Až spáč procitne přehled

13.05.2021

Futuristický thriller Herberta George Wellse Až spáč procitne (1899) nepatří k autorovým nejslavnějším dílům, ale určitě jej lze zařadit mezi ta lepší, ba velmi dobrá a doporučit ke čtení. Wells rozprostírá příběh životem vyčerpaného milionáře Grahama, s nímž se pod skalami poblíž Boscastle na cornwalském pobřeží setkává mladý umělec Mr. Isbister. Graham v zádumčivosti sedí pod útesem. Trpí totiž dlouhodobou nespavostí. Isbister mu nabízí společnost i pomoc. Proč nemůže Graham spát? To se nedozvíme, ale jde jen o mysteriozní předehru k následujícímu dramatu. - "Pohleďte na tyto skály"" vykřikl sedící muž (Graham) s náhlou prudkostí. "Pohleďte na toto moře, jež od věků se tak lesklo a chvělo! Vizte tu bílou pěnu, jak se řítí v temnoty tam pod velkým úskalím. A ta modrá klenba, s jejíž báně září oslňující slunce. To je váš svět. To přijímáte, z toho se radujete. To vás zahřívá, sílí a těší. Ale pro mne - " Obrátil hlavu a ukázal strašidelný obličej, krví naběhlé bezlesklé oči na rty bez krve. Skoro šeptal. "To je roucho mé bídy. Celý svět... je rouchem mé bídy." - Isbister nabídne zdeptanému Grahamovi dočasné přístřeší ve svém hostinském pokoji, kde však Graham záhy upadá do kataleptického spánku. Probouzí se z něj až po 203 letech... Procitá však pochopitelně do zcela jiného světa. Nechceme-li prozrazovat mnoho dalšího z řetězce peripetií a rozuzlení, naznačíme jenom, že ve světě budoucnosti má sehrát Graham zcela zásadní roli - o tom se však samozřejmě dozvídá až posléze, když procitne z mrákot, sledován vědci celého světa. Ale nejen vědci... Jaké cíle sleduje démonický orgán světové Rady, oč doopravdy jde lidovému vůdci Ostrogovi? Graham uvažuje: lze znovu procitnout z tohoto šíleného snu, kterým se nový svět zdá být a probudit v Grahamově starém světě? Ale uvědomuje si: ne, není to možné, protože starému světu jsem zemřel, protože pro mě neměl žádný smysl... Ve své vizí bipolárního světa budoucnosti, světem tyranských autokratů, rasových nepokojů, všudypřítomné totalitní kontrole, nadvládě monopolů a zotročování celých tříd obyvatelstva Wells ve Spáčovi předejmul pozdější podstatně slavnější a - z našeho dnešního pohledu - jasnozřivější a přesnější romány 1984 od Orwella a Huxleyho Krásný nový svět. - Gordonův příběh se velmi prudce mění v thriller, který je nejen bojem o vlastní život, ale také o mnohem víc. To už si případně přečtěte sami. Za zmínku stojí dva momenty, které mě upoutaly. Wells zde neodolal a popustil opět uzdu své nepotlačitelné vášní k letectví, takže velmi dopodrobna a sugestivně líčí dramatické souboje aeroplánů a aeropilů - letadel budoucnosti; příliš nepřekvapí, že fantazie autora zde přece jenom pochopitelně nemohla pracovat superprogresivně a tak si aeropily Wells představoval jako vylepšená letadla své doby - konstrukce s hliníkovou kostrou potažené blánou, kde ještě nebyly uzavřené kabiny a pilota chrání před okolní povětrnosti pouze clona proti větru - a požití ergotinu, tedy látky která má umožnit tělu lépe se chránit proti zmenšenému tlaku vzduchu na tělo. Druhou milou malou vizí H. G. Wellse je jeho představa jakéhosi domácího videa, kdy se obraz i zvuk přehrávají v přístroji kinetoskopu, připomínajícím miniaturní biograf s gramofonovou troubou na reprodukování zvuku. Graham na tomto přístroji po svém probuzení za krátké rekonvalescence na hotelovém pokoji sleduje upravený příběh Tannhäusera, který vešel namísto do Venušina vrchu do Města rozkoše - nemůže nás nenapadnout, že zde Wells předpověděl sledování pornofilmů - ovšem Graham se znechuceně od této podívané odvrací a spuštěný kinetoskop násilím zastavuje a ničí... svět, do kterého se probudil, se mu nelíbí, ale úniku z něj není. Co dělat? Ostatně rychlý spád událostí jeho představy a myšlenky brutálně přetrhne a jeho život nahradí jako říznutím struny zcela jiným obsahem, než jakým je pohoršování se nad lechtivým příběhem z kinetoskopu. - Spáč je i dnes dobrý román, čtěte.