Báje, mýty, dějiny přehled
Vladimír Karbusický
Nejstarší české pověsti v kontextu evropské kultury.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Báje, mýty, dějiny. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (4)
Jsem ráda za originální myšlení, a i když jsem někdy skeptická k autorovým zdrojům (zvláště když cituje severskou mytologii), tak jeho přístup mě baví a hlavně mi dává smysl. Nemusí mít ve všem pravdu, ale rozhodně ve mně vzbudil zájem o hlubší studium. Což se mnohým těm, co jdou s proudem, nepovedlo.
Vzpomínám si, jak tato kniha málem Dušanu Třeštíkovi předčasně zkrátila život... Ono je dobré si občas pustit mozek na špacír, ale není dobré si něco vymyslet a pak pro to hledat důkazy. Nějaké se najdou vždycky, viz Däniken. Nicméně je to dílo, které přibližuje komparatistiku obyčejnému čtenáři a to je nesmírně důležité. Konečně zas takový úlet to není, Kalandra s mýtickými knížaty zacházel daleko svévolněji. Podstatný je přínos k očištění našich nejstarších dějin od skutečných nesmyslů a vazeb na falza, stejně jako jejich rozšněrování z ideologických schémat (kniha byla napsána v době, kdy se o Nejedlého marxleninském výkladu vzniku českého národa nepochybovalo, včetně pitomostí typu "dívčí válka je odrazem matriarchátu"). Beru závěry, tedy předpoklad existence ztraceného eposu "o smrti Vlastislavově" a především výklad posloupnosti mýtických knížat jako koruptely jako významný příspěvek k protohistorii Čechů.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Báje, mýty, dějiny v seznamech
v Přečtených | 12x |
v Knihotéce | 3x |
v Chystám se číst | 2x |
v Chci si koupit | 2x |
Štítky knihy
české pověsti literární náměty
Autorovy další knížky
1966 | Nejstarší pověsti české |
1995 | Báje, mýty, dějiny |
1964 | Ruské byliny |
1966 | Písně lidu pražského |
1968 | Mezi lidovou písní a šlágrem |
Kniha byla velice těžká na čtení. Bylo to moje první setkání se seriózně psanou monografií z oblasti humanitních věd. Takže jsem se v tom boji názorů a politických a národnostních tlaků občas docela topil. Kniha tedy pro mě byla zajímavá hned ve dvou rovinách. V rovině odborné, kde se ukazuje, že pověsti a kroniky jsou v této oblasti asi stejně seriózní zdroj jako jakákoli pohádková knížka. Podle mého názoru je nepravděpodobné, že se někdo někdy dokáže prokopat všemi historickými nánosy a říci jestli v celých starých pověstech českých (schválně psáno s malým písmenem, protože na autorovi a době zpracování moc nezáleží) je alespoň to pomyslné zrnko pravdy. Ale vědci stejně budou dále bádat a svádět nelítostné boje o hubené granty. Druhou rovinou je rovina lidská. Shrnutí různých názorů a jejich vývoje ukazuje nezaujatému pozorovateli krutou válku eg a politických názorů, ve které nebylo zbraně, která by nebyla podle použita k prosazení vlastního názoru a zadupání jiného názoru (nezřídka i s autorem). Obzvlášť mrzké mi přišly poměry, co panovaly v 50. letech. Pokřivené názory tenkrát zaseté do školních osnov tvrdošíjně přežívají až do dnešních dnů. Kdoví, zda se dočkám toho, že lidé získají v této oblasti rozumný nadhled.