Ať si holky popláčou přehled
Věra Nosková
Druhé rozšířené vydání knihy Ať si holky popláčou, která vyšla v roce 2008 v nakladatelství Abonent ND. Byla brzy vyprodaná, nominovaná na cenu Boženy Němcové a její ohlas mezi recenzenty a hlavně čtenáři byl velmi příznivý. Původní vydání je nyní obohaceno o osm později napsaných povídek a soukromých reportáží, stejně sebeironických a humorných. Jeden z recenzentů o této, zároveň rozverné i přemýšlivé, knize napsal: Lehkost, s jakou autorka vypráví, humor a vtip, nadsázka, ironie a nadhled patří do její základní výbavy. Živým a dynamickým podáním i bohatým pestrým slovníkem se Nosková blíží mluvenému projevu, což posiluje dojem autenticity vyprávěného. Obdivuhodné je jazykové uchopení situací, cit pro jazykové nuance a komiku, pro lakoničtější i lyričtější polohy jazyka. (Radomil Novák) Další recenze zmiňuje že: Věra Nosková dovede být mile sarkastická i tvrdě ironická, vlídně kousavá, ale pokaždé dokáže silně vyjevit svůj názor. Současně je, pokud to téma dovoluje, velmi vtipná. Stalo se mi podruhé v životě, že jsem se hlasitě rozesmál v metru plném lidí, až jsem byl obdařen několika káravými pohledy. Poprvé jsem přečetl celou knížku kratších textů jedním dechem a neměl jsem přitom pocit, že autorka moralizuje či poučuje.(Tomáš Fojtík)... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Ať si holky popláčou. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (6)
80% - psaní Věry Noskové mě baví, témata a příběhy jsou sice na můj vkus občas až příliš všední, ale autorka je dokáže podat neotřelým způsobem, a ať už je v dané povídce za novinářku, skeptičku, matku nebo prostě jen "holku", baví mě její (sebe)ironie, trefné poznámky i neokoukané obraty v popisech. A kdo by si nechtěl přečíst třeba povídku o tom, jak vnímá účast v Krausově pořadu samotný účinkující, že ano (řekli mi, že půjdu třetí, a to mě trochu znejistilo - každý přece ví, že poslední na řadě jsou vždycky podivíni:-)).
Pobavila jsem se. Některé fejetony byly opravdu vtipné, některé méně. Jsem ráda, že jsem tuhle knihu zkusila, když "Přece by nám nelhali" mě moc nezaujala. Noskovou mám ráda. Její "Bereme, co je" a další pokračování, to pro mne byl návrat do mládí. Některé fejetony v této knize jsou též o době, kdy jsme si museli dávat pozor, aby jsme neříkali nahlas to, co si myslíme.
Jsem zvědavá jestli i další Noskové knihy budou stejně opravdové a autentické.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Ať si holky popláčou v seznamech
v Přečtených | 34x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 11x |
v Chystám se číst | 10x |
v Chci si koupit | 2x |
Jak to bývá u povídek a fejetonů, některé jsou lepší a jiné horší. Celkově pro mě průměr.