Básnické dílo přehled

15.12.2024

František Halas (1901–1949) je jedním z mých pěti nejoblíbenějších českých básníků (vedle Seiferta, Holana, Skácela a Šiktance) a od letošního podzimu jsem si postupně znovu přečetl celé jeho básnické dílo, které se vejde do jednoho nepříliš objemného svazku. Jeden z nejvýznamnějších tvůrců české poezie psal básně meditativní, existenciálně laděné i společenské. Vynikal "antipoetičností veršů schválně skřípajících i vystupňovaným uměním metafory, která poezii vynahrazuje ztrátu melodie" (Milan Blahynka), je tedy zcela jiný než třeba vesměs melodicky plynoucí Seifert a zase úplně jiný než Holan, který se pouštěl do nezměrných filozofických hloubek.

Svazek obsahuje pozdně poetistickou prvotinu Sépie (1927), druhou, pro Halase již typickou sbírku Kohout plaší smrt (1930), dále sbírky Tvář (1931) a Dokořán (1936), vrcholný cyklus Torzo naděje (1938) a nádhernou básnickou knížku Naše paní Božena Němcová (1940). Dále to jsou sbírky Ladění (1942), V řadě (1948) a posmrtně vydaná sbírka A co? (1957). Nechybí ani skladby Staré ženy (1935) a Dělnice (1934/1945) a krátká lyrická próza Já se tam vrátím (1947). Naopak do svazku není zahrnuta tvorba pro děti a básně otištěné pouze časopisecky, v bibliofiliích či soukromých tiscích.

Zde aspoň jedna báseň za všechny, Verše ze sbírky Kohout plaší smrt:

Přes štěstí vidění
tak slepý
přes dar slyšení
tak hluchý

Ve větru list v lásce sám
v tenatech pták v dešti zpěv
v růži červ v naději klam
v hrdle pláč v slovech krev

Přes štěstí vidění
tak slepý
přes dar slyšení
tak hluchý