Bílý pramen přehled
Klára Teršová
V německém názvu Aše se připomíná popel. Její předurčení se málem naplnilo, ale naděje žije dál… V nejzápadnějším výběžku našeho státu, který se k českému území přidružil jako jeden z posledních cípů, odjakživa hospodařili téměř výlučně sudetští Němci. Pro Čechy z nížin byl příliš drsný. Hedvika Wunderlich z obce Wernersreuth – dnešního Vernéřova u Aše – ho přesto miluje s vroucností dospívající dívky, jelikož přes veškeré ambice cítí, že krajinu dětství zradit nelze. Nadaná dívka si sice ve snaze dát sbohem vesnické malosti troufá jako žádná jiná žena z jejich statkářského rodu, ale právě svou zaťatostí si koleduje o potíže. A v čem ji nepřibrzdí truchlivě patriarchální poměry, odtažitý otec i nevhodný ženich, to posléze dokoná dubová palice velkých dějin mezi osudovými léty 1914 a 1945. Palice, která si obzvlášť zasedla na obyčejné lidi a roztlouká jejich naděje bez ohledu na to, nakolik se sami provinili touhou žít líp. Působivě syrová prvotina ašské rodačky vzdává hold rodné hroudě i lidem, kteří bývali její solí. Tak málo se tady dá získat – a tolik ztratit, ale jedině úcta k historické paměti to snad konečně změní.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Bílý pramen. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (32)
Hezky napsaná útlá knížka, vypráví příběh dívky na pozadí historických událostí. Možná trošku zkratkovité, ale četlo se to přijemně.
Příběh sudetské Němky Hedviky a její rodiny. Kniha je vyprávěná pohledem Hedviky od jejího dětství, postupně vnímá svoje okolí, rodinu a odhaluje rodinná tajemství. Moc mě nebavily německé názvy a přivítala bych pohled ostatních členů rodiny ne jen Hedviky.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Bílý pramen v seznamech
v Právě čtených | 1x |
v Přečtených | 144x |
ve Čtenářské výzvě | 23x |
v Doporučených | 4x |
v Knihotéce | 63x |
v Chystám se číst | 73x |
v Chci si koupit | 15x |
v dalších seznamech | 2x |
Kniha mi připadala hodně syrová, povrchní, s minimem děje. Hedvika řešila pouze své pocity, ale bez emocí nebo empatie. Nebyla to zrovna postava, ke které by čtenář vzhlížel.