Antikrist přehled
Friedrich Nietzsche
„Tato kniha patří lidem nejvzácnějším. Snad ani nikdo z nich ještě nežije. Jsou to snad ti, kteří rozumějí mému Zarathustrovi; jak bych si směl sebe sama plésti s těmi, pro které již dnes rostou uši? [...] Nuže! Jen tito jsou moji čtenáři, moji praví čtenáři, moji předurčení čtenáři: co sejde na ostatních? - Ostatní, toť pouze lidstvo. - Je třeba mít převahu nad lidstvem silou, výší duše - pohrdáním...“ - Friedrich Nietzsche... celý text
Náboženství Literatura naučná Filozofie
Vydáno: 1995 , VotobiaOriginální název:
Der Antichrist, 1895
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Antikrist. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (41)
Nietzscheho Antikrista řadím mezi vnější kritiky křestanstvi právě proto, že si křestanství nikdy neaplikovali přímo do žíly a tudíž ho ani neznají. Shazují to, čemu nerozumí a jen tu a tam se trefí, jako třeba s tou mstivostí vůči nevěřícím. Jo to je vážný nedostatek duchovní lásky agape-láska ke všem. Antikrist je autorův poslední spisek, který napsal ještě při zdravém rozumu. Poslednich deset propadl šílenstvi a literární vědci se domnívají. že šlo o schizo-afektivní psychosu, kterou trpěl celý život.
Anti-křesťansky orientovaný text, kde mi Nietzsche poprvé přišel jako starej dědek, který lamentuje nad tím, jak se věci mají, bez všech těch ostrých, trefných a živelných point, jak je uměl dříve. Je to pozdní text (takže nevím, jak moc mu už křupalo v kukuřici), ale přišlo mi, jakoby celá ta idea ležela jen v tom remcání. Na kritice mířené tímhle směrem stojí veliká část jeho díla (ďíla jednoho z největších filozofů všech dob), ale tady ty pointy nebyly o ničem, bylo to spíše takové překrucování, jako když si prostě chcete na něco stěžovat, protože si na to chcete stěžovat, protože vás to se*e. Samozřejmě, s některými pasážemi bych určitě i souhlasil, nebo nemohl říct, že nesouhlasím, na druhou stranu spousta věcí je zjednodušená a postrádá nadhled, je velmi natočená jedním směrem a žádný jiný pro ni neexistuje... ale co čekat u člověka, který přemýšlí tak skromně jako Nietzsche ('Why Am I So Clever', "V jedné větě dokážu napsat to, co ostatním trvá celou knihu...", bla bla, jak bychom řekli v práci "Jasně, Stripeee..." - dej si pivo, Nietzsche.) Ale můj celkový dojem byl, že to působilo jako velmi nepodnětná obecná kritika (hospodský level), kritika na téma, kde už jsem četl lepší věci, udělané lépe a promyšlené hlouběji.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Antikrist v seznamech
| v Právě čtených | 13x |
| v Přečtených | 396x |
| ve Čtenářské výzvě | 11x |
| v Doporučených | 18x |
| v Knihotéce | 183x |
| v Chystám se číst | 176x |
| v Chci si koupit | 43x |
| v dalších seznamech | 3x |
Štítky knihy
filozofie německá literatura kritika náboženství
Autorovy další knížky
| 2003 |  Antikrist |
| 1996 | Mimo dobro a zlo |
| 2019 | Tak pravil Zarathustra |
| 2002 | Genealogie morálky: polemika |
| 2010 | O pravdě a lži ve smyslu nikoli morálním |
Keďže napríklad Gorgoroth majú čo viem tri albumy pomenované po knihách filozofa, a je aj v black metalových kruhoch trocha povinným čítaním, tak som to skúsil. Už kedysi mi kamarát požičal Zarathustru a moc som to nedával. Teraz mi v knižnici padla do oka kniha Antikrist. Keďže ide o filozofiu a ja som kultúrny barbar, tak komentár spíšem čisto laicky, ba až sedliackym a primitívnym spôsobom. Čistý opak filozofie. Ale asi môžem, keďže „filozofia“ je vlastne ľúbiť múdrosť, akým spôsobom, to sa dnes asi ešte nepodarilo vypátrať. Ide o jeho neskoršie dielo a očividne ho písal riadne nahnevaný. Aj keby som to nevedel, tu už z toho diela cítiť jeho duševný nepokoj. Nejako som tu nezachytil nejaké náznaky pozitívnej sily a nových výhľadov vpred, ale iba pokus o kritiku kresťanstva. Príliš tomu nerozumiem, prečo sa do toho pustil, keďže tá teória o nadčloveku môže fungovať aj na samostatnej báze a nepotrebuje rásť z ruín kresťanskej viery. Navyše táto kritika je silno subjektívna a autor si jednoducho svoje dojmy berie ako nevyvrátiteľné fakty. Posledné, o čo by som sa pokúšal je pokus o obhajobu kresťanstva, ale čokoľvek tu napíšem, asi ani inak nevyznie. Napríklad „kresťania nenávidia zmysly, radosti zmyslov, radosť vôbec...“, práveže tí úprimní sú plní radosti. Na druhej strane „Kresťanstvo, alkohol – oba veľké prostriedky korupcie...“ nemožno nesúhlasiť. Čiže nájdu sa tu aj veci, ktoré zaujali a vnútorne sa človek s nimi stotožní. Ťažko povedať, čo vlastne týmto dielom autor sledoval, pretože kresťanstvo už v tej dobe bolo kritike podrobené dosť. Je to iba hrubo dochovaný fragment, takže ktovie ako by to celé vyzeralo ako celok. Ja som si však odniesol aj z neho spomienky na neskutočne drvivú kritiku Kanta, kňazov či Luthera. Fakt nemám dobrý pocit z toho Nietzscheho hnevu.