Bílá loď přehled
Čingiz Ajtmatov
Tragický příběh sedmiletého chlapce opuštěného rodiči, který prožívá trpké dětství v pastevecké vesnici v Kirgizii uprostřed napjatých a nenávistných vztahů dospělých, ponížených před mocí a slabošských před krutými zvyky. Inspirován jedinou světlou postavou - svým dědečkem - vysnívá si chlapec svůj svět, v němž podstatnou úlohu hrají symboly starých kirgizských bájí.... celý text
Literatura světová Novely
Vydáno: 1972 , Lidové nakladatelstvíOriginální název:
Белый пароход (Bělyj parochod), 1970
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Bílá loď. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (7)
Kniha, která mi utkvěla v paměti skoro 30 let a po přečtení mám snad i stejný dojem. Není to vůbec veselé ani lehké čtení, je to ale velmi dobrá kniha, typický Ajtmatov.
Ta deziluze z dětského okouzlení, která čeká skoro na každého. Krutost a nepochopení dětského světa. Kniha poetická, plná symbolů a magie. Krutá a přece tak krásná. Imaginace je jen imaginace. Navěky bohužel.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Bílá loď v seznamech
| v Přečtených | 60x |
| ve Čtenářské výzvě | 3x |
| v Doporučených | 6x |
| v Knihotéce | 17x |
| v Chystám se číst | 11x |
| v Chci si koupit | 4x |
Autorovy další knížky
| 1988 |  Popraviště |
| 1979 |  Džamila |
| 1983 | A věku delší bývá den |
| 1978 | Strakatý pes na břehu moře |
| 1972 | Bílá loď |
Mýty a eposy sú prvé príbehy zapísané písmom. Ale mýty sú fiktívne a vymyslené a tak by sa mali čítať a rozprávať. Ak sa zamenia s realitou, ak je na nich založená identita jednotlivca, kmeňa, národa a štátu, rozpadne sa, ak pravda vytryskne na povrch ako gejzír. Iste, mýty a rozprávky majú svoje miesto v začiatkoch dejín. Ale čo potom, keď dospejeme? Máme stále veriť v stvorenie sveta za šesť dní? V Ježiška prinášajúceho darčeky pod vianočný stromček? V tarokové karty? V Matku Zem Gaiu? V parohatú Matku-Jelenicu?
Ženy v tomto románe nikto nespomína. A pritom sú to najpozoruhodnejšie postavy. Na prvý pohľad sú nezaujimavé, lebo sú tak pragmatické, tak hrdinsky čeliace tvrdej realite. Neodmietajú ju únikom do mýtov a snov (Starý Momun a vnuk), ani násilím a grobianstvom (Orozkul). Práve preto tvoria spojivo medzi dvoma svetmi. Bez ich prítomnosti by sa tá malá mikro-spoločnosť troch rodín rozpadla na prach. Stará mať, teta Bekej a Guldžamal sú nepovšimnutým tmelom všedného dňa.
Také superhrdinky potrebujeme.