Anna Kareninová III přehled
Lev Nikolajevič Tolstoj
Pravděpodobně nejvydařenější adaptace slavného románu Lva Nikolajeviče Tolstého, který pojednává o morálce a postavení ženy v carském Rusku 19. století. Anna Karenina je krásná a inteligentní žena žijící ve spokojeném manželství. Její muž je bohatý, takže Anna netrpí materiálním nedostatkem – přesto se však začíná nudit. Při návštěvě rodiny svého bratra poznává mladého, ale lehkomyslného hraběte Vronského. Ten má sice známost s dívkou Kitty, ale elegantní Anna ho zcela okouzlí. Situace se vyhrotí, když Anna s Vronským otěhotní – teď už se o všem dozvídá i její muž a chce se s ní dát rozvést. Rozvodem by ale Anna přišla o syna Sergeje, kterého neskonale miluje, a proto odmítá. Po porodu však manžela i syna opouští a odjíždí s Vronským. Štěstí ale nedosáhne – časem se s milencem odcizují a Anně se navíc silně stýská po synovi. Lidé v jejím okolí ji vesměs odsuzují a Anna se cítí čím dál tím více osamělá. Duševně zcela vyčerpaná a zlomená žena nakonec vidí jediné východisko ve smrti a vrhá se pod vlak...... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 1929 , MelantrichOriginální název:
Анна Каренина, 1878
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Anna Kareninová III. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Anna Kareninová III v seznamech
v Přečtených | 13x |
v Knihotéce | 25x |
v Chystám se číst | 1x |
Autorovy další knížky
2012 | Anna Karenina |
1969 | Vojna a mír I. |
2005 | Vojna a mír |
2018 | Kreutzerova sonáta |
1959 | Smrt Ivana Iljiče |
(SPOILER) Konec příběhu postaveného na kontrastu osobností a osudů dvou hlavních postav - Anny a Levina. Navenek suverénní, zralá a cílevědomá Anna se nakonec ukáže být daleko sobečtější a slabší osobností, bez skutečných životních hodnot (dokonce ani dvě krásné děti pro ni nejsou dostatečným důvodem k životu). Naopak věčně nejistý a tápající, introvertní (dnes bychom řekli hypersenzitivní) Levin, vyhýbající se společenskému životu, je reálně v životě mnohem pevněji zakotvený a nakonec si dokáže i sám definovat svůj smysl života (ačkoli tu definici vlastně nikdy nepotřeboval). Nemůžu si pomoci, ale Levinovým předobrazem byl podle mého soudu sám autor - popis Levinova chování a vnitřního světa je evidentně mnohem detailnější a propracovanější, než je tomu u ostatních postav.