Anglické obludy přehled
James Scudamore
Idylické dětství pro desetiletého Maxe skončí okamžikem, kdy nastoupí do chlapeckého internátu. Namísto pohádkové svobody, jíž si užíval na dědově statku, se ocitá ve světě plném nepochopitelných pravidel, kde co chvíli hrozí nejrůznější tresty. Zároveň ale nachází oporu díky skupině spolu žáků, již pevně drží při sobě. O řadu let později, když už Max i jeho kamarádi stojí na prahu dospělosti, vyjde najevo tajemství o tom, co se kdysi ve škole dělo, a znovu je připoutá k sobě řadou tíživých otázek. Kdo o čem věděl, a odkdy? A kdo bude trvat na tom, že je nutné zjednat spravedlivou nápravu, ať je to všechny stojí, co to stojí? V románu, který překlenuje několik desetiletí od 80. let 20. století, se rozvíjí příběh o poutech mezi muži – o těch tvořených náklonností a skutečnou péčí, ale i o těch zcela zničujících.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Anglické obludy. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (13)
Během četby tohoto vybroušeného díla jsem si kladla otázku: dá se vůbec takovýhle systém přežít? Existuje způsob, jak se vypořádat s podobnou realitou bez traumat (ať už způsobených čímkoliv)? Když jsem se prokousávala složitými a jemnými (a vlastně neemočními) výpověďmi, odkrývala strategie přežití, radovala se z přátelství, které vznikalo i v tomhle (nebo právě v tomhle) toxickém podhoubí, nadávala románovým rodičům, fandila touze být sám sebou a odvaze se ozvat, kladla jsem si otázku, jestli bych tohle ve věku deseti let zvládla. Další kniha o tom, že mít blízké lidi, ať už je to, kdo to je, znamená tu nejlepší výbavu do života, protože pak stojí za to ho nevzdat. Zkrátka dobře napsané, a oceňuju texty, které se propisují do mého hlubokého myšlení a které jsem si ještě nejspíš úplně nevychutnala.
(SPOILER)
tak to byla tedy "chlapská" jízda: malý Max Denyer se musí rozloučit se svým svérázným dědečkem, díky němuž prožil dětství snů, a nastoupit do internátní školy - napřed to vypadá, že tvrdá "anglická" disciplína, ponižování, bití, "hra" na zajíce a psy, šikana atd., líčené detailně a bez emocí, je to nejhorší, co musí čtenář překousat, ale pak se - v retrospektivním pohledu "přeživších" bývalých spolužáků - začínají odhalovat případy sexuálního zneužívání chlapců ze strany učitelů a odpovídající dopad na následující život obětí
jemnější povahy předem varuju, mě rozsekalo třeba tohle přímočaré líčení: "Všechno je záležitost velikosti. Pohled na dospělý genitálie. Na chlapíka, co není tvůj táta, a má obrovský ruce, pohled na jeho chlupy. Tohle nikdy nepochopíš."
název románu odkazuje na pasáž z Shakespearovy tragédie Jindřich V., v níž král před bitvou trestá zrádce uvnitř vlastních řad (viz s. 141)
myslím, že hlavní poselství románu zní: HLAVNĚ SE NEBOJ OZVAT
Související novinky (1)
Instinkt, Dům tisíce šepotů (32. týden)
06.08.2023
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Anglické obludy v seznamech
v Právě čtených | 2x |
v Přečtených | 83x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 59x |
v Chystám se číst | 151x |
v Chci si koupit | 28x |
v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
anglická literatura zneužívání dospívání psychologické romány šikana internát anglické romány
Kniha, jež ve mně vyvolala daleko víc otázek, než odpovědí. Kniha, které by dle mého slušela menší roztříštěnost, abych si s protagonisty mohla něco skutečně odžít, být s nimi, myslet na jejich emoce... namísto neustálé koncentrace na nové prostředí. Nicméně, vstoupila jsem na půdu utlačovaného, uzavřeného testosteronu plného nevratných traumat a nevyslovení nevyřčitelného... autorův styl je pak více než pochopitelný. Snad i jistá dávka odosobnělosti představuje povinnou výbavu k učtení tak závažného tématu a vede k ještě hlubšímu znepokojení nad ignorantstvím nejbližšího okolí. Toho úplně nejbližšiho...rodičů proboha živýho! A omlouváním těch nejčernějších činů nebo absolutní nedůvěru v jejich existenci. To nelze pochopit. Nikdy.