Barva léta aneb Nová Zahrada pozemských rozkoší přehled

06.08.2024

Jedno z nejzvláštnějších děl světové literatury, které svou podivností a bizarností připomíná Gargantuu a Pantagruela od Françoise Rabelaise (Arenas tuto knihu několikrát zmiňuje) a jež nemá srovnání s jiným dílem moderní prózy. Celý ten obskurní román je nesen několika skutečnostmi, které je třeba přijmout, pakliže se čtenář chce dílem těšit. Především je psán z perspektivy buzny (používám termín z románu) a svět buzen a nabíječů je zde všudypřítomný. Autor k tomu všemu homosexuálnímu šílení poskytuje klíč v samotném závěru díla, v referátu předneseném nizozemskou královnou na Oneiricko-teologicko-politicko-filozoficko-satirické konferenci, kde je pojednán úděl homosexuálů v dějinách. Současně je možno tento buzní pohled na svět vzít jako metaforu života, která úzce souvisí s druhým tématem díla, jímž je Fifova diktatura na Kubě. Oslava padesátileté diktátorovy vlády na Kubě tvoří také dějový rámec díla, kolem něhož se vše jako v kruhu otáčí. Významným prvkem knihy je autorovo účtování (někdy legračně bizarní, jindy nemilosrdné) s kolegy literáty a spisovateli, především kubánskými. Už dramatický začátek díla je v tom takřka dokonalý, i když v českém prostředí ztrácí mnoho ze své komičnosti, protože většinu narážek a vtipů nechápeme.
Dílo je to olbřímí, mnohovrstevnaté, psané místy s obrovskou emoční sílou (autobiografické pasáže), s mnoha částmi doslova dadaistickými. Smích je zde katalyzátorem, díky němuž se vyrovnáváme s hrůzou zmařených lidských životů a zničené země. Jedna z osobně laděných scén, jež je velmi působivá, popisuje obrazy a následné výstavy těchto obrazů Clary Romero (včetně vyrabování obrovského uzavřeného kláštera).
Po přečtení mě napadlo, zda samotná Kuba není v této knize alegorií světa spějícího k vlastnímu sebezničení pod taktovkou dnešních Fifů. Kdo je vnitřně svobodný a líčení různých obscénností nebude brát jako líčení obscénností, nýbrž jako šaškovské posmívání všem kubánským buznám a nabíječům, případně jako snahu zachytit alespoň něco ze života uprostřed bídy a nesvobody, ten si knihu může užít podobně jako zmíněný renesanční román Arenasova předchůdce.