Bretaň - dcera oceánu přehled
František Kožík
https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/161459/bretan-dcera-oceanu-161459.jpg
4
33
33
Autorovo vyznání kraji druidských kamenů, lidových zvyků a rodových tradic, ale především milých a svérázných lidí. Autor navštívil poprvé Bretaň ve 30. letech 20. stol. a vracel se do ní v letech sedmdesátých. Srovnává a vzpomíná na obě své cesty a je uchvácen drsnou krásou této výspy Francie v Atlantickém oceánu. Své vyprávění o přírodních krásách a památkách doplňuje keltskými pověstmi a pohádkami. Silné jsou jeho dojmy ze setkání s bretaňskou kulturou a starobylým jazykem. Tajuplné menhiry, půvabná lázeňská městečka, drsné přístavy, pirátské město San Malo i pověstmi opředený klášter Saint Michel jsou předměty jeho cestovatelského zájmu. V doslovu jsou autorovy třicet let staré dojmy doplněny a současný stav tohoto francouzského poloostrova.... celý text
Můj komentář
Zatím jste nenapsal(a) svůj komentář ke knize Bretaň - dcera oceánu. Přihlašte se a napište ho.
Nové komentáře (5)
Kniha vám Bretaň a bretonce přiblíží téměř dokonale,ale dokud ji neochutnáte a neprocestujete sami,tak je to takové neosobní a prostě jen dobře napsaná jednohubka.85%.
Při čtení této knihy jsem měla pocit, že prostě v Bretaňi jsem.Že právě stojím na břehu moře, nebo se procházím půvabným lázeňským městečem.... plným jeho milých obyvatel.Opravdu brilantní kniha, patří k pokladům mé knihovny.
Související novinky (0)
Zatím zde není žádná související novinka.
Citáty z knihy (0)
Zatím zde není žádný citát z knihy.
Kniha Bretaň - dcera oceánu v seznamech
| v Přečtených | 37x |
| ve Čtenářské výzvě | 3x |
| v Doporučených | 3x |
| v Mé knihovně | 20x |
| v Chystám se číst | 28x |
| v Chci si koupit | 9x |
Autorovy další knížky
| 1954 |  Největší z Pierotů |
| 1985 | Kronika života a vlády Karla IV., krále českého a císaře římského |
| 2006 | Synové hor |
| 1989 | Na křídle větrného mlýna |
| 1988 | Svátky krásné hvězdy |
Tuto knížku skvěle vystihuje jedno slovo, a to poetičnost.
Kožíkovi, který Bretaň miloval, se povedlo vystihnout onoho ducha té úžasné a na pohled drsně vyhlížející země. Přímořská letoviska, rušné pláže, klidné zátoky, rybářské vesnice, lodě kolébající se v přístavech. Když slunce zmizí hluboko v Atlantiku, vynoří se barevná světla majáků blikající do tmy a náš sluch vnímá jen šumění vody a nárazy příbojových vln. Ano, i to je Bretaň. Člověk má prostě chuť dát si skleničku Cideru - nebo rovnou dvě, k tomu pojídat galettes - bretaňské palačinky a vlasy si nechat čechrat větrem od Atlantiku.