Jak básníci přicházejí o iluze přehled
Ladislav Pecháček
Druhá část literární podoby filmového cyklu o životě studenta Štěpána Šafránka a jeho přátel pokračuje obdobím vysokoškolských studií. Štěpán i jeho přítel Kendy studují na vysoké škole - Štěpán na medicíně, Kendy na FAMU - a oba naplno prožívají všechny slasti i strasti studentského života s novými přáteli. Hlavnímu hrdinovi dělá právě největší starosti zkouška z anatomie u obávaného profesora a snaží se zajistit si u ní úspěch poněkud pochybnými prostředky. Starosti má také se svou novou láskou, půvabnou zdravotní sestřičkou, které se sice líbí Štěpánovy verše, ale nakonec dá přednost zajištěnému lékaři. ... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Jak básníci přicházejí o iluze. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (14)
"Jsi modrá jako hladina,
jsi řeka, která usíná..."
Já prostě Štěpánka a Kendyho miluju už celých 42 let, kdy jsem je coby 9 ti letá viděla v kině.
Všechny filmy jsem viděla asi milionkrát, a knihy mě taky nezklamaly.
Noo, asi tak. Kniha "jednička" byla od filmu částečně odlišná, ale toto je bohužel 1:1. Původně jsem si myslel, že mi to vadit nebude, ale tím, že jsem film viděl tak 20x, tak jsem přesně věděl, co bude následovat a jaký budou texty. Takže slabota. Ale ona i ta kniha je na pár minut. Je to útlá mini knížka. Příště si dám raději ten film ;)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Zfilmováno
Jak básníci přicházejí o iluze (2002)
Kniha Jak básníci přicházejí o iluze v seznamech
v Přečtených | 86x |
ve Čtenářské výzvě | 6x |
v Doporučených | 3x |
v Knihotéce | 52x |
v Chystám se číst | 7x |
v Chci si koupit | 2x |
Štítky knihy
zfilmovánoAutorovy další knížky
2009 | Dobří holubi se vracejí |
1980 | Amatéři aneb Jak svět přichází o básníky |
1988 | Vážení přátelé, ano |
2004 | Jak básníci přicházejí o iluze |
2004 | Jak básníci neztrácejí naději |
Na druhém díle je znát, že je filmovým přepisem, odlišností a změn je v něm minimálně. Nevadí mi to, při čtení známých dialogů slyším hlasy herců jak z magnetofonu. Roztomilou češtinu Mirečkovu, rozhořčenou moravštinu Venóšovu (mimochodem narodil se v Děčíně), profesionální rétoriku docenta Sejkory nebo jemný a měkký přízvuk Jeskyňčin, kterou dabovala Myriam Chytilová, proto mluví česky bezchybně!