Bohuslav Reynek - Pieta v loďce / Pietà dans la barque přehled
Annick Auzimour , Jiří Reynek , Martin C. Putna , Věra Jirousová , Jiří Šerých
Česko-francouzský katalog k výstavě, která se konala v letohrádku Hvězda v Praze v roce 2002 a následně v témže roce v Galerie Jules Salles v Nîmes.
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Bohuslav Reynek - Pieta v loďce / Pietà dans la barque. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (3)
Skvělý úvod do tvorby Bohuslava Reynka a to jak na poli literárním (M.C.Putna), tak grafickém (Věraj Jirousová). Doporučuji.
Katolog k souborné (pro mne osobně zatím nejlepší) výstavě výtvarného díla Bohuslava Reynka, která proběhla (především zásluhou Věry Jirousové) v roce 2002 v královském letohrádku Hvězda. Rozsáhlá, ale díky prostorám konání (mimo ruch velkoměsta, se specifickým geniem loci) a obklopující zeleni královské obory zároveň patřičně komorní.
Obstojí i samostatně jako úvod do pestrého a osobitého díla B.R. Obsahuje podrobný heslovitý životopis, 43 reprodukcí grafik, několik básní a také esejistické komentáře autorů, pro které měl B.R. evidentně hluboký osobní význam, dlouhodobě se o jeho tvorbu zajímali/jí a měli/mají ho upřímně rádi.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Bohuslav Reynek - Pieta v loďce / Pietà dans la barque v seznamech
v Přečtených | 3x |
v Doporučených | 1x |
v Knihotéce | 2x |
v Chystám se číst | 1x |
v Chci si koupit | 1x |
Autoři knihy
francouzská, 1942 Jiří Reynek
česká, 1929 - 2014 Martin C. Putna
česká, 1968 Věra Jirousová
česká, 1944 - 2011 Jiří Šerých
česká, 1934 - 2019
U Reynka nelze odtrhávat básně a překlady od grafiky, ale jako člověk zajímající se především o jeho poezii jsem ocenil především lapidární příspěvek Martina Putny, který se úspěšne snaží zhustit na pár stran obsah zasluhující monografii.
I když se některé informace napříč příspěvky opakují, každý je zaměřen trochu jinak a stojí zato je přečíst všechny. Představa, kterou o Reynkovi čtenář získá, se podobá jeho autoportrétům. Nelze čekat mnoho jasných linií, ale spíše spoustu přes sebe vedoucích čar, přičemž nápovědou je pouze jejich proměnlivá hustota (a všem kdo se vyznají ve výtvarném umění se omouvám).