Atentáty, které měly změnit svět přehled
Václav Pavel Borovička
Atentáty, které měly změnit svět Obliba V. P. Borovičky, jednoho z největších a nejčtenějších českých autorů literatury faktu, vychází z jeho schopnosti zkoumat prameny a nacházet v nich podivuhodné, ostatním unikající, skutečnosti.
Literatura faktu Literatura česká Historie
Vydáno: 2007 , BaronetOriginální název:
Atentáty, které měly změnit svět, 1974
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Atentáty, které měly změnit svět. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (14)
Knihy pana Borovičky jsem vždycky ráda četla. Opravdu mi přišly pěkně a věrně napsané, jak vše bylo a nic si nepřikrášluje.
Knihu jsem mnohokrát použila při studiu historie a ráda se k ní vracím. Autor u jednotlivých "obětí" popisuje jejich život a historické souvislosti a co předcházelo jednotlivým útokům. Určitě doporučuji.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Atentáty, které měly změnit svět v seznamech
v Právě čtených | 3x |
v Přečtených | 139x |
ve Čtenářské výzvě | 8x |
v Doporučených | 12x |
v Knihotéce | 131x |
v Chystám se číst | 25x |
v Chci si koupit | 4x |
Štítky knihy
atentáty osobnosti knihy - dějiny, vývoj politici podle skutečných událostí historická dramata politické vraždy
Autorovy další knížky
2007 | Atentáty, které měly změnit svět |
1983 | Mistři tajné služby |
2000 | Andělé smrti |
2002 | Sekty satanských bohů |
2001 | Procesy, které vzrušily svět |
S určitým zaváháním jsem knize dal čtyři hvězdičky. Důvody pro byly především čtivá forma, přehlednost textu a fakt, že zde bylo přineseno docela velké množství do té doby neznámých informací. A nic na tom nemění fakt, že třeba atentáty na Lincolna, Heydricha, Hitlera nebo jejich série na de Gaulla byly od té doby popsány v řadě dalších knih a ukázány v dokumentech i hraných filmech. Když jsem četl popis atentátu na De Gaulla, splývalo mi to s úvodní částí románu F. Forsytha Den pro Šakala. Méně známý pro mě byl atentát na rakouského kancléře Dolfusse, nebo vraždy či pokusy o ně v případě amerických prezidentů s výjimkou onoho pozdějšího na JFK. Hodně překvapivé bylo i to, kolikrát byl útokům vystaven František Josef I., stejně jako nesmyslná smrt jeho manželky Alžběty, pro kterou ale byl možná zbabělý útok psychopata, vydávajícího se anarchistu vysvobozením z celkově ne zrovna spokojeného života.
A tím se dostávám k tomu, proč jsem váhal s čtyřmi, nebo dokonce pěti hvězdami. Kniha vyšla v roce 1975 a pan Borovička ji psal v určité době. Proto kniha obsahuje množství tendenčních tvrzení a především je zde ve zvýšené míře přítomen onen normalizační, a vlastně "komunistický" žargon, kterým jsou podpořena bohužel dost často zkreslující nebo i vyloženě lživá tvrzení. Pokud chtěl pan Borovička tuhle (a nejen tuhle knihu) v oné době vydat, nemohl jinak. To chápu a neodsuzuji to. Na rozdíl od jiných tvůrců, kteří v padesátých letech všem vnucovali rudou budoucnost, tyli z příslušnosti k nové třídě, aby později zázračně prohlédli a dokonce se stali chartisty. Ale i poté psali stejně neuměle jako předtím, zato s opačným znaménkem.
No a i když se kniha jmenuje Atentáty, které měly změnit svět, myslím, že témat a materiálu na další je v historii ještě spousta. Paradoxně, pan Borovička barvitě popsal boje revolucionářů s cary i jejich aparátem a především až neuvěřitelný život a smrt Rasputina. Ale nic jsem se tady nedozvěděl o smrti P. Stolypina, člověka, jehož vražda včetně nevyjasněného pozadí možná ovlivnila dějiny víc, než atentát v Sarajevu. Dodnes moc nevíme o atentátu na Lenina (připomíná trochu onen popsaný na Marata) a především ten na Kirova, který vedl k nezadržitelnému nástupu Stalina do čela SSSR a přinesl jak vlastnímu Sovětskému Svazu, tak vlastně celému světu tak obrovskou míru utrpení a ztrát na lidských životech, že před nimi bledne i hrůzovláda onoho Adolfa Hitlera nebo japonských generálů. V knize samozřejmě nemohly být popisovány ani atentáty na "bílé" emigranty v západní Evropě a dokonce i Americe, organizované a prováděné už přímo státními orgány, od Francie dvacátých let přes Trockého až k Banderovi. Zato pokud se týká pokusů o atentát na Castra v jiné knize (novější vydání), pan Borovička neopomene zdůrazňovat účast nebo jenom podporu CIA. Prostě, jako jsme byli nuceni kdysi, před víc jak třiceti lety nuceni texty filtrovat, musíme to dělat s knihami z té doby i dnes. A nakonec, i dnes se setkáváme v řadě knih i médiích se tendenčními, manipulativními a až lživými tvrzeními.
Přesto všechno je kniha užitečná, zajímavá a zábavná. Dneska žijeme v době, kdy máme možnost si věci ověřovat a fakta si doplnit. Většina lidí ale dnešní možnosti není schopná, a spíš ani ochotná využívat. Chce to čas, trochu o věcech přemýšlet a hlavně se nenechávat strhnout vlastními představami a především preferencemi.