Autobiografie jednoho lháře přehled

05.02.2022

"Tak se stalo, že jsem vkráčel do lékárny pana Timothese Whitese, na sobě kobercové pantofle, punčochy, potištěné dámské letní šaty doplněné falešným poprsím, plukovnickou blůzu, čepici a knír, a požadoval jsem dávku jehel, stříkaček a vody pro injekce schválené v Britském faramaceutickém kodexu. Dámy za výdejní přepážkou na mě hleděly se špatně skrývanými pochybnostmi. Magistra poukázala na to, že takové zboží mohou prodávat pouze na řádný lékařský předpis. Rychle jsem vysvětlil, že je to zcela v pořádku, a řekl jsem, ať si mě vyhledají v registru lékařů."
Jestli se u jednoho z Monty Pythonů surrealismus skupiny prolínal s životním stylem, tak to byl Graham Chapman. Kupodivu vcelku málo prostoru je věnováno tvorbě létajícího cirkusu. O to víc však osobním peripetiím jednoho z autorů (přece to nebude psát sám), poznámkám pod čarou, které by si zasloužily souborné vydání, případně zcela nesmyslným textům.
Pozn.: Vůbec nevím, jak bych knihu hodnotil neznaje Pythony od A do Z.

25.06.2020

„Graham Chapman byl cvok. Z této knihy to můžete poznat. Koneckonců na sepsání jeho autobiografie bylo potřeba čtyř lidí. Což je jedině poctivé, neboť bylo potřeba asi čtyř lidí, aby žili jeho život.“
Takhle krásně jsem to vymyslela hned po dočtení, ale pak jsem zjistila, že to Eric Idle napsal 30 let přede mnou (vem ho ďas).

Asi je zbytečné psát, že tuhle „autobiografii“ by měli číst jen ti, kteří MILUJÍ skupinu Monty Python naprosto celým srdcem a jejího nejmužnějšího představitele bezvýhradně. Protože jinak vám přijde knížka totálně chaotická, trhlá, nechutná, nekorektní, teplá, bláznivá, nepochopitelná, děsná a úplně švihlá (platí vše, zaplaťpámbu).

"Michael Palin a já jsme přišli na nápad, že vítězem hry by neměl být ten, kdo srazí nejvíce kuželek, ale ten, jehož pojetí vrhu koulí bude zvoleno za nejpošetilejší. Michael zvedl kouli, udělal pár piruet a vyřítil se z hotelu, třikrát ho oběhl, vešel do výčepu, vylil si na hlavu pintu piva a vrhnul kouli na výsledkovou tabuli. Bez dalšího zápolení byl prohlášen vítězem.“
Tak tohle byla ta úplně nejnormálnější pasáž z celé knihy.

Ještě moje vlastní poznámka. V životě mě tak nebavilo číst poznámky pod čarou; většinou mě zmátly :-), někdy mi něco osvětlily, vždycky mě pobavily. Další poznámky označené římskými číslicemi pocházejí od překladatelky, budiž jí (nejen za to) dík. Výborný zdroj zábavy na druhou je jejich záměna, takový bonus pro Čechy.

Připojuji se k Eorin: díky ti, Grahame.

"Nikomu bych nedoporučoval lhát,… ¹⁾
_____________________
¹⁾ To je moje výsadní právo, vy si napište svůj vlastní životopis."