbrž k zuřivému pěstování konzumu. Této motivaci podléhá i spiritualita — stává se předmětem kšeftování a podvodů, je přetvořena ve falešný idol zoufalců toužících dát svému životu smysl. Společnost ovládají úspěšní predátoři, kdežto „ztracené existence“, neschopné aklimatizovat se na nové poměry, smutně živoří. Hrdinové románu patří k těm druhým. Razí si cestu mezi mafiány, prostitutkami, feťáky a šarlatány a jejich osudy se přitom nebezpečně stahují kolem jednoho ukradeného středověkého rukopisu. Rozbíhá se mystický příběh o knize s nerozluštitelným obsahem. Originální zpráva o střední Evropě, Slovensku a jeho metropoli může začít.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Analfabet. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Takto - v našej hlavnej dedine (a nielen v nej) sa odjakživa stretávali rôzne kultúry a zanechali na nej a na nás viac či menej pozitívny, ako aj negatívny vplyv - máme radi guláš aj štrúdľu, nepohrdneme knedľou a cudzinci sú vítaní. Preto dokážeme mnoho tolerovať a nesťažovať sa. Nič na tomto svete a u nás detto nie je čiernobiele, všetko má množstvo odtieňov (nielen sivej, hoci táto farba prevláda) a preto akákoľvek idealizácia akéhokoľvek miesta na svete je smiešna. Havranov pohľad do našej (ne)kultúry je mierne povedané zvláštny, avšak má ťah na bránu. Popri Pišťanekovi (jeho dielo mám skutočne rád) a Rankovovi je súčasníkom, ktorého uvedené vplyvy sformovali a ovplyvnili (ako aj mňa, som citlivý cynik), preto jeho Analfabet (Boh to nie je, on vie čítať aj písať) je (ne)slušnou sondou do duše mesta na Dunaji a štúdiou ľudí, ktorí v ňom žijú. Všetko ostatné v príbehu je len kulisou k vypovedanému. Za mňa určite výrazný literárny počin.
Udělal jsem si výlet do Bratislavy. Do Bratislavy špinavé, utržené ze řetězu, tvářící se jako středoevropská metropole s nenaplněným potenciálem. Do Bratislavy sjeté nově nabytou svobodou. Ovšem výlet to byl pouze literární. A na rovinu říkám, že to byla dost ujetá jízda. Ve městě rostou fast foody i vliv mafiánských gangů. Volnější trh znamená více příležitostí pro šlapky, dealery a také pro mladé lidi, jak si zkurvit život. V téhle bezútěšné atmosféře devadesátkové Bratislavy se odehrává kniha Analfabet. A to jsem ještě nezmínil sektářství, okultismus a více či méně nešťastná úmrtí v okolí hlavních hrdinů románu.
Vlastně vám nepovím o moc víc, než co se dozvíte v anotaci. To však ani není můj záměr, já si tady totiž plácám, co se mi zlíbí. Čtení je to pěkně svižný, zábavný a proloženo spoustou sexuálních scén, vpravdě dost nepříjemných. Taková felace v útrobách hrobky je zde asi nejblíže vkusné erotice. Snad se to příliš neprojevilo na mém duševním zdraví, protože jsem dlouhé dny nemohl dostat z hlavy jednu koupelnovou scénu. Vlastně dvě koupelnové scény. Jsem však čtenář otrlý a než se rozhodnu svěřit se do péče odborníků, zvládám knihu v klidu dočíst. Po tomhle zážitku sháním knihy ruského básníka Chlebnikova a ženu ochotnou masturbovat při čtení magických formulí za účelem vyvolávání duchů. Že to splní svůj účel nepředpokládám, ale aspoň to může být zábava. I když v knize to jako zábava nevypadalo.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Analfabet v seznamech
v Přečtených | 18x |
ve Čtenářské výzvě | 4x |
v Knihotéce | 9x |
v Chystám se číst | 13x |
v Chci si koupit | 3x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
BratislavaAutorovy další knížky
2016 | Analfabet |
2013 | Kandidát |
2015 | Besnota |
2017 | Obesíme ťa |
2018 | Otec bol v strane |
S Havranom pohŕdame rovnakými ľuďmi. A o moc viac sa toho už o 90.tych rokoch, v mojom rodnom meste, povedať nedá.