• Autor
• Knihy
• Bazar
• Životopis
• Citáty
• Diskuze

Populární knihy

/ všech 7 knih

Nové komentáře u knih Vladimír Karbusický

Písně lidu pražského

„“Na Pankráci, na malém vršíčku“, “U direkce praskla puma“, “Já jsem holka ještě mladá“, “Třináct černejch loupežníků“ a mnoho dalších písní. Jsou tu pospolu, jedna vedle druhé, tudíž i šance, že objevíte nějakou, kterou jste doposud neznali, je veliká. Kdo umí noty může si vybrnkat jejich melodii. Kdo umí zpívat, nechť zpívá. // Z čtenářského pohledu však, jak píše Lenka4, tomu cosi chybí. Chybí někdo, kdo Vás v tom tichu u knihy udrží, kdo bude text písní vnímat s Vámi a zároveň rozumovat o totemických silách, šalebné naději, mravní superioritě dívek,... nebo Vás posílat na Žižkov. Proto tři hvězdičky. Chybí tomu Čapek. -------------------------------------- CITÁT CITÁTU: Tajemná je moc rýmu, neboť jím se sdružují věci v nečekaný vztah.“... celý text
— milamarus

---

Písně lidu pražského

„„Píseň lidu pražského je někdy záhadně nelogická, je nelogická jako život nebo láska, odporuje sama sobě jako živý zamilovaný člověk,“ píše Karel Čapek. Nelogická jistě, ale nikdy nevalné úrovně, jak tu píše čtenářka Lenka. Čapek lidové písně nehodnotil, chápal rozdíl mezi vysokým a nízkým uměním. Proto nelze od písní lidu pražského očekávat nic, než porci toho nejprostšího umění. V tom je jejich krása. Asi by to chtělo nějaký to cédéčko, co? Abyste ty písničky slyšeli. My se je učili podle nápěvů a zpívali je, ale v roce 1966 žádná cd nebyla. Mimochodem, Karbusický s Pletkou byli učení muzikologové a určitě vybrali to nejlepší, co mohli. Karbusický potom emigroval SRN. Naboural učení o původu lidových písní, které podle něj nepocházejí z lidu, ale napodobují písně, které zpívali jejich pánové (šlechta). Komunisté ho za to neměli rádi. Pokud jste tak naivní, že od písní lidu pražského očekáváte nějakou „vysokou“ úroveň, poslechněte si dnešní rádio. Pokud vámi neotřesou skladby jako Mám chuť řvát jak na lesy… apod., dnešní písně lidu pražského jsou opravu na úrovni (nadsázka). Ale jak pravil Čapek: píseň lidu pražského je někdy záhadně nelogická...“... celý text
— Pablo70

---

Báje, mýty, dějiny

„Kniha byla velice těžká na čtení. Bylo to moje první setkání se seriózně psanou monografií z oblasti humanitních věd. Takže jsem se v tom boji názorů a politických a národnostních tlaků občas docela topil. Kniha tedy pro mě byla zajímavá hned ve dvou rovinách. V rovině odborné, kde se ukazuje, že pověsti a kroniky jsou v této oblasti asi stejně seriózní zdroj jako jakákoli pohádková knížka. Podle mého názoru je nepravděpodobné, že se někdo někdy dokáže prokopat všemi historickými nánosy a říci jestli v celých starých pověstech českých (schválně psáno s malým písmenem, protože na autorovi a době zpracování moc nezáleží) je alespoň to pomyslné zrnko pravdy. Ale vědci stejně budou dále bádat a svádět nelítostné boje o hubené granty. Druhou rovinou je rovina lidská. Shrnutí různých názorů a jejich vývoje ukazuje nezaujatému pozorovateli krutou válku eg a politických názorů, ve které nebylo zbraně, která by nebyla podle použita k prosazení vlastního názoru a zadupání jiného názoru (nezřídka i s autorem). Obzvlášť mrzké mi přišly poměry, co panovaly v 50. letech. Pokřivené názory tenkrát zaseté do školních osnov tvrdošíjně přežívají až do dnešních dnů. Kdoví, zda se dočkám toho, že lidé získají v této oblasti rozumný nadhled.“... celý text
— TeaPeter

---

---

Báje, mýty, dějiny

„Jsem ráda za originální myšlení, a i když jsem někdy skeptická k autorovým zdrojům (zvláště když cituje severskou mytologii), tak jeho přístup mě baví a hlavně mi dává smysl. Nemusí mít ve všem pravdu, ale rozhodně ve mně vzbudil zájem o hlubší studium. Což se mnohým těm, co jdou s proudem, nepovedlo.“... celý text
— Zmiu

---

Báje, mýty, dějiny

„Vzpomínám si, jak tato kniha málem Dušanu Třeštíkovi předčasně zkrátila život... Ono je dobré si občas pustit mozek na špacír, ale není dobré si něco vymyslet a pak pro to hledat důkazy. Nějaké se najdou vždycky, viz Däniken. Nicméně je to dílo, které přibližuje komparatistiku obyčejnému čtenáři a to je nesmírně důležité. Konečně zas takový úlet to není, Kalandra s mýtickými knížaty zacházel daleko svévolněji. Podstatný je přínos k očištění našich nejstarších dějin od skutečných nesmyslů a vazeb na falza, stejně jako jejich rozšněrování z ideologických schémat (kniha byla napsána v době, kdy se o Nejedlého marxleninském výkladu vzniku českého národa nepochybovalo, včetně pitomostí typu "dívčí válka je odrazem matriarchátu"). Beru závěry, tedy předpoklad existence ztraceného eposu "o smrti Vlastislavově" a především výklad posloupnosti mýtických knížat jako koruptely jako významný příspěvek k protohistorii Čechů.“... celý text
— GavinMilarrr