Bohuslava Balbína Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého přehled
Bohuslav Balbín z Vorličné
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/438399/bmid_bohuslava-balbina-rozprava-na-obranu-jazyka-slovanskeho.jpg
5
2
2
Z průvodního spisu latinského věrně přeložil a poznámkami, jakož i životopisy Balbína a Tom. Pešiny opatřil Emanuel Tonner. Matice lidu ; roč. III. čís. 3, (běžné č. 15).
Literatura česká Literatura naučná Historie
Vydáno: 1869 , Spolek pro vydávání laciných knih českýchOriginální název:
Dissertatio apologetica pro lingua slavonica praecipue bohemica, 1869
více info...
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Bohuslava Balbína Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (1)
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Bohuslava Balbína Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého v seznamech
v Přečtených | 3x |
ve Čtenářské výzvě | 1x |
Autorovy další knížky
1986 | Krásy a bohatství české země |
1988 | Rozprava krátká, ale pravdivá |
2017 | Rozmanitosti z historie Království českého |
1988 | Pamětní nápis |
1869 | Bohuslava Balbína Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého |
(SPOILER) Balbín je člověk uvažující velice moderním způsobem. Jeho argumentace je přesvědčivá a smysluplná. Týký se zejména toho, že mluvit domácím jazykem by měla být čest a ne hanba, že přirozený stud může být na škodu věci, že být milý k hrubému je hloupost apod.
Pak je tady taky z dnešního pohledu rozporuplný argument německou povahou, která je agresivní a nepřizpůsobivá. Němci jsou zkrátka hlupáci, kteří se nedokáží naučit cizí jazyk, a navíc jsou natolik arogantní, že přizpůsobivým Čechům vnucují vlastní. Jsem ochoten souhlasit, že mateřský jazyk může určit jak snadno budu vyslovovat cizí hlásky, to ostatní, nevím nevím...
Každopádně je to pozoruhodné dílo, přiblíží pobělohorský status češtiny a myšlení největšího českého intelektuála té doby (jelikož píše soukromě, pro přítele, a navíc v afektu, nahlédneme mu tak trochu do hlavy). Mě se dostalo do ruky vydání z roku 1869, kdy emancipace češtiny bylo stále žhavé téma, tudíž je vydání doplněno poznámkovým aparátem (který se rozsahem rovná dílu samému), ve kterém se krom vysvětlivek a historických dat objevují i horlivá přitakání editora a poznámky v tom smyslu, že ten a onen nešvar jest dosud v Čechách vidno. A to bylo rostomilé, když dnes víme, jak to dopadlo.