Barbora, boch & katarzia přehled

31.05.2021

Také to slovenské, moderné, kde sa hraje s textom a jeho grafickým vizuálom. Je to jeden z poznávacích znakov Ivany Gibovej, ale niečo podobné som už videla pri knižke Hello, my name is Anča Pagáčová od Lucii Siposovej pred rokmi.
Akurát tu máme vykreslenú hlavnú postavu Barboru/Silviu s hraničnou poruchou osobnosti, ktorá v takých jemne vykreslených náznakoch hovorí aj o problémoch mladej generácie, ktorú čoraz viac a viac zužujú aj psychické problémy. K tomu niekedy až príliš svieži text v podobe nadávok a otvorených popisoch sexuálnych scén (čo mi osobne nevadilo, nejako mi to sedelo k textu celkovo).
Asi to nebude kniha pre každého a hlavne nie, pre "mierumilovných" čitateľov, ktorí si radšej čítajú viac oddychovú literatúru.

23.07.2019

Útlá próza o psychickém onemocnění a cestě k sobě samému. Hlavní hrdinka je spisovatelka Barbora a její alter-ego Sylvie. V hlavní roli je rozpor této postavy, projevující se hlavně v Barbořině rezervovanosti a Sylviině (slovy textu) "kurvení", jímž Barboru (se kterou sdílí tělo) trápí. Víc prozrazovat nebudu. Snad jen, že kniha trpí a zároveň láká vším, co dělá současnou postmodernu tím, čím je. Je rozporuplná, stylově vytříbená, až příliš plná sexu a snahy šokovat, hraje si se čtenářem. Jestli vás nadchne nebo znudí, záleží asi zejména na tom, zda jste ochotni to s autorkou hrát a pod tím vším cíleným šokováním hledat schovaná velká témata. Pak možná zjistíte, jak hezky s onou zdánlivou prvoplánovostí kontrastují. Ale musím říct, že to tlačení na pilu ohledně otevřených popisů intimností (hlavně v první polovině knihy) mi přišlo trochu zbytečné.