Beton přehled
Thomas Bernhard
Hrdina, kultivovaný muž středního věku, touží napsat vědeckou práci o obdivovaném skladateli, ale jeho práci v samém počátku přeruší návštěva obávané sestry a strach, že by se tato úskočná obchodnice pohrdající jeho zjitřenou fantazií, mohla vrátit. Ve druhém plánu knihy odjíždí psychicky vyčerpaný muž na Mallorku, kde se místo odpočinku stane svědkem tragédie mladého manželského páru, jejichž život končí sebevraždou. Podle místního zvyku jsou manželé pohřbeni v betonové kryptě a ponechání zapomenutí. Na malé ploše autor sugestivně charakterizuje svět, který zabíjí vše pozitivní lidskou omezeností a sobectvím, proti kterým se citlivější jedinec nedokáže ubránit.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Beton. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Ve srovnání s Mýcením vlastně odpočinková četba. Znovu typicky bernhardovský motiv: hlavní hrdina solitér, finančně zaopatřený, nadprůměrně vzdělaný a hejtující vše a všechny okolo (nově ještě donekonečna prokrastinující). Pasáže odehrávající se v Rakousku jsou dost depresivní a "zatuchlé", pasáže z Baleárských ostrovů jsou naopak příjemně odlehčené. Je to dáno (kromě počasí) tím, že Bernhard se v "rakouské části" snaží o introspekci, ve "španělské" spíše o narativ. Nemá to takovou sílu a autenticitu jako Mýcení, přesto stále kvalitní text.
"(...) ve skutečnosti je každá duševní práce, tak jako každá jiná práce, nekonečně přeceňována a na světě neexistuje žádná duševní práce, bez níž by se tenhle ve všem přeceňovaný svět nemohl obejít, podobně jako neexistuje člověk, a tedy duch, bez něhož by se tento svět nemohl obejít, a my bychom se ve skutečnosti mohli obejít úplně beze všeho, kdybychom k tomu měli dostatek vůle a síly."
Text tvrdý jako pád na beton. Bernhard píše o tom, jak nic nenapsal a uděluje přitom další ze svých lekcí nihilismu pro středně pokročilé. Opět nakládá nejen sám sobě, ale i celému světu. S nasazením (a zejména jazykovým mistrovstvím), které by mu internetoví trollové mohli závidět, prostřednictvím svého hrdiny hejtuje Vídeň (i zbytek Rakouska), maloměšťáctví, byrokratismus, sestru, umělce, lékaře, počasí... To vše tradičně v jednom nepřerušovaném odstavci, v jednom strhujícím proudu myšlenek, které máte nutkání přečíst na jeden zátah. Díky tomu, jak obratně Bernhard pracuje s rytmem vět, vám nejspíš ani nebude vadit neměnně trudný tón. Přesto jde o lehce vysilující čtenářský zážitek, což ale chápu jako záměr autora. Nechce nás hladit po srsti, ale drásat.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Beton v seznamech
| v Přečtených | 46x |
| ve Čtenářské výzvě | 4x |
| v Doporučených | 2x |
| v Knihotéce | 12x |
| v Chystám se číst | 24x |
| v Chci si koupit | 12x |
| v dalších seznamech | 2x |
Štítky knihy
rakouská literaturaAutorovy další knížky
| 1999 |  Mýcení |
| 1999 | Vyhlazení |
| 2007 | Mráz |
| 2008 | Obrys jednoho života |
| 2004 | Ano |
Beton patří k těm lepším Bernhardovým románům. Jednak je to jeho relatvině krátkou délkou a pak taky svým opět relativně úzkým tematickým okruhem. Je to klasický berhardovský hrdina, který se snaží dokončit nějakou práci, v tomto případě práci o hudebním skladateli Mendelsohnovi. V hlavní roli opět rodina a napjaté rodiné vztahy, staré křivdy se ve velkých retrospektivních blocích vrací k otázkám po smyslu umění a obecně uměleckého tvoření.